Režie:
François TruffautKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Georges DelerueHrají:
Jacqueline Bisset, Valentina Cortese, Alexandra Stewart, Jean-Pierre Aumont, Jean-Pierre Léaud, François Truffaut, Nathalie Baye, Jean-François Stévenin (více)Obsahy(1)
Pohled do zákulisí jednoho natáčení a do lidských duší posedlých filmem. „Natáčení se podobá jízdě dostavníkem na Divokém západě, zpočátku to vypadá jako pěkný výlet, ale brzy začnou všichni pochybovat, zda dojedou k cíli," říká Francois Truffaut v komentáři ve svém filmu Americká noc.
„Americká noc" je způsob natáčení, při níž se noční scény natáčejí s použitím speciálních filtrů na kameře ve dne. Film o filmu, přibližující práci od prvního dne natáčení do rozchodu filmového štábu, je především osobním vyznáním Truffautovy lásky a posedlosti tímto médiem. Jeho vášeň cítíme z každého dialogu, narážky, z každého metru filmu. Je to polyfonie lidských vztahů, skrytých vyznání, vědomí zodpovědnosti, lásky i žárlivosti. To vše jen potvrzuje jiná režisérova slova: „Filmy jsou harmoničtější než život."
Truffaut sám ztvárnil roli režiséra a přitom se při vlastním natáčení potýkal s mnoha technickými a organizačními problémy. Za svůj hold filmovému umění získal Oscara za nejlepší zahraniční film.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (250)
Dnes již klasický snímek francouzského režiséra Françoise Truffauta, který je poctou filmařskému řemeslu a všem, kdo se v něm pohybují. Na půdorysu natáčení filmu sledujeme osudy režiséra, jeho vztahu k ženám, herců… A každý ten život se sebou nese tragikomické rysy, jako ostatně u každého z nás. DVD: Moc bonusů zde nenajdete. Úvodní slovo francouzského filmového historika Sergeho Toubiany (dají se pustit GB titulky) vysvětlí okolnosti vzniku filmu, a pak si již jen můžete pustit komentář herců, bez titulkové podpory. DS: JL: Film 4/4, Bonusy 1/4, Zvuk 2/4, Obraz 2/4 ()
Truffaut střílí do vlastních řad opravdu s obdivuhodnou přesností. Avšak nemohl jsem se zbavit pocitu, že občas to filmu trochu škodí. Jeho herci a vůbec všichni členové štábu jsou totiž vylíčeni takovým způsobem, že i jejich osobní problémy lemující v podstatě celou příběhovou kostru vyznívají trochu jako z jiného, jednoduššího světa. Na druhou stranu však nechybí ani charakterová pestrost, ani celá škála skutečných emocí a životních postojů, projevujících se na náladě právě rozpracovávané scény (něžný humor ve scéně s koťátkem, trpkost ze zestárnutí ve scéně "dvou stejných dveří" atd.). Vše navíc zdobí krásná formální stránka, kdy je takřka každý detail dáván na pozadí procesu celého natáčení (například když si Truffaut prohlíží fotky najaté herečky, kamera se stále soustředí jen na ně, jakoby i divák měl sdělit svůj názor jestli angažovat či nikoli). Ale největší ozdobou snímku, která přitahuje tolik filmových nadšenců, je samozřejmě jeho neopakovatelná preciznost a přitom nenucenost v nastínění celého kolosálního, fyzicky i psychicky vyčerpávajícího procesu zvaného výroba filmu. Zřejmě nikdo jiný než Truffaut, milovník filmu, výborný režisér a velmi příjemný herec, by něco takového nedokázal, a proto si musíme tohoto kouzelného díla moc a moc vážit. 85% ()
„Dospěli jsme do poloviny příběhu. Na začátku si vždycky přeju udělat hezký film. Když překonáme počáteční nesnáze, moje ambice se zredukují na to, aby se mi film podařilo vůbec dokončit. Začnu zpytovat svědomí a říkám si. Mohu pracovat líp, mohl si do toho dát víc. A teď už ti zbývá jen druhá polovina, abys to dohnal. Od toho okamžiku se snažím vložit do toho, co se objeví na plátně, co nejvíc života. Vypadá to, že natáčení filmu se dostalo na správnou kolej. Hercům jejich role sedí, štáb je dobře sehraný, osobní problémy jsme odsunuli do pozadí. Zvítězil film." ______ Truffautova osobní pocta a vyznání celoživotní lásky k filmařskému řemeslu. A provedl to po svém. Natočil film krásný svou obyčejností a zároveň film, který dovede říci vše, aniž by znásilňoval diváka. 84% ()
Odpověď je nasnadě: Život je film a film je život. My, blouznivci, kteří jsme tohoto poznání došli a jsme bezmezně přesvědčeni o jeho nevyvratitelnosti, nikdy nebudeme doopravdy šťastní, dokud se onoho magického filmového světa nestaneme součástí - a to i za cenu toho, že by se jednalo o to nejzapadlejší a nejméně vděčné podílnictví. Není proto divu, že Americká noc (jako otisk muže obdobným smýšlením infikovaného), která je dost možná tím nejvroucnějším vyznáním se z obsese Filmem, se pro mne takřka okamžitě po zhlédnutí stala záležitostí hluboce intimní. Za všechny ty osůbky láskou k filmu omámené a potrefené a povznesené, jejichž srdce se při vyslovení slova "film" rozechvěje vzrušením, Vám za ni děkuji, François... 100% ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Nemám tomuto filmu co vytknout, snad jediné - trochu nudy. Na to, že to má Oscara za nejlepší hraný cizojazyčný film, jsem až tak nadšený nebyl, tuhle kategorii obvykle vyhrávají mnohém zajímavější filmy. Spíš by se tento film dal považovat za dokonalý dokument - film o (fiktivním) filmu, než drama / komedie. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=09yrru1ny-8 ()
Galerie (78)
Zajímavosti (13)
- Názvy knih, které režisér Ferrand (François Truffaut) vybaluje, jsou: „Pour Bunuel: interview inédite“, „Carl Theodor Dreyer's Jesus: A Great Filmmaker's Final Masterwork“, „Anthologie du cinema no 23: Lubitsch, Premier Plan - Ingmar Bergman“, „The Films of Jean-Luc Godard“, „Hitchcock's Films by Robin Woods“, „Roberto Rossellini“, „Howard Hawks par Jean A. Gili“, „Bresson par Jean Sémolué“ a „Travelling: revue de cinéma“. Truffaut tím vzdává poctu jak svým oblíbeným režisérům, tak filmovým publicistům a teoretikům. (Volpe)
- Název filmu odkazuje na známou techniku natáčení. Jde o to, že se scény v noci natáčí za dne a pomocí kamerových filtrů se docílí efektu "americké noci". (viperblade)
- V jedné scéně si režisér Ferrand (François Truffaut) a kameraman Walter (Walter Bal) prohlíží fotografie herečky Julie Baker (Jacqueline Bisset). Ferrand zmíní, že si ji pamatuje „z filmu s automobilovou honičkou“, čímž odkazuje na film Bullittův případ (1968), kde se Jacqueline Bisset objevila. (Baxt)
Reklama