Princezna ze mlejna

Vrchol Troškovy tvorby z doby, kdy angažování populární osobnosti do vedlejší role nezavánělo ostudou. Dodnes nedokážu uvěřit tomu, jak je v Princezně bez většího zádrhelu ukočírovaná jak romantika, tak pohádka a stejně tak i fungující hlášky. Bez rozpačitě bodrých vesnických vsuvek by si to Jindřich s Eliškou troufale namířili až na tuzemský pohádkový trůn. (23.12.2004)

Zjistila jsem, že tuhle pohádku dokážu pořádně ocenit až teď, když už jsem starší. Vtipům, které jsem jako malá tolik nebrala, se směji jako bych je slyšela poprvé. Není tam žádná záporná postava, nikdo koho by se dalo bát. Prokouknutelné triky, jako je zpětně puštěný vodník, člověk svým způsobem ignoruje. Něco jako, když pro vás někdo má překvapení o kterém víte, ale nechcete dotyčnému zkazit radost, tak i tak děláte překvapenýho. Navíc je zde tolik nezapomenutelných hlášek, který běžně používáme i doma, že nižší hodnocení prostě nejde. (25.12.2015)

Tradiční jihočeské nazírání na atributy české pohádky, to jsou veškerá archetypální plus, se kterými se Zdeněk Troška naučil žonglovat na výbornou. Zdání rekapitulace starého a osvědčeného bez výrazné aktualizace mu dodnes přeje lačné publikum nikdy neznavené pravidelnými reprízami. Jako na vánoční stromeček jsou zde pak navěšeni herci, tu noví, tu osvědčení, tu celebrity. Proč to ale nakonec celé drhne? Pro karikaturu, která se přese všechno do celku vloudila a to nejen v rozměru kníže pána a jeho věrného sluhy Žána. Hra strašidel je maximálně přepálená, stejně jako dávka bodrého chasníka a celého mlýna. Snad kdyby na omak nebylo vše tak rozjasněné a líbivé, snad by to bylo ideální. Jen ta Andrea Černá časem ukázala, že něco umí... (17.02.2009)

Československá kinematografie měla dva parádní žánry. Malé příběhy ze života obyčejných lidí a pohádky. Po revoluci na svoje bývalé mistrovství zatím marně navazuje. Princezna ze mlejna je jednoznačně ten lepší z pokusů, a nebál bych se ho označit za ten zatím nejlepší z druhého zmíněného žánru. Má s citem zahrané postavy, atmosféru a dokonce i humor, co zabaví ty starší. Hodně z dojmu dělají chytlavé písničky a skvělí herci. Andrea Černá se do role nevysvobozené princezny asi rovnou narodila a o Radku Valentovi se dá říci to samé, jen v mužské verzi. Kupodivu film Zdeňka Trošky patří k tomu nejkvalitnějšímu co u nás do půlky devadesátých let vzniklo. Nebo na co si vzpomenete? Saturnin, Šakalí léta a dál? (15.01.2017)

Nejsem si jistý tím, zda dokážu zůstat objektivní při hodnocení jákékoliv novodobé pohádky a to zejména proto, že na rozdíl od všech těch klasických československých filmových pohádek, jsou ty dnešní prošpikované triky a efekty, ve snaze je udělat atraktivnější, ale buď to u nás ještě stále neumí, nebo to do těch klasických pohádek prostě nepatří. Zdeněk Troška se s tím dokázal ukázkově poprat a přihmouřím li oči, tak to co nám Princezna ze mlejna předvádí, je asi to nejlepší co dnešní moderní filmové pohádky nabízí. (06.12.2014)