Jules a Jim

Na začátku mě film celkem překvapil rychlým tempem, které člověka donutilo dávat dobrý pozor, aby mu nic neuniklo. Tohle tempo si Truffaut drží až do konce, a co nechce, zbytečně nevysvětluje. Není zde nějaký velkolepý příběh, spíše popisuje život jedné přátelské dvojice a jejich femme fatale. Celý film je protkaný vypravěčem, který často "za režiséra" řeší emoce hrdinů a dodává mu takto formu. Zajímavým prvkem je taky několik chvilkových zastavení obrazu pro zvýraznění dané chvíle. Moje první zkušenost s F.Truffautem možná není tak vřelá, jak jsem očekával, hlavně ta rychlost vyprávění byla spíše ke škodě, ale věřím, že si k němu ještě najdu cestu. Rozhodně ne film pro každého a na poprvé těžko uchopitelný. 3,5* (05.02.2008)

Hranice mezi emancipovanou volnomyšlenkářskou ženou a vypočítavou nafrněnou mrchou velmi často jednoduše neexistuje, což skvěle (nesnesitelně) předvádí Katty v příběhu o "velmi korektním" milostném čtyřúhelníku... čtverci? Film dlouhý čas postrádá konflikt a rozvíjí se v příjemném až něžném francouzském duchu, než náhle udeří zásadní zápletka, střídá tóniny velmi veselé a humorné, stejně jako psychologicky vážné až temné. Až dojemná je síla zdejšího přátelství, až k naštvání moc ženské rozmařilosti a ženských vábniček, a ještě víc k naštvání otrocké a zaslepené následování mužovo. Fascinující kontrast síly citů a jakéhosi velkorysého gentlemanství, působivé vyprávění o ničem a vlastně o všem v příjemně pulsující rozkmitanosti. P. S. Oskar Werner vypadá jako sympatičtější dvojče Petra Kolečka. (25.11.2022)

Dobovka, která i po letech vyvolává dojem, jako kdyby se odehrávala tady a teď. Stylisticky brilantní, zprvu milá a hravá, postupně temnější. Po prudkém startu a velmi hbitém střídání partnerek i prostředí dochází k pomalému utahování šroubů a zpomalování tempa. Záběry jsou delší, jejich návaznost plynulejší, hudba poklidnější. Podstatná část druhé třetiny je komorním interiérovým dramatem, stále ovšem ozvláštňovaným odkazy k němému filmu, různými způsoby vměstnávání tří figur do jednoho záběru nebo nenuceným opakováním kruhového motivu (který je v druhé polovině častější než lineární pohyb). Právě v osudovém kruhu neustálého rozcházení a scházení tři hrdinové uvízli, což jim nedává kdovíkolik možností volby. Potřebuje-li ušetřit čas nebo nasměrovat naši pozornost, přenecháTruffaut slovo autorovi předlohy, k němuž se nikdy neobrací jen pro to, aby si ušetřil práci. Film je pro něj stále přednostně vizuálním médiem, pročež náš zrak zaměstnává také během "literárních" scén psaní nebo čtení dopisů. Knihy sehrají významnou úlohu v závěru filmu, kdy jejich pálení značí konec jisté éry a současně předznamenává, jak vinou spalující vášně skončí dvě z postav. Klasický milostný trojúhelník u Truffauta nabývá podoby dialogu dvou mužů (kteří by klidně mohli být cinefilové), do jejichž spontánního dialogu vstoupila žena (která by klidně mohla být filmem), čím spontánnost vzala za své. Propadnutí falešné iluzi, že jedině ona je to pravou, je připravilo o možnost žít plnohodnotné životy. Jakkoli úspěšní jsou ve svých vnitřních bojích nebo v zákopech první světové války, femme fatale porazit nedokáží. 85% Zajímavé komentáře: Marius, Ruut (09.04.2007)

Bohužel jsem film viděl ve špatné technické kvalitě ( navíc se slovenskými titulky, které se někdy nedaly přečíst ) a rušilo několik neukázněných diváků. Proto nemohu film plně docenit. Škoda. I tak se mi to líbilo a jsem vděčný, že se mi něco z francouzské nové vlny vůbec dostalo pod nos. Doufám, že to někdy uvidím v lepších podmínkách... doufám. (08.04.2005)

Velmi kvalitně a pěkně natočený film, jehož úspěch stojí zejména na vynikajících hereckých výkonech (hlavně Jeanne Moreau) a na poutavém tématu milostného trojúhelníku. Je vůbec možné milovat dva muže najednou? A mohou dva nejlepší přátelé milovat jednu ženu? Ikdyž mě přišel film místy méně atraktivní, tak díky perfektnímu závěru se to vše hned vyrovnalo. Zkrátka snímek, který se nese zejména v duchu lásky a všeho, co s ní souvisí. (29.03.2012)