Hranice lásky

Hodně sympatický pokus o jiný český film, který sice nefunguje stoprocentně, ale nedá se říct, že by vyzněl do prázdna. Od začátku je vidět, že debutant Tomasz Winski má cit pro komponování jednotlivých scén, dokáže zachytit to podstatné a nemá potřebu se divákům podbízet lacinými vizuálními pozlátky a naopak se snaží, aby vše vypadalo co nejrealističtěji. To platí i o erotických scénách, které jsou velmi přirozené a rozhodně nemají diváka nějak vzrušit a zbytečně rozptylovat, což ale nemění nic na tom, že s postupující stopáží jich je tu přece jen moc. I herci jsou výborní a mezi Hanou Vagnerovou a Matyášem Řezníčkem funguje perfektní chemie a zejména Řezníček je ve svém minimalismu až fantastický. O ostatních se pak nedá moc mluvit, protože ti už mají spíše větší camea, z nichž žádné zásadně nezaujme. Škoda je, že celý příběh je až moc předvídatelný a vesměs povrchní, protože nepronikne do hloubky postav, řeší víceméně to samé a není schopen nějaké katarze, která by byla potřeba. Také samotný závěr mohl být jasnější, k divákovi upřímnější (když už se tvůrci ohánějí upřímností) a nezůstat jen u pochyb o tom, zda jde o představu, nebo realitu. Veškeré výtky ale nic nemění na tom, že Hranice lásky jsou sympatickým pokusem o jinou cestu české kinematografie, kterou je ukrutně potřeba najít. 60 % (05.11.2022)

3/10. Většina herců ve vedlejších rolích jsou absolutně zbyteční a budí dojem nastrčených loutek. Film měl potenciál, ale zazdil ho v naprosto předvídatelném příběhu  a například takový Cyril Dobrý se dal využít daleko lépe. Ten kluk to v sobě má, viz. Zrádci. Celkově je to takové nemastné, neslané, nedodělané a snaží se šokovat nahotou. To už dneska nestačí...nebo snad ano? (05.06.2023)

Do velké míry jde vlastně Hranici lásky vnímat jako studii partnerské krize a snahy vymanit se stereotypům, která ovšem vždy nemusí dopadnout dvakrát ideálně. Tomasz Wiński s komplikovaným tématem pracuje důstojně, kdy by sice výsledek mohl být ještě o poznání komplexnější a především ve finále by mohl jít ještě více na sílu, jde ovšem pořád o slušnou vztahovou analýzu, která se minimálně v českém filmovém rybníčku jeví neokoukaně, zajímavě i uvědoměle.... (04.11.2022)

Chápu, že se českému divákovi musí věci dávkovat postupně, ale chybělo mi tam proboření hranice sexuality. Takhle jsou Hranice lásky přímočarou podívanou, směřující od bodu G do bodu R bez nějakého silnějšího překvapení. Oprava: jedno překvapení na konci čeká, ale obávám se, že to bude to jediné, co si z filmu za pár měsíců vybavím. (22.11.2022)

Kdyby tohle natočil Hřebejk s Jarchovským, tak bych to chápal jako nevyhnutelnou boomerovskou moralitu, která se snaží opatrně nakoukávat za plentu své vlastní konfortní zóny. Jelikož se Wiński tváří hrozně fresh, je to celé o to horší; Hranice lásky jsou po všech stránkách bohužel naprosto debilní. (01.08.2023)