Hranice lásky

Předcházela tomu dráždivá pověst, ale tvůrci nesdělili nic nového, a už vůbec ne zajímavého. Nejsem žádný odborník na zákoutí vztahů a sexuality, ale pokud má někdo k někomu emocionální pouto, nevěřím, že ho převáží nějaká moderní módní vlna. A vůbec to, jak se zřejmě stabilní pár „dostane“ k sexuálnímu experimentování, je poměrně dost na vodě. Několik neskutečně povrchních dialogů v duchu „Takže bys chtěl?“ – „A ty bys chtěla?“ má asi v otázce vztahového tápání či rozvolnění nahradit mimika herců k nevyřčenému. To, co přijde, je poměrně jednotvárné, prostě jen sledujeme, s kým dalším on či ona skončí v posteli. Navíc se domnívám, že divákům, kteří volnější formu měli či zažívají, bude výsledek připadat zjednodušující, a to i právě v tom, že ústřední duo o mnohém nedokáže otevřeně mluvit. Zatímco ona se v sexuálních dobrodružstvích najde, u něj se brzy objeví vystřízlivění. Nejenže Vagnerová film jednoznačně táhne, zároveň je prostě zrzkou, ze které se mnoha mužům zvedne tlak, zatímco její (uspávající) filmový partner Řezníček nepůsobí jako někdo, s kým by dvacítky z diskotéky zatoužily po náhodném sexu. Neustálé si předávání natáčejícího mobilního telefonu mě štvalo. Oceňuji otevírání „jiných“ témat (polyamorní vztahy k nim rozhodně patří), upřímnou a komplexní studii jednoho vztahu si nicméně představuju jinak. (15.01.2023)

První půlka dobrá, relativně intimní, nebojím se říct vtahující, slibující něco nového, do hloubky jdoucího. Přimhouřím oči za neustálé natáčení na mobil, který pro mě intimitu nezvyšovalo, spíš mě obtěžovalo a dělalo pro mě pár méně sympatický, stejně jako ne úplně dobře zabydlené a funkční prostředí kanceláře firmy, ve které pracují. Ale ve druhé půlce, kdy se nějak rozvíjí nastavená situace, se všechno začne sypat. Nic překvapivého, nic podvratného, nic nečekaného, s tak slabou pointou, že to snad ani nestálo za řeč. Není to špatný, cením ten pokus, ale za mě nevyšel lépe řečeno, vyšuměl do vzduchoprázdna. Hynek Čermák a Lenka Krobotová hrozně karikující svoje nepostavy. Film, který chce jít za hranici lásky, ale nikdy ji nepřekročí. 60% (16.11.2023)

Nakonec o jednu hvězdu ubírám. Ne proto, že by mi film nepřišel kamerou, záběry, či vyjádřením pocitů skrz pouhé pohledy postav zajímavý. Ani ne proto, že by mě nudil - pomalejší drama zde nebylo ke škodě, jednoduchou zápletku dramaticky natáhlo a celkem fungovalo. Jen jsem prakticky věděl, jak to celé dopadne a že případný překvapivý, či jinak moralistický závěr, se konat nebude. Představitelé mi navíc nepřišli charismatičtí a celý dej k divákovi přistupoval chladně, se značným odstupem. Trvalo mi víc než polovinu filmu, než jsem mu aspoň trochu přišel na chuť. V mnohém připomínal zahraniční Palm Swings, jen zde hrál na komornější a obecně lepší notu. Na český film pod rukou polského režiséra nicméně velice kvalitní počin, za nějž bychom měli být spíše vděční. (23.11.2022)

Jediná výrazná výtka, kterou bych dokázal najít, spočívá v tom, že konec by mohl být lépe dovyprávěný. Jinak je film výborně natočený, obsahuje naprosto vynikající herecké výkony (možná až na pár výjimek, které se ale týkají spíš vedlejších rolí), jednotlivé situace na sebe přirozeně navazují a všechno je naprosto uvěřitelné. Výborně funguje i zdvojení reality pomocí neustálého nahrávání sdělovaných dojmů – můžeme přemýšlet o tom, nakolik tato skutečnost ovlivňuje odehrávající se události. Zdejší nízké hodnocení si vysvětluju dvěma důvody: 1) diváci nejspíš očekávali lehce něco jiného (k čemuž mohl přispět i trailer); 2) obecné předsudky, které v naší společnosti vůči otevřeným vztahům a polyamorii panují. Za mě je film rozhodně velmi kvalitní a myslím, že některým lidem by některé chyby, kterých se hlavní postavy dopustí, mohly přinést i určité poučení do života.   P.S.: Název Hranice lásky zde mozí lidé používají v singuláru, nicméně i z oficiálního distribučního názvu vyplývá, že by mělo jít o plurál. (04.12.2022)