Jules a Jim

Výborné tempo v úvodu, které i na Novou vlnu frčí poněkud zběsile, se postupně rozmělní. Ve filmu je v zásadě pouze jeden dramatický zvrat, který se několikrát opakuje. Stejně tak fakt, že je film románovou adaptací způsobuje, že se po něm toulá spousta neuzavřených a nikam nevedoucích motivů (kreslení knírku, vylévání vitriolu, světová válka ;o) ). Truffaut je nepochybně frajer, ale zrovna Jules a Jim se mi líbili víc, když jsem je znal jenom z vyprávění a referenčních odkazů v jiných filmech. (10.03.2010)

Truffauta mám celkom rád, tak som sa na jeho klasiku primerane tešil. Lenže toto išlo úplne mimo mňa, postavy som vôbec nechápal, boli mi nesympatické a chovali sa nelogicky. Dej sa menil z minúty na minútu, ako keby som pozeral zostrih 10 dielneho seriálu. Chcelo to výrazne spomaliť. Nevera deň pred svatbou, milostný trojuholník až päťuholník, požičiavanie manželky, vykanie medzi priatelmi.....nič pre mňa. (09.11.2009)

Stavba děje je hodně monotónní. Nic nevyčnívá nad ostatní. Celý příběh je odvyprávěn strašně rychlým tempem, jež ještě více umocňuje povídání vypravěče. Možná by se dalo říct že je to celé dokonce až takové nemastné neslané. Nosné téma tohoto příběhu bylo taky použito neščetněkrát. No ale přes to všechno Jules a Jim dokáží udržet pozornost divákaa ž do konce. Nejde moc předvídat co se stane za chvíly a už vůbec ne jak to celé dopadne. Zajímavé nikoliv líbivé. (31.12.2006)

Láska je andělská mrcha. Snad jediná telenovela v historii kinematografie, kterou lze oslavovat coby výtvor intelektuálního a stylistického umělce, a jeden z mála filmů, který navzdory své lyričnosti představuje širší podstatu lásky a přátelství věrohodně, zároveň vesele (první polovina ve znamení dravého střihu a pomíjivých milostných eskapád) i tajemně až tragicky (pomalé tempo v druhé polovině, delší dialogy a sílící přítomnost citu, který nemůže být opětován). Hlavní ženská postava mě sice těžce iritovala a monolog vypravěče možná zbytečně prozrazoval i to, na co by bohatě stačili herci a Truffaut s Coutardem, ale přesto jsem zvědavě očekával každý další zvrat a s napětím vyhlížel finále, které nezklamalo a celou vztahovou mozaiku uzavřelo do důmyslně poetického rámu. A především, i to na oko hloupé jednání mužských protagonistů se dá pochopit, máte-li v životě svou vysněnou a ideální ženu, nic vás zkrátka neodradí, toho jsem si (bohužel?) vědom... 85% (03.02.2016)

Hranice mezi emancipovanou volnomyšlenkářskou ženou a vypočítavou nafrněnou mrchou velmi často jednoduše neexistuje, což skvěle (nesnesitelně) předvádí Katty v příběhu o "velmi korektním" milostném čtyřúhelníku... čtverci? Film dlouhý čas postrádá konflikt a rozvíjí se v příjemném až něžném francouzském duchu, než náhle udeří zásadní zápletka, střídá tóniny velmi veselé a humorné, stejně jako psychologicky vážné až temné. Až dojemná je síla zdejšího přátelství, až k naštvání moc ženské rozmařilosti a ženských vábniček, a ještě víc k naštvání otrocké a zaslepené následování mužovo. Fascinující kontrast síly citů a jakéhosi velkorysého gentlemanství, působivé vyprávění o ničem a vlastně o všem v příjemně pulsující rozkmitanosti. P. S. Oskar Werner vypadá jako sympatičtější dvojče Petra Kolečka. (25.11.2022)