Zrůda

Teda! Udělat z nádherné Charlize prostitutku Aileen a to tak, že jsem z toho odulého, flekatého a umaštěného zjevu prakticky celý film úpěl, to se hned tak nevidí. Sama Charlize pak svojí postavu ,,padlé ženy'' dokonale dokreslila těkáním očí i specificky rozmáchlými pohyby a gesty. Ztvárnila nervózního vystrašeného člověka, který svoji zranitelnost skrývá za nadávky a afektované výstupy... Prostě tu prostitutku zahrála s naprostým přehledem a dokonalým outfitem a mně zprvu Aileen bylo skutečně líto. Já nemám moc rád filmy o masových vrazích. Často si říkám, proč vlastně vznikají? Proč se točí film o nějakém úchylovi co zabil často brutálně X lidí a který se už před lety v některé z amerických věznic usmažil na křesle, nebo udávil kyanidem v komoře? Tento příběh je však něco jiného. Aileen není (a asi nebyla dá-li se filmu věřit) klasickou masovou vražedkyní. Byly to okolnosti co ji k tomu dohnaly. A byly to zcela jistě i špatně rozdané karty už při jejím narození v divné rodině s mnoha sourozenci a také prostředí a okolnosti jejího rychlého dospění... Poté co musela své tělo od raného mládí prodávat, byla vlastně sama obětí okolností... A že při tom narážela na divné týpky u výpadovek se asi není co divit. Normální chlap tenhle způsob uspokojení asi nevyhledává... Po seznámení se Selby se sice Aileen snažila setřást minulost a začít znovu, ale nebyla schopná se zkrátka integrovat do normální společnosti. Zřejmě asi ani nebyla moc inteligentní a tak nakonec zvolila cestu vraždění všech co si ji jako ,,couru'' stopli... Sice se ještě snažila rozeznávat zlé od hodných, ale to už měla v patách policii a vraždit musela i jen z prostého důvodu zametání stop či z potřeby získat auto a peníze.... Konec tedy skončil zcela logicky tak jak musel. Charlize i Christina si tu skvěle sedly a jejich výkony byly vynikající! Kdo měl doposud zafixovanou Charlize za pohlednou blondýnku (a tedy blbku, co se do filmů dostává jen díky pohledné tvářičce) asi bude mrkat. Tady totiž není ani pohledná a jasně ukazuje, že hrát kurva umí ! Pět nábojů do kolťáku . * * * * (29.05.2014)

V dramatické rovině monotónní, veskrze negativní emoce vzbuzující film, při kterém se do deprese propadající divák může chytit snad jen stébla naivně dětinské C.Ricci. Právě její výkon řadím ještě nad ten C.Theron s vyholeným obočím, protože fyzická proměna (Přiber, boxere DeNiro! Zhubni, mechaniku Bale! Zmenši se, Krytináři!) dává náskok oproti těm, co se musí opřít jen o svůj herecký um. Osobně si myslím, že když si oběti Aileen ve světle interiéru auta detailně prohlédli, jaké hermafroditní bažinné monstrum si to vlastně naložili, tak se jim šest kulek v hrudníku nakonec možná nezdálo jako špatné východisko z dané situace.. (17.01.2012)

Příliš dlouhé a příliš uřvané na to, aby se mi to líbilo. Nehledě na to, že postrádám postavu, s kterou bych sympatizovala. Většinou zvládnu fandit i záporákům, ale tady jsou hlavní postavy, jmenovitě dvě titulní hrdinky prostě tak strašně pitomé, že pro mě byla vyloženě muka film sledovat. Podle toho, co se píše v časopisech a tak, je to film o nedostatku lásky a ztracených existencích a zpackaném osudu a bla bla bla, ale je to spíš jenom exhibice v tom, který z těch priviligovaných hollywooďanů ze sebe dokáže udělat větší white trash. Nehledě na to, že postrádám ty šokující a nekonveční okamžiky. Celý film mi přišel značně "tradičně" natočený (rozuměj, to už jsem stokrát viděla nebo to ve mně vyvolává ten dojem) a bojí se jít někam dál za hranice "slušnosti" nebo "normality". Pro mě další příklad filmu, který se všem líbí, protože se jim řeklo, aby se jim líbil (nebo mám prostě jiný vkus). (17.05.2008)

„To je příležitost jednou za život. Dej mi týden. Když odložíš odjezd, koupím ti pak lístek domů, jo? Sama tě tam odvezu. Jen mi dej týden. Už nikdy nepotkáš nikoho, jako jsem já.“ No, tak to měla Aileen zatraceně velkou pravdu. Zpočátku to vzdáleně vypadalo jako modifikace Thelmy a Louise, ale z tohohle srovnání jsem v myšlenkách brzy uhnul. Bylo to jinde atmosférou, ale i mými sympatiemi k postavám. Ne že by snad nebyly herecké výkony obou hlavních ženských představitelek kvalitní, spíš naopak (už jsem dlouho nezažil herečku, u které bych si tak moc říkal, že je ten Oscar maximálně zasloužený…samozřejmě svou práci udělali i maskéři). Ale mé fandění hrdinkám se během postupující projekce pomalu ale jistě začalo vytrácet. Tím spíš, že se postupně ukazovalo, kdo je vlastně tou skutečnou „zrůdou“, jakože z „chudinky“ Selby a jejího chování mi bylo blivno. Nepříjemná podívaná za solidní 4*. „V životě potřebuješ jen lásku a důvěru v sebe sama. Dobrá myšlenka. I když tak úplně nefunguje. Ale ve třinácti člověk radši slyší lež než pravdu.“ (23.06.2019)

Proč je Monster tak dobrý film jako je? 1) Proto, že Patty Jenkins sáhla po kontroverzním tématu a využila populární fígl "natočeno podle skutečné události". 2) Proto, že při svém psaní a natáčení narozdíl od mnoha jiných v podstatě nekecala (tedy neužívala uměleckou licenci:P). 3) Proto, že věděla přesně, co chce napsat a natočit. 4) Proto, že si k tomu vybrala zejména dvě skvělé herečky, a to skvělé jak individuálně, tak v tandemu. Myslím si, že šanci na Oscara měly obě, ale Charlize měla přece jen větší prostor a musela toho obsáhnout víc - a hlavně naprosto vůbec nebyla sama sebou. Chůze, gesta, hlas, VŠECHNO u ní bylo naprosto jiné než jak jsme ji mohli do té doby i potom vidět. A bylo to v té nejenom fyzické odpudivosti fascinující. Až by jeden skoro chápal, jak se to všechno mohlo stát, a jak se ty dvě mohly takovým způsobem chovat jak k sobě tak k ostatním. Sociologové a psychologové musí z tohohle filmu jásat, protože takováhle pozoruhodně kompaktní a emotivní dramata, dávající nahlédnout do světa (psycho)sociálně narušených lidí takovýmhle způsobem, se nevidí každý den (a to je tam ještě pořád to s těmi skutečnými událostmi;)). Třeba momenty, kdy si Aileen na kratičký okamžik uvědomí, že se ve svém odsudku zmýlila, a kdy začne automaticky omlouvat svoje jednání, jsou nezapomenutelné... Patty Jenkins to prostě měla promyšlené do nejmenšího detailu a díky dokonalému fungování trojúhelníku, v jehož vrcholech stojí režisérka a její dvě hvězdy, si podle mě Monster zaslouží 90%. Nejenom za Christinin poslední telefonát a Charlizino závěrečné ohlédnutí. (18.07.2012)