451° Fahrenheita

Hloubky a beznaděje 1984 se zde sice nedočkáme, ale i tak jde o velmi slibnou podívanou. Místy je sice snímek dost strojený a naivní, ale dá se to překousnout a naivita je místy až roztomilá, což ovšem nemůžeme úplně pokládat za pozitivum, vzhledem k tomu že jde o antiutopické sci-fi, které by roztomile působit nemělo. Filmu by určitě sedla daleko kratší stopáž. Některé scény byly opravdu dost natahované, např. ten rozporuplný závěr. Na druhou stranu mě ale bavilo hádat, jaké knihy budou zmíněny a ano, řada se dostala i na mého milovaného Edgara Allana Poea. V každém případě 451° Fahrenheita má skvělou myšlenku a nápad, který zřejmě lépe natočit nešel. Docela by mě zajímal remake, pokud by padl do správných rukou. (10.07.2012)

No tak tohle me fakt zklamalo. Kdyz pominu fakt, ze vsechny ty pravidla budoucnosti jsou udrzovany jen skrz paleni knih, coz mi prijde stupidni, tak uz nemuzu pominout fakt, ze to cely pusobi jak slabej odvar 1984. Pribeh je totiz prakticky o nicem, ty dve hodiny se tu nic moc nedeje, jen sledujeme vyvoj postavy Oskara Wernera, jenze problem je, ze ten prerod z hasice na milovnika knih je desne uspechanej, navic se Werner celou dobu tvari silene zhulene a ani nakej obzvlastni sympatak to neni. No a co se tyce depresivni atmosfery, tak ty jsem si nejak nevsim, dobre, naky lidi bude mrzet paleni knih, ale jinak ta budoucnost nejak zvlast hnusne nevypada a kdyz se kazdej den vraci hlavni hrdina do luxusniho domu se sexy manzelkou a ceka ho povyseni, tak to atmosfere fakt neprida. Jediny, co vypada hnusne, jsou kulisy, vsechno takovy jednoduchy, vylidneny ulice, smesny triky, coz ve vysledku dava spis takovej lacinej dojem, nez nejakou atmosferu. Takze za co vlastne ty 3*. Asi za to, ze i pres veskery zapory se filmu neda uprit urcita originalita a ze film nenudi. (20.06.2008)

Dnes už víme, že není třeba knihy pálit, že samostatné myšlení lze vymítit i jinými, mnohem sofistikovanějšími metodami. Přesto nejen předloha, ale ani její adaptace v ničem neztratila na síle ani po padesáti letech. Je stejně chladná jako svět, ve kterém se odehrává, a pokud vyvolává nějaké emoce, pak nejsou vyvolány filmovými prostředky (od hereckých výkonů po hudbu), ale divákovou myslí, reagující na obsah. Děsivý je zejména svět bez písmenek (obrázkové noviny pobavily), kde záchrana sebevrahů je každodenní rutinou (stačí vyměnit krev a za půl hodinky vám manželku vrátíme jako novou), na každém rohu jsou bonzbudky a udávání je veřejně chváleno jako záslužný čin, svět kde všichni tupě zírají na telestěny, ve kterých běží seriály jejichž tupost dosáhla mezní hranice hlouposti, kde největší metou je mít telestěny dvě a kde všechno je tak jednoduché, že nikdo nemusí nad ničím přemýšlet. Vše navíc umocňují strohá výprava a toporné herecké výkony, které v některých případech nemají daleko k loutkám. Brrr. Ještě horší je, kdy si člověk uvědomí, jak moc se takhle děsivá dystopie v některých ohledech blíží současné realitě. (11.02.2015)

V hodnocení typu "plná palba" mi překážela de facto jen jediná věc - lepší herecké výkony. Takřka se všemi zúčastněnými (snad kromě Julie Christie v dvojroli Montagovy manželky a Clarissy) jsem měl problém, působili mdle a nezúčastněně, dokonce i představitel hlavního hrdiny. V ostatních směrech se Truffaut s předlohou popasoval skvěle. (18.09.2012)

Adaptaci knihy o společnosti, kde pro knihy není místo, nemohl režírovat nikdo povolanější. Truffaut měl knihy rád skoro stejně jako filmy. Sugestivní scény pálení, nejhoršího zločinu proti intelektu, tomu odpovídají. Společně s vypuštěním textu úvodních titulků nejlépe dokazují režisérovu nápaditost: mezi pálenými výtisky můžete zahlédnout mimo jiné Cahiers du cinéma a k podpalu je ironicky určeno také dílo slavného paliče minulosti – Mein Kampf. Má fantazie nestačí k představě toho, jak na place probíhala komunikace mezi anglickou herečkou (Julie Christie), německým hercem (Oskar Werner) a francouzským režisérem. Jestli bezproblémově, nedovedu si vysvětlit, proč všichni hrají jako pod vlivem sedativ. Někdo pravděpodobně neměl jasno v tom, co chce. Postavy a jejich charakteristiky v tomto případě asi – na rozdíl od myšlenek, jež nesou – nejsou tolik podstatné, ale jejich strnulost mi bránila lépe pochopit a cokoliv pocítit. Ještě hůře dopadla výtvarná stránka. Nedokázal jsem potlačit dojem, že krom těch pár nefuturisticky vyhlížejících budov a jejich obyvatel nic dalšího neexistuje, že jde jen o jakési umělé hřiště, kde musí být odehráno to podstatné, na věrohodnost pozadí nehledě. Jízlivých poznámek na vrub mizerných triků se vzhledem k době vzniku zdržím (ač o pouhé dva roky později vznikla Vesmírná odysea). Co se týče premisy, (jenom a pouze) kvůli které celý film vzniknul, za nadčasové považuji varování před nebezpečným vlivem televize, jež nikoho nenutí myslet, ale „nadějeplný“ konec mi přišel hodně patetický. Navíc více nerozpracovává další podnětný motiv – důležitost kreativního myšlení. Věci ztratily svůj původní význam, neboť je lidé daným způsobem přestali používat. Objevit nový způsob znamená začít samostatně uvažovat (SPOILER: když Montag použije plamenomet jako zbraň). 70% Zajímavé komentáře: Melies, dwi, mm13, Lavran, jondzavid (02.06.2010)