Režie:
Alex ProyasKamera:
Simon DugganHudba:
Marco BeltramiHrají:
Will Smith, Bridget Moynahan, Bruce Greenwood, James Cromwell, Chi McBride, Shia LaBeouf, Alan Tudyk, Aaron Douglas, Simon Baker, Tiffany Lyndall-Knight (více)VOD (4)
Obsahy(2)
V roce 2035 jsou roboti součástí každé domácnosti a lidé jim důvěřují. Až na jednoho – trochu paranoidního detektiva Dela Spoonera (Will Smith). Ten je přesvědčený, že zločin, který právě vyšetřuje, spáchal robot. Vyšetřování ho přivede k odhalení děsivé hrozby pro lidskou rasu... Společně s psycholožkou Susan Calvenovou vyšetřují smrt doktora Milese Hogenmillera, vědce, který pracoval s roboty pro U. S. Robotics. Příčinou smrti byla sebevražda, ale Spooner je přesvědčený, že vědce zavraždil robot. Tři zákony robotiky však zaručují, že taková věc je nemožná… (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (1 080)
Tenhle film se zřejmě nestane sci-fi klasikou, na to je moc myšlenkově vykastrovaný a nemá přesah literární předlohy (o zákonech robotiky se zde hovoří vlastně jen okrajově), ale i tak se jedná o nadprůměrné, chytré sci-fi, sice na můj vkus s přemírou product placementu (třeba firmu Audi doslova nelze přehlédnout...) a hollywoodské podprahové vlezlosti, nicméně v ranku vědeckofantastických filmů patří k tomu nadprůměrnému, co v místních ateliérech a 3D počítačích za poslední léta vzniklo.. Bál jsem se i Willa Smitha v hlavní roli, ale nakonec mě docela mile překvapil, jeho retropostava byla věrohodná a korespondovala s obdobnými tendencemi v dnešní společnosti (a že takových staromilců i dnes je...). No a tomu podtextovému varovnému ukazováčku jsem také bez problémů uvěřil... ()
Karel Čapek vymyslel slovo robot- umělý člověk. Isaac Asimov vynalezl pokročilé humanoidní roboty fungující na základě tří bezpečnostních zákonů. Jednomu z nich dal svobodu rozhodování, sny a identitu. Vdechl mu život. A pak přišel Alex Proyas a zhmotnil papírové roboty na plátně. Ve světě, v nichž role domácích mazlíčků a sluhů hrají naprogramované bytosti, je jen jeden člověk, který jim nevěří. A právě ten může hrozící robotizaci světa, v němž není pro samé matematické kalkulace a pravděpodobnosti místo pro hodnotové rozhodnutí, zabránit. Já, robot je v jistém smyslu dokonalý film. Vyvážená směsice humoru, příběhu, akce i filozofického podtextu se nevzdává humanismu a přitom nepůsobí moralisticky. A co víc, není roboticky perfektní. Má onu lidskou hřejivost, naději a špetku nejistoty. A pod tím hypnotizujícím pohledem jsem si říkala: What if... ()
Znepokojenie z možnej rovnakosti. Je až taký rozdiel medzi stvorením a zrodením ? Znepokojenie z existencie nového, inteligenciou človeku blízkemu druhu. Napriek stále vyspelejším technológiám, isté veci sú zatiaľ tabu (klonovanie ľudí, výroba biohumanoidov). Film ponúkol v prvej polovici prostredníctvom vízie blízkej budúcnosti úvodné pochybnosti vynikajúcim skĺbením akcie a deja, aby nakoniec skĺzol k efektnej akčnej naháňačke s nejednoznačným vyústením. Lesklí priesvitní roboti pôsobili akoby tiene ľudí, vykonávajúcich pre nich ponižujúce a časovo zbytočné úkony. Miestami pripomínali nechcené, odložené rovnaké dietka, alebo výtvory s vlastnou smutnou dušou.(najmarkantnejšie pri scéne v skladisku vyslúžilých robotov). Pekný príklad vytvorenia diela , ktoré sa dá príjimať rovnocenne vo viacerých rovinách. Zaujalo ma aj pomerne korektné správanie ľudí vo filme: akoby chceli ukázať všadeprítomným, večne slušným a úslužným robotom, že aj oni vedia byť takí istí. 70% ()
Stálo to hodně úsilí zapomenout, že kdy existoval nějaký Isaac Asimov a přestat s úvahami, proč sakra, když už to s předlohou nemá vůbec nic společného, se to musí jmenovat zrovna takhle. Výsledek té snahy byl ve spojení s překvapivě povedeným akčním snímkem docela uspokojivý, na to že narozdíl od Asimova se ve scénáři nějaká ta díra najde a místo filozofických příběhů o třech zákonech a úloze a možnostech strojů je tu jen další umělá inteligence se syndromem Shodan a týpek "já vám to od začátku říkal" stojící proti ní, pochopitelně s fešnou intelektuálkou po boku. Proyasově filmu o robotech nelze upřít nabušený vizuál ani atmosféru, na které má svůj podíl i práce skladatele Marca Beltramiho. Nejde nepřiznat ani to, že některé scény pohltí i dost skeptického diváka (to jsem jako že já). Stejně tak ale nejde nepromluvit o překombinovanosti zběsilého otáčení celými záběry, obzvlášť patrného v závěru filmu a největší pecce do vazu, kterou je neskutečně trapný product placement (tím nemyslím Audi!!!) napasovaný do filmu stylem "hlavní hrdina je čistě náhodou zažraný do přelomu 20. a 21. století". To je nedůstojné i pořádného tak trochu temného akčního nářezu s jakousi myšlenkou, který se Alexu Proyasovi povedlo vytvořit. Ode mě 70% a poznámka, že ASIMOV NAVŽDY ZŮSTANE JEN JEDEN. ()
Na tento film jsem slyšel vcelku chválu - hodně akce, hodně triků. Od začátku je jasné, že ve sci-fi filmu je možné mnohé. Ale myslím, že i v tomto případě by si film měl udržet jakýsi ráz reality. Vše jsem překousl, ale závěrečný souboj s počítačem a roboty, kdy Smith přeskakuje z lávky na lávku, aniž by spadl a ještě u toho zvládá bojovat... To na mě byla příliš silná káva. ()
Galerie (155)
Photo © 2004 20th Century Fox Film Corporation
![Já, robot - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/862/159862265_b99ebc.jpg)
Zajímavosti (40)
-
I když snímek není přímo zpracováním žádného konkrétního příběhu Isaaca Asimova ("Já, robot" je slavná sbírka z roku 1950, obsahující devět povídek), autorovy slavné tři zákony robotiky v něm důležitou roli hrají. Jsou zformulovány takto:
1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem. (imro)
- Boty, které ve filmu detektiv Spooner (Will Smith) nosí, jsou ve skutečnosti model Converse Chuck Taylor All Star. (Mahriz)
- 105milionový film si z amerických kin během prvního víkendu (16.-18. 7. 2004) odnesl vynikajících 52 milionů amerických dolarů a celkově jich v USA nasbíral 144,8 milionu. Celosvětově pak 353,1 mil. (imro)
Reklama