Běžná selhání
Hétköznapi kudarcok
Ordinary Failures
Režie:
Cristina GroșanScénář:
Klára VlasákováKamera:
Márk GyőriHudba:
Jonatán PastirčákHrají:
Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, Nora Klimešová, Vica Kerekes, Rostislav Novák ml., Jana Stryková, Luboš Veselý, Tereza Hof, Jana Plodková, Petra Bučková (více)Obsahy(1)
Běžná selhání sledují jeden den v životě tří žen. Hlavní hrdinky se neznají, ale jejich cesty se v kritických momentech setkají, aby si nezištně pomohly ve chvíli, kdy jejich město postihne tajemná katastrofická událost a výbuchy. Hana je čerstvá vdova, která odmítá truchlit, a navíc právě dnes dostala výpověď. Když se porouchá její čtyřnohý společník, robotický pes Arlo po jejím zesnulém muži, vydá se do obchodního centra nechat ho opravit. Na své cestě potká mladou dívku. Je to Tereza, která utekla z nepovedené oslavy vlastních narozenin a před svou příliš pečující mámou. Ta by za každou cenu chtěla, aby Tereza byla šťastná a perfektní. Což ona prostě není. Obchodní centrum zasáhne silný výbuch, Tereza se dá na útěk a při cestě ven najde na požárním schodišti opuštěného chlapce. Je to David, syn Silvy. Silva pochybuje, jestli je dobrá matka, jestli celý její život dává smysl a v návalu paniky zanechá Davida v dětském koutku. Tajemné exploze začnou sílit, zoufalá Silva musí najít svého syna, rebelující Tereza se smířit se svými rodiči a Hana přijmout svůj zármutek. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (106)
Pokud jste před lety zaregistrovali film Melancholia, tak vás u sledování Běžných selháních trkne až nápadně velká podobnost s tímto filmem. Tvůrci to sice nikde nepřiznávají, ale je jasné, že Melancholia je ve velkém inspirovala, a celý námět je přebraný právě z ní. Cristina Grosan a Klára Vlasáková však nejsou Lars von Trier, a nedokážou tak prodat tíživou atmosféru blížící se katastrofy takovým způsobem, aby to ve vás zanechalo nějaké hlubší zamyšlení. Běžná selhání jsou také jedním z těch filmů, které pocitově trvají asi tak dvojnásobek své délky, a to hlavně kvůli extrémně pomalému začátku, představujícím postupně jednotlivé charaktery a příběhy. Tři ženy, tři nudné příběhy o vlastním porozumění si uvědomění si svého místa ve světě. ()
Autenticky ženský protipól vůči "Melancholii" Larse von Triera se na rozdíl od zmíněného díla neutápí v depresích a cynismu. Naopak hledá naději v nám důvěrně známém futuristickém světě, kde hrdinky znovunalézají prostor na své opravdové city a pouta, navzdory obklopení odosobněnou architekturou a v kontrastu s uměle institucionálními snahami o sdílení emocí (od pomocných skupin po narozeninové oslavy). ()
Osudy tří žen se protnou během hrozící globální katastrofy, která všem připomene, co je v životě skutečně důležité a smysluplné. Snímek stojí na chladně dystopické atmosféře a komplexní myšlenky o (nejen) ženském údělu spíše z odstupu nadhazuje, přesto je značně podnětnou a aktuální podívanou. Více zde. ()
Ve své podstatě ekologická agitka (Gaia se zlobí, Gaia si to řádění lidí nenechá líbit) ve feministicko - lesbicko - ADHD a celkově moderně politicky korektním duchu. Chlapi jsou tu jen na ozdobu, myslím, že se to mělo celé natočit rovnou bez nich. Celkově nuda, kdy pořád jako divák čekám Něco, nějakou větší výpověď, ale ta nepřijde. Postavy jsou žel jen načrtnuté, postava Hany si přímo říkala o lepší propracování a psychologii a větší prostor, pak tu máme tu lesbickou "zlou" maminku, kde jsem naprosto chápal její touhu být chvilku sama, chvilku sama se sebou a dělat si to, co ji baví, a pak jsou tu postavy rodičů a Terezy plus samotný ten kluk, které výpověď nenesou žádnou, ale fakt vůbec žádnou, snad kromě opět ekologické snahy chránit zvířátka. A kurňa, porod kočky jsem fakt vidět nemusel. Celkově slušná kamera, výprava, ale mizerná psychologie postav a naprosto tristní a nicneříkající vyznění. Film mi nic nedal, tedy jestli poselstvím nemělo být něco tak okatě profláklého jako mějme se rádi, dokud je čas. Jo a abych nezapomněl - jděte už do pr.dele s těmi klišé, jak všichni bydlí v moderně zařízených vilách nacpaných nejmodernějším nábytkem a spotřebiči. Tímhle sponzoringem film jen popírá sám sebe. ()
Sci-fi se u nás vidí málokdy, takže se na každý takový filmový kousek vrhám se značným nadšením. Musím říci, že nadšení mě během sledování trošku přešlo, ale nepochybné kvality režie snímku ho posouvají o level výš. Náhodně se zde setkávají tři ženy, jejichž citový svět je nějakým způsobem pochroumaný. Město postihuje neznámá katastrofa, která může být signálem nejen ke změně města samotného, ale především života jeho obyvatel. A je na divákovi, jestli si vyhodnotí, že to nové je pozitivní, nebo staré bylo zbouráno zbytečně. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (5)
- Film sa natáčal v Prahe a Plzni. (Arsenal83)
- Film zaznamenal pomerne veľký úspech ešte pred oficiálnym uvedením do českých/slovenských kín. Na festivale v Benátkach zaňho režisérka Grosan dostala cenu Autrici under 40 Valentina Pedicini (Cena za najlepšiu réžiu medzi tvorcami pod 40 rokov). Porota svoj výber zdôvodnila nasledovne: „Za sviežosť projektu s ambicióznymi vyhliadkami, za schopnosť autorky presadiť sa ako harmonická koordinátorka diela a za to, že sa na natáčaní filmu podieľali mladí ľudia, najmä kameraman a scenáristka. Zapojenie ženských postáv a ich vzájomná podpora pri drobných – ale mimoriadne veľkých – neúspechoch každodennosti umocňujú pocit sesterstva, ktorý rastie od záberu k záberu.“ (Arsenal83)
- Budova, ve které se film odehrává, je Dům bytové kultury (DBK). Slouží jako obchodní dům a je považován za jedno z vrcholných děl poválečné brutalistní architektury u nás. (TroiMae)
Reklama