Hranice lásky

Mně je vlastně sympatická snaha Tomasze Wińskiho natočit o vztazích film mimo tradiční schéma typických domácích „romantických“ komedií. Jenže je navázána na moc předvídatelný příběh, ve kterém je velmi brzy jasné, jak musí nevyhnutelně skončit. Dialogy i herci jsou velmi uvěřitelní, ale jinak vlastně film nepřináší nic nového. Možná jen v českém rybníčku (70%). (19.03.2024)

Hranice lásky zpracovává zajímavé a hlavně aktuální téma. Bohužel její potenciál zůstal z velké části nenaplněn. Myslím si, že se jedná o zbytečně uhlazený film. Škoda, že nešli tvůrci víc na dřeň. Ústřední dvojice je zahrána skvěle, ale určitě z nich šlo vytáhnout ještě víc. Vedlejší postavy jsou tak nějak nepatřičně komické a ve svých postojích málo uvěřitelné. Antonie Formanová je hrozně divná. Připadalo mi, že vůbec neumí hrát. (06.11.2022)

Takové malé české Love. Formálně zajímavá konverzačka, bohužel práce s hlavním tématem je napsaná hodně amatérsky. Namísto skutečné studie situací, které může nabízet svět volných vztahů, swingers aktivit a s tím spojených emocí, přichází hodně klišé, ať už v náhledu do uvedení problematiky jedním sexuálně agresivním párem (alfa samce hraje v tomto páru samozřejmě Hofmann), přes představení zřejmě polyamorní polikuly (jejíž hlavou je samozřejmě Čermák... takže chybělo už jen setkání s Langmajerem) až po typicky zjednodušené reakce na dané situace. Hana Vagnerová hraje Hanu, která si dovolí po vzájemné dohodě objevit svou vlastní sexualitu, jejím partnerem je Petr hraný Matyášem Řezníčkem, který dělá totéž až do momentu, kdy se mu partnerka svěří s tím, že prožila s jiným mužem cosi nového. Ješitný Petr toto nedokáže zpracovat, ale zároveň nechá Hanu dále pokračovat v experimentech. A zatímco Hana stále zve Petra do dalších dobrodružství, Petr neváhá, Hanu si zoškliví a najde si nový uzavřený vztah. Větší klišé už to být opravdu nemohlo. Propagace filmu pomalu slibovala nějaké celovečerní porno, ale Tomasz Wiński se podepsal jen pod typickou šovinistickou anekdotu. (11.01.2024)

„Uděláme si nový vzpomínky, jo?“ Jen aby jim ty nové vzpomínky pořádně nezhořkly… Vůči Hranicím lásky jsem měl předsudek. Očekávání slepence erotických pasáží tvářících se jako rádoby šokující film se však nepotvrdilo. A přívlastkem „odvážný“ by se film dal nazvat snad jen optikou českých poměrů, stejně tak to téma (u nás ještě tolik nezavedené). Jde o vztahový film, ve kterém sice tělesnost hraje velkou roli, ale není prvoplánově vzrušivá, spíš naopak. Snímání postav při intimnostech je až nepříjemně z blízka, což ale zpětně kvituju. I vývoj vztahu Hanky a Petra. Od povídání si o představách, přes provokace k flirtu, odvážné setkání s přáteli až po pravidelné docházení za sexuálním partnery. A ze snahy o oživení milostného života je rázem nepříjemné vystřízlivění. Hranice lásky se ukazuje jako velmi příznačný název, neb o posouvání a překračování hranic je tenhle film především. Vnímání snímku bude divácky dost odlišné, za sebe to vidím na lepší 3*. „Takže chcete říct, že na sebe vůbec nežárlíte, jo?“ - „Žárlej na sebe lidi, který si nevěřej, ne?“ (29.01.2023)

Předcházela tomu dráždivá pověst, ale tvůrci nesdělili nic nového, a už vůbec ne zajímavého. Nejsem žádný odborník na zákoutí vztahů a sexuality, ale pokud má někdo k někomu emocionální pouto, nevěřím, že ho převáží nějaká moderní módní vlna. A vůbec to, jak se zřejmě stabilní pár „dostane“ k sexuálnímu experimentování, je poměrně dost na vodě. Několik neskutečně povrchních dialogů v duchu „Takže bys chtěl?“ – „A ty bys chtěla?“ má asi v otázce vztahového tápání či rozvolnění nahradit mimika herců k nevyřčenému. To, co přijde, je poměrně jednotvárné, prostě jen sledujeme, s kým dalším on či ona skončí v posteli. Navíc se domnívám, že divákům, kteří volnější formu měli či zažívají, bude výsledek připadat zjednodušující, a to i právě v tom, že ústřední duo o mnohém nedokáže otevřeně mluvit. Zatímco ona se v sexuálních dobrodružstvích najde, u něj se brzy objeví vystřízlivění. Nejenže Vagnerová film jednoznačně táhne, zároveň je prostě zrzkou, ze které se mnoha mužům zvedne tlak, zatímco její (uspávající) filmový partner Řezníček nepůsobí jako někdo, s kým by dvacítky z diskotéky zatoužily po náhodném sexu. Neustálé si předávání natáčejícího mobilního telefonu mě štvalo. Oceňuji otevírání „jiných“ témat (polyamorní vztahy k nim rozhodně patří), upřímnou a komplexní studii jednoho vztahu si nicméně představuju jinak. (15.01.2023)