Já, robot

Efektný, technicky dokonalý akčňák pre mainstreamových popcorňákov, vstrebateľný aj náročnejšími divákmi. Ale reči o vysoko inteligentnej zábave typu Minority Report sú kaleráby. Scenár filmu je prostoduchý, jednoduchý, s banálnymi dialógmi a notnou dávkou klišé. Na úroveň kvalitnej zábavy povyšuje scenár iba režisér Alex Proyas, vďaka ktorému je výsledok dosť dynamický na to aby nenudil a dosť paranoidný a znepokojivý na to, aby pohltil. (14.09.2004)

Po prvním zhlédnutí velké rozpaky. Bylo by to asi na delší debatu. V zásadě mi to přijde jako dílo, které má být o budoucnosti a přitom se dívá na svět konzervativníma technofobníma očima 50. let minulého století. Navíc se tu všechno doslovně vysvětluje dvakrát i třikrát, ale celkové vyznění je nejasné. A to ani ne nejednoznačné (jako třeba u Blade Runnera); jen se zaměřením na hlavní postavu potlačují další možné významy toho, jaké místo mají roboti ve společnosti. Po řemeslné stránce vynikající, ale příběh stojí za úvahu jen v tom ohledu, nakolik je zpátečnický. Uvidím ještě po druhém zhlédnutí... (11.08.2004)

Stálo to hodně úsilí zapomenout, že kdy existoval nějaký Isaac Asimov a přestat s úvahami, proč sakra, když už to s předlohou nemá vůbec nic společného, se to musí jmenovat zrovna takhle. Výsledek té snahy byl ve spojení s překvapivě povedeným akčním snímkem docela uspokojivý, na to že narozdíl od Asimova se ve scénáři nějaká ta díra najde a místo filozofických příběhů o třech zákonech a úloze a možnostech strojů je tu jen další umělá inteligence se syndromem Shodan a týpek "já vám to od začátku říkal" stojící proti ní, pochopitelně s fešnou intelektuálkou po boku. Proyasově filmu o robotech nelze upřít nabušený vizuál ani atmosféru, na které má svůj podíl i práce skladatele Marca Beltramiho. Nejde nepřiznat ani to, že některé scény pohltí i dost skeptického diváka (to jsem jako že já). Stejně tak ale nejde nepromluvit o překombinovanosti zběsilého otáčení celými záběry, obzvlášť patrného v závěru filmu a největší pecce do vazu, kterou je neskutečně trapný product placement (tím nemyslím Audi!!!) napasovaný do filmu stylem "hlavní hrdina je čistě náhodou zažraný do přelomu 20. a 21. století". To je nedůstojné i pořádného tak trochu temného akčního nářezu s jakousi myšlenkou, který se Alexu Proyasovi povedlo vytvořit. Ode mě 70% a poznámka, že ASIMOV NAVŽDY ZŮSTANE JEN JEDEN. (02.04.2007)

Ze začátku to vypadalo, že to snad nebude žádný bezduchý akční sci-fi, ale něco k zamyšlení. Jenom mi tam nějak nepasoval ten Will Smith. Jenže postupně se to zvrhne v obyčejnou střílečku, u který je vhodný mozek přepnout do režimu "stand by". Je to asi jak kdyby se někdo snažil kombinovat Blade runnera a Komando... Celkově mi to úplně špatný nepřišlo, ale pokud chcete vidět nějaký "inteligentní" sci-fi, pusťte si Blade runnera. Pokud chcete vidět Willa Smithe, jak střílí do robotů, klidně přeskočte první polovinu. Co se týče digitálních efektů, tak ty mi teda nepřipadaly nic moc. Sice jsem to poprvé viděl až teď v roce 2010 a za těch 6 let se úroveň triků zase hodně zlepšila, ale stejně mi to přišlo celkem slabý i na rok 2004. Slabý 3 hvězdičky... (28.02.2010)

No já mám konečně dobrej den na filmy. Sci-fi jsem měl vždycky rád, ale film Já, robot ten chtíč mnohonásobně zvětšil. Můžeme vidět, že bez předchozích science fiction movies (Blade Runner, Matrix, Terminátor a mnoho dalších) by nemohl tento film vzniknout. Samozřejmě museli přidat něco navíc, nějákou specialitku a tím byl Will Smith a jeho extra vychytané hlášky. Líbí se mi i to, že se Alex Proyas nesoustředil přímo na přítomnost (myslím přítomnost v době dění filmu) a nechal tam kapku minulosti a špetku budoucnosti. A mě, pardon, nám zanechali 115 minut překrásně prožitých chvil v "naší" budoucnosti a někomu zanechal i více. (17.02.2005)