Divý chlapec

Truffaut to měl celé skvěle promyšlené – kamera, hudba, příběh... všechno k sobě pasuje na jedničku. Podobné filmy stojí a padají s výkonem představitele hlavní role a Jean-Pierre Cargol je naprosto výborný. Od ostatních se chtělo jen, aby mu to nekazili a žádné velké herecké výkony nebyly vyžadovány. A tak se režisér (předpokládám, že pro snazší práci se svou hlavní postavou) obsadil do role vychovatele. A rozhodně to nekazil. Velmi dobré, téměř perfektní (90%). (19.08.2009)

Divoké dítě je velmi zajímavá a koukatelná sociální studie, z níž plyne jedno zásadní poučení: Pokud si domů přinesete dvanáctiletého tarzana,jehož myšlení je zhruba na úrovní kuny lesní, nemůžete ho učit nesmyslu jménem Francouzština. Když se vžiju do role dítěte, které v životě neslyšelo nikoho mluvit, a najednou mi někdo dokola opakuje „Lé! Lé!“ a přede mnou vyskládá písmenka L-A-I-T… budu nejspíš poněkud zmaten. Ano, trošku jsem malému Victorovi držel palce, aby se nezlomil a nenechal si do hlavy natlouct tu jejich přiblblou hatmatilku. No a teď trošku vážněji: Příběh je něco nezapomenutelného. Má dostatečnou sílu na to, aby byl dojemný a při tom nemusel používat citové vydírání. Ano supertvrďák UncleG se přiznává, že (na rozdíl od vyděračských „make you cry“ filmů) jsem tentokrát i uronil. (26.09.2009)

Alternativní příběh o Mauglím. Působivý kamerou a užitou hudbou. Snad bych řekl, že je to příběh velmi humanistický, kdyby si tím slovem nevypláchnul hubu kdekterý demagog. Sice mi připadá, že pokroky Viktorovy byly příliš rychlé, ale konec konců to není film dokumentární, je to podobenství o lidství, které je nesamozřejmé. (01.12.2013)

Nezdieľam nadšenie väčšiny užívateľov nad Truffautovým filmom o priebehu domestikácie "vlčieho mláďaťa". Nálezy detí, ktoré prežili v divočine sú síce zriedkavé, atraktívne, ale ťažko z ich prevýchovy vyvodzovať nejaké objavné závery. Filmovo je to hraný dokument, ktorému svedčí čiernobiely filmový materiál. Malý herec si za svoj výkon zaslúži pochvalu, ale to je asi tak všetko. Nedokážem označiť tento snímok za mimoriadny, ani keď za ním stojí slávny režisér. (17.12.2013)

Je pozoruhodné, že mé první setkání s Truffautem proběhlo právě v době, kdy jsem se začal zajímat o francouzskou Novou vlnu. ČT připravila v rámci Filmového klubu sérii Truffautových filmů, za což jsem hodně vděčný. Jak tedy první setkání dopadlo? Jsem mírně zklamán. Film samotný byl velmi příjemnou záležitostí (až na příšernou barokní hudbu, která ho doprovázela), nicméně prozatím Nové vlny vnímám hlavně jako koncept inovace formy. Potvrdili mi to jak čeští zástupci, tak i Jean-Luc Godard. V Divokém dítě jsem ale žádný radikálně nový prostředek vyprávění nevnímal. Asi budu muset nastudovat víc a dozvědět se, jak se to s Truffautem má. Ale už se těším na příští setkání... (17.09.2009)