Konečně neděle!

Co se týče budování napětí a znepokojivé atmosféry Truffaut se Hitchcockovi nevyrovná. Všechno ostatní, pro co je tvorba "mistra napětí" tak přitažlivá se naštěstí Truffautovy podařilo oživit. Již černobílá stylizace napovídá, že se spíše jedná o variaci na Hitchcockova raná díla, která byla spíše zábavou než propracovanou strukturou vypočítanou k manipulaci divákem a iniciující znepokojivou hru na "chybné hypotézy" a očekávání daná diváckou zkušeností. Truffaut vytvořil velmi zabávný thriller oživující studiovou tradici, okouzlující drobnými detaily a neopakovatelným jiskřením mezi postavami tak příznačným pro režisérovu tvorbu 30. let. Fanny Ardantová se své role zhostila výborně a jednoduše z její charismatické kreace nelze po celou dobu spustit oči. Právě ona je hlavní devizou snímku, jenž mě zcela nenaplnil svoji zápletkou - ta je sice pořádně zamotaná a ze začátku značně nepředvídatelná, k rozuzlení se však směřuje již dosti průhledně a i když ani Hitchcock neměl v oblibě tajemství a překvapení, nedaří se vytvořit ze závěru vyvrcholení filmu - jde o nevzrušivou a ne moc rafinovanou tečku. Povznášející dojem z hravé a poctivé pocty však rozhodně zkazit nedokáže. (22.02.2012)

Niet najmenších pochybností o tom, že Francois Truffaut je slávny francúzsky novovlnný režisér. Nakrútil 21 filmov, z ktorých som videl 16. Napriek tomu som výrazne ocenil iba jeho Americkú noc. Ak by som chcel byť výnimočne drzý, tak by som napísal, že Truffaut bol skvelý filmový teoretik, ktorý nakrúcal filmy, ktoré ma nezaujali. Ale slušnejšie bude, ak napíšem, že sme si s pánom Truffautom nesadli. A týka sa to aj práve dopozeraného filmu. Myslím, že s Hitchcockom má spoločné najmä to, že ich filmy sú kostrbaté, vyumelkované, predčasne zostarnuté a chceli do nich vložiť viac, než sa zmestilo. (25.04.2023)

Až někoho zabiju (což se vzhledem k tomu, že Troška pořád točí, asi někdy stane), budu doufat, že narazím na někoho jako Fanny. Jinak je zajímavé, že Truffaut natočil v skoro polovině osmdesátých let film, který vypadá jako nějaký raný Hitchcock... ta preciznost je jistě obdivuhodná. Dějově mě to ale neskutečně nudilo a ke konci iritovalo, takže veškeré moje potěšení z filmu tkví v samotné režii, ale ani trochu ději, přes což se tentokrát nedokážu přenést. Naštěstí už vím, že Truffaut mě umí zaujmout, takže nemám problém s tím mu dát tentokrát málo a těšit se na nějaký další silný zážitek, jakým byl třeba Jules a Jim. (13.10.2012)

Chvíli mi trvalo, než jsem se do toho dostal (zajímavé, že takhle jsem to měl zatím u každého filmu, který jsem od Truffauta viděl), ale nakonec z toho vypadla pěkná a celkem povedená pocta Hitchcockovi. Pěkně natočené, dobře zahrané, napínavé (ale kvalitám Hitchcockovým nejlepších filmů se to rozhodně nevyrovná), líbil se mi i ten příběh, který toho Hitchcocka připomíná opravdu hodně. Jenom mi tam bůhvíproč nesedělo to, že je to natočené černobíle, osobně by se mi to víc zamlouvalo barevné (on pak později Hitchcock taky točil barevně). Pak už bych vytýkal jenom nějaké drobnosti, ale to nic nemění na tom, že se mi ten film líbil a klidně bych se na něj podíval i znovu. A taky už můžu říct, když už jsem od Truffauta viděl tři filmy, že to byl talentovaný a dobrý režisér. Slabé 4* (11.01.2020)

Dôstojná rozlúčka nielen s kinematografiou, ale pomaly aj so životom, ako takým (Truffaut už bohužiaľ nestihol nakrútiť ďalší film), na čo si mimochodom francúzsky Velikán vybral „hitchcockovsko” ladený film, v ktorom mu vzdáva akúsi poctu, ktorú v podstate k nemu prechovával počas celej svojej úspešnej režisérskej kariéry, čo v tomto podaní aj patrične vidieť... Kto pozná, ten určite ponachádza niekoľko odkazov. / A síce sa predsa musím trochu priznať, že som pôvodne zvažoval len „tri” hviezdičky pre film ako celok, ale to by sa mi nesmela tak mimoriadne pozdávať (páčiť) predstaviteľka Barbary Beckerovej, čiže neuveriteľne okúzľujúca, francúzska herecká fešanda Fanny Ardantová, ktorá v úlohe obetavej sekretárky, by som smelo prehlásil, že dokonca „zatienila” i realiťáka Jeana-Louisa Trintignanta, a to zrejme kvôli tomu, že sa jeho postava Juliena Vercela, musela nejaký čas ukrývať, keďže bola podozrivá zo spáchania niekoľkých vrážd... Vďaka tomu sa mohla plne predviesť, kedy si proste každý divák určite príde na svoje, čiže nakoniec si viem obhájiť, prečo som sa vlastne rozhodol, že „prižmúrim jedno oko”, ktoré som na druhej strane - neustále dokorán otváral, aby som sa nechal unášať i ostatnými zložkami filmu, medzi ktoré by som jednoznačne zaradil i vynikajúcu, čiernobielu kameru od naprosto významného, španielskeho kameramana Néstora Almendrosa, ktorá vytvára tú potrebnú atmosféru, priamo sa vzťahujúcu pre samotný príbeh, ktorý je vskutku popretkávaný samými scenáristickými vychytávkami, čo je ďalšie pozitívum, ktoré by som ocenil. Podotýkam, že tento počin by si skôr zaslúžil známku 2/3, čo sa takýmto spôsobom (na tomto mieste) oznámkovať jednoducho nedá, a tak sa teda prikloním k tomu „lepšiemu”, čo mi zrovna srdce porúča, i keď viem, že mozog by chcel asi niečo iné, ale zase si až tak vehementne nemyslím, že by bolo moje výsledné hodnotenie nejako extrémne nadhodnoteným, skrátka v tomto prípade si nedokážem absolútne nijako pomôcť, aby som učinil inak. (15.08.2022)