Režie:
Ondřej TrojanScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Asen ŠopovHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Aňa Geislerová, György Cserhalmi, Jaroslava Adamová, Miroslav Donutil, Jaroslav Dušek, Iva Bittová, Ivan Trojan, Jan Hrušínský, Anna Věrtelářová (více)Obsahy(2)
Příběh o lásce a také osudovém setkání dvou odlišných povah je zasazen do období 2. světové války. Hlavní hrdinka, nedostudovaná lékařka (A. Geislerová), je nucena kvůli ilegální činnosti svého přítele opustit město a skrýt se před okupanty ve vysokohorské vsi. Tam nalézá útočiště v chalupě zemitého Jozy (G. Cserhalmi) a po počáteční nedůvěře se mezi nimi vytváří upřímný, později milostný vztah. Eliška poznává i tvrdý život lidí v tomto Bohem zapomenutém místě, kde lidé dokáží být milí i krutí stejně jako příroda kolem nich. Zažívá tu vesnické rituály, setkání s partyzány a ruskými vojáky i konec hrozné války… Film, který je připomínkou květnových událostí roku 1945, vznikl podle stejnojmenného povídkového souboru Květy Legátové a podle scénáře Petra Jarchovského, režii měl Ondřej Trojan. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (578)
Vzhledem k tomu, že jsem Jozovu Hanuli četl, vadilo mi na filmu dost věcí. Třeba uhlazenost, která obrušuje hrany všemu syrovému z knížky (až na působivý konec - když si odmyslím ten dovětek). Ale hlavní výtka směřuje k způsobu, jakým byla podána přeměna hlavní hrdinky. Nevěřil jsem, že měla nějaké problémy se adaptovat, do Jozy se zamilovala prakticky hned, stačilo, když se umyl. Postavy mimo ústřední dvojici jsou jen naznačené, člověk si musí vzpomínat, co se o nich dozvěděl v knížce. Celkově zklamání... ()
Dramata na pozadí druhé světové války jsou bezesporu hřiště, na kterém současná česká kinematografie umí nejlépe zaválet (Je třeba zabít Sekala, Operace Silver A). Trojanovi lze vytknout snad jen výběr některých hereckých představitelů, kteří se jen stěží vymaňují ze svých zavedených škatulek (především Dušek) a taky celkovou rozvleklost, v které však kupodivu nezbude místo k objasnění některých pohnutek. Pak si člověk může myslet, že se stačí jenom okoupat.. ()
Film natočený podle knihy Květy Legátové Jozova Hanule. Jak už to bývá, vykresluje kniha trochu jiný příběh, než film. Ale to nic nemění na skutečnosti, že jde o film kvalitní se skvělými hereckými výkony. Úžasná atmosféra dokreslená působivou hudbou. Kéž by povzbudil diváky i k přečtení knižní předlohy, která stojí za to, stejně jako povídková kniha Želary. ()
„Dojdu pro doktora.“ – „I na kněze je pozdě.“ Komplikovaný, svojrázny, mozoľnatý a tvrdohlavý film. Pri jeho pozeraní budete mať pocit, že mohol byť lepší. Budú vám prekážať do prázdna šumiace zbytočnosti. To, že sa hrdinku niekoľkokrát pokúsia znásilniť, mi pripadalo len ako samoúčelný dôvod pre ukázanie nahého tela. nepomáhajú tomu ani skratkovité charaktery rázovitých obyvateľov horskej dediny ; v partizánskom závere to vyzerá takmer tak, že sme si mali vytvoriť vzťah k Janovi Třískovi, ktorý tu však bol ani nie desať minút (zo 142). Slávne tváre sú takisto samoúčelné a navyše aj rušivé. Nevraviac o ďalších veciach (striedajú sa všetky ročné obdobie, no deti akosi nerastú). To všetko narúša atmosféru a celistvosť filmu. Napriek tomu ma Želary (i vďaka dôležitým posledným sekundám o tom, SPOILER ako to vyzerá, keď sa po rokoch vrátime na miesta, na ktorých sme vyrastali a ktoré sme odvtedy ani raz nenavštívili SPOILER) zaujali, pobavili, strhli, dojali, rozhodili... a i trocha znudili. K tomu úchvatná príroda (a kamera). ()
Moc hezké drama, které se krásnou kamerou, výpravou i nadprůměrnou hudbou snaží vytvořit dojem světovosti, přičemž se utápí v pŕedvídatelnosti a místy přepísknuté dramatizaci. Potěší dobře obsazené role a vtipné vedlejší postavičky, celkově však Želary i přes svou zevnější krásu postrádají schopnost zasáhnout nitro. Příliš okázalé, příliš po povrchu klouzající... ()
Galerie (48)
Zajímavosti (32)
- Autor scénáře Petr Jarchovský pracoval kdysi na Barrandově a dostal za úkol probrat staré tisky, zda v nich nenajde něco zajímavého. Našel povídku „Želary,“ aniž tušil kdo je autorem. Dílo mu přišlo velmi silné a zralé, ale jméno na tiskovině nikdo neznal, takže než se podařilo zjistit, o koho doopravdy jde, domníval se, že se je to pseudonym někoho, kdo dříve nemohl publikovat. Pátrání ztížila skutečnost, že jméno Květa Legátová bylo fiktivní, protože pravé jméno autorky je Věra Hofmanová. Dalším překvapením pak bylo, že se jednalo o starší učitelku na penzi. (sator)
- Petrolejky, použité ve scénách v zimní vichřici, nejsou tradičními lampami, nýbrž jejich moderními napodobeninami - aby fungovaly i v tomto počasí. (JoranProvenzano)
- Stejně jako György Cserhalmi (Joza), i Reinhard Simonischek (doktor Beníček) a Gabriela Schmoll (Irča) byli do češtiny nadabováni. Konkrétně Petrem Hübnerem a Miriam Kantorkovou. (funhouse)
Reklama