451° Fahrenheita

Čtvrtý film, který jsem od Truffauta viděl a doufal jsem, že by mě mohl hodně překvapit. Námět se doslova nabízel. Během sledování jsem si ale vcelku rychle uvědomil, že u námětu také víceméně zůstanu. Ostatně jak říká uživatel Enšpígl. Film je dost bez emocí. K hereckým postavám si nejde udělat vztah. A to je hodně těžké, protože já osobně bych ve světě plného fašistů potřeboval někoho, ke komu bych se upnul a doufal, že bude lépe. Tady jsem v těch 112ti minutách neviděl nic. Jenom jsem nahlédl do světa, ze kterého mi bylo zle. Ostatně stejně tak neosobní mi přišel i film 1984, který je na obdobné téma. (21.09.2014)

„Aha požiarnici, asi idu niekam založiť oheň.“. Výrok ako vyšitý, ktorý trefne popisuje túto dystópiu. Podľa môjho názoru ale nie úplne najlepšiu a nie plne odrážajúcu moje predstavy z Bradburyho knihy. Pre tých, ktorí však vidia ako sa pomaly svet mení na svet Georgea Orwella, ale povinnosť vidieť. (09.05.2021)

Dala by se vytknout strašná spousta věcí. Předloha je zhuštěná a mnohé se nevysvětlí, celý koncept se roubuje na doslovné vysvětlovací dialogy (něco jako falešný vypravěč), formát celovečerního filmu je hold neúprosný. Proto chápu dnešní časté kritické reakce, ač u mě to pozitivní několikanásobně převážilo. V první řadě se mi ohromně zamlouvá ta anglická půda v rukou hravého Francouze. Anglický film by byl příliš suchý na podobný projekt, přičemž pouhé jeho prostředí se naprosto hodí. Svěží režie je dostatečně rozumná, aby nevytvářela ostře přetechnizovaný svět, ty ve filmech stárnou nejrychleji. Až na stylově futuristické metro si vystačil jen s chladem prostředí a lidí, obstírajícím celý tento svět. Zbytkové detaily jako vícero televizí či vyhraněná móda víceméně vychází z vnímání šedesátých let (kdo má rád tehdejší styl bude nadšený). Co se týče samotného pálení, tak na můj vkus je to sugestivní dost. A opět -> velice hravé. Pálí se tu Aristoteles, Mein Kampf či dokonce Cahiers du cinéma. Zmíní se i Ray Bradbury. Je to film symbolů, ale žádná věc pro elitáře, vždyť hlavní hrdina prochází vlastně klasickým vývojem. Truffaut si pohrál i s řadou paradoxů, ale to není až tak podstatné. Vytvořil důstojnou adaptaci, u níž doba vzniku jde bezpečně poznat. (17.09.2010)

Na svoju dobu fantastické prevedenie. Akurát mi tam chýbala väčšia bezútešnosť, ktorá by sa prejavila aj v prostredí. Táto až silená svetelná dokonalosť, mi prišla miestami umelá. Na tvorcu ako bol Truffaut ale film s nesmiernými presahmi. Funkčný aj v sci-fi rovine, ale aj v tej úvahovej, ktorá sa zamýšľa nad silou príbehu a nad tým, ako nás ovplyvňuje. Mám chuť siahnuť po Bradburyho predlohe. Od hercov, cez dlhé zábery a niekoľko skvelých režijnych nápadov, je Fahrenheit 451 na svoju dobu veľmi silným zárezom do sci-fi žánru. Oskar Werner v postave Montaga veľmi, veľmi dobrý. (30.03.2018)

Krásný SF, kde nejsou hlavním důvodem existence triky, ale obsah. To už se často nevidí ani v literatuře (kde to nejsou triky ale akce a technické zázraky atd). 451 stupňů Fahrenheita je na motivy stejnojmenného románu Raye Bradburyho. Jde o štěstí a klid společnosti, protože nespokojená společnost vytváří prostředí vhodné pro revoluci a to se pánům u vesla nikdy moc nehodí do krámu. Takže zrušte problémy a u moci se udržíte déle. Ještě malá vsuvka k předloze. Konec filmu je úplně jiný, než u Bradburyho, přestože má stejné vyznění. V knize to bylo tak, že renegáti měli drogu, která připomene člověku všechno, co kdy udělal nebo četl. A o to šlo, ne že by byli lidé knihy. A za další, Montagův útěk nebyl nijak snadný, musel prchat před mechanickým slídičem a spoustou policistů a jiných pronásledovatelů. A konec byl trošku pochmurnější, protože začala atomová válka a tak se vědci a vzdělanci vrátili a doufali, že jich a knih bude opět potřeba. (05.02.2006)