Alexander Veliký

„Běž, můj synu, najdi sobě vlastní království, které tě bude hodno. Makedonie je pro tebe příliš malá.“ I poslech Alexandr svého otce, u kadeřníka si vyzvedl na cestu zásoby L´Oréal Sluneční blond a vydal se megalomansky dobývat svět.. Tři hodiny dějepisu, homoerotického dusna a alegorií na téma mísení národů přinesly jen pár momentů, kdy jsem zapomněl na to, že sleduji přední hollywoodské herce oblečené v historických kostýmech (třeba bitva u Gaugamél včetně pastí na perské bojové vozy v podobě „garáží“ z šiků korintského spolku). Nabízející se srovnání s Trójou vidím tak, že Petersenův film chtěl především bavit a neměl nutkání vrtat se nějak hlouběji v divácké mysli. Stoneův ambiciózní Alexander bohužel zůstal bezmocně viset někde mezi těmito dvěma polohami.. (06.08.2018)

Alexander má asi jen jednu výhodu a tou je jeho samotné zaměření. Snímek se chytře soustředí jen na hlavní postavu, jímž není veliký hrdina, ale obyčejný člověk s city, komplexy a problémy. Dočkáme se úžasného vykreslení mezilidských vztahů, duševního růstu postav a dobových životních postojů. Vykreslení doby je tu "až" na druhém místě, ale i tak je mu věnován dostatek prostoru, neboť bez toho by to samozřejmě nešlo. Z čeho jsem měl největší radost je vcelku uvěřitelné chování hlavní postavy a z něj pečlivě vykreslené reakce okolí. Jednotlivé části jsou do sebe pečlivě zaklíněné a jsou si vzájemně oporou, neruší se vzájemně. Ale potřeboval Oliver Stone opravdu k vykreslení tohoto příběhu takové množství prostoru? Určitě ne, důkazem jsou nám nevyužité scény sloužící jen k zcela zbytečnému předkládání faktů, které by rozumnější divák dokázal vyčíst z příběhu samotného. druhým faktem je šílený nedostatek vlastní invence. Oliver Stone si bohatě vypůjčuje nejen scény a filmařské postupy, ale málem i dějové linie z jiných filmů. Nebudu daleko od pravdy, když zmíním třeba jistou podobnost s Formanovým Amadeem nebo Jacksonovým Pánem prstenů. Na druhou stranu příjemně překvapí herecké výkony ať je to třeba přesvědčivá Angelina Jolie, Colin Farrell nebo přinejmenším nečekaně obsazený Val Kilmer. Nejsem z výsledku zklamán, ale bohužel ani příjemně překvapen. (28.10.2007)

Americky velkofilm o europsko-azijskom vladarovi, natoceny v cisto europskom duchu...sa vobec nedivim, ze amikom to velmi nesadlo...sak, keri amik by pozeral na psychologicky vyvoj vladcu najvacsieho imperia vtedajsieho sveta... inu, ja berem aj Troju ...vyborne herecky a najma rezisersky zvladnuty epos o Megas Alexandros...btw ked sa tak nad sebou zamyslim, niekedy ma zamrzi, ze pri svojich 23 rokoch, som ani zďaleka nedosiahol to, co Saša ;-) btw2 taky velkofilm, v ktorom by tak bez servitky "propagovali" homosexualitu, sa len tak nevidi...taka Mačka na horucej streche sa moze schovat...:) (02.02.2005)

Asi žijeme ve zvláštním světě, když i mnoho seriózních periodik nezapomene v prvních řádcích recenze na Alexandera zmínit jako nejprofláklejší fakta filmu dvě věci - Colin Farrell ukáže své odhalené pozadí a ano, jeho postava má bisexuální charakter. O co větší bylo pak moje překvapení, když tahle bulvarizace dopadne na neúrodnou půdu a z filmu se vyklubala krásná přemýšlivá podívaná. Na vztahu k Hefaistionovi není ani špetka skandálnosti, naopak jde o upřímný vztah a je mi líto, že současná společnost za svojí rádoby tolerantní tváří ve skutečnosti skrývá tolik posměšků. Dokázal bych pochopit stížnosti na to, že Oliver Stone už není jako býval, ale tady spíš jde o to, že už nechce tak okatě pobuřovat nebo píchat do politicko-společenského vosího hnízda za každou cenu. Natočil historický film podle svého měřítka a v mých očích uspěl. Nechal totiž nad vizuální stránkou zvítězit tu příběhově-duševní, dal dostatek prostoru vyhrocenému milostnému trojúhelníku a hlavně osudovému vztahu s matkou. A navíc dokázal napsat rozvláčný, ale přesto výtečně gradující příběh, jehož bitevní finále mě dostalo do kolen. Film, který podrazil v Hollywoodu nohy historickým velkofilmům, patří paradoxně k těm výborným. 85% (21.06.2007)

„Momentálně mám dost kocovinu a už dobrou hodinu čučím na to okýnko a nemůžu vymyslet smysluplný komentář. Takže až se dám dohromady, něco sepíšu: “Alexander je, teda není, limonáda standartní hollywoodské produkce. Je to hlavně pouť jednoho člověka za svým snem (a ne jen s kladnými emocemi k hlavní postavě.) Ať chci, nebo ne, pořád mi na mysl přichází jenom POLITIKA. Mám pocit, že o tom je Stoneův film hlavně. Hlavní hrdina musí překousnoput mnohé věci ve svém osobním životě kvůli tomu, aby se stal Největším. Alexander the Greatest. Proto dle mě Stone neopustil svou linii, kterou začal a se kterou pokračuje. Čekal jsem nudný film ve stylu historických učebnic, nicméně jsem se nudil méně, než jsem očekával, i přesto, že jsem se díval na hodinky více, než je zdrávo. U tohoto snímku jsem obzvláště pečlivý: kamera, kostýmy, bitvy, režie, sloni + Colin Farrell na jedničku. Hlavní sexuální myšlenka, Agelina na dvojku. Hudba na trojku a další "komponent" už nehodlám ohodnotit. Jen bych podotknul dvě věci: scény s Angelinou a Alexanderem, když je mu dvacet, jsou velice vzrušující a vzhledem k tomu, že je jim oběma stejně let, tato scéna svádí k jiným, než rodinným konotacím (prostě to mezi nimi kruci jiskří.) A druhá věc je ta "postelová" scéna s Roxannou, která spíše, než by ukolébala případného diváka v nudě, ho dost vzruší. Řekl bych, že výkon Rosario Dawson (zvlášť ta prsa by zasloužila zvláštní kategorii Oscarů) byl druhý nejlepší (za Colinem). (15.02.2005)