Já, robot

Jakkoli to dle zpráv o natáčení vypadalo, že se Proyas bude snažit proplouvat mezi Skyllou konzumní přímočarosti a Charybdou nudného intelektuálna, ve výsledku byl zcela pohlcen chřtánem prvně jmenované. Já, robot se nijak zvlášť neliší od ostatních letních blockbusterů. Při přípravě filmu muselo být vše podřízeno srozumitelnosti co nejširší mase diváků ("Dejte zlejm robotům červené žárovičky, ať si to lidi nepletou!"), tudíž čtenáři Asimova budou asi notně rozčarováni. Ale pokud zapomeneme na předlohu, zbyde nám solidní napínavý film s výbornými triky (ačkoli ti roboti jsou vykradeni z klipu od Bjork), a i ten Will Smith se tam kupodivu docela hodil. Takže váháte-li co s načatým večerem, můžu vám "Mě, robota" (jak se to vůbec skloňuje?:) doporučit. 70% (07.09.2004)

Velmi povedený film, který by byl ještě mnohem lepší, kdyby byl temnější, vážnější a slevil z Smithových hloupých poznámek. (Celkově se myslím, že by bylo lepší, kdyby tam byl místo Smithe obsazen třeba Christian Bale). Typický příklad toho, jak rating negativně ovlivňuje film. Alex Proyas se snaží seč může, ale nebýt ten scénář tak dětský, tak je to jasnejch 5*****. Takto jen lehce nadprůměrné scifi. PS: Jakkoliv mám Audi a Converzy rád, tak všudypřítomen product placement je dost otravnej. (17.11.2004)

Stálo to hodně úsilí zapomenout, že kdy existoval nějaký Isaac Asimov a přestat s úvahami, proč sakra, když už to s předlohou nemá vůbec nic společného, se to musí jmenovat zrovna takhle. Výsledek té snahy byl ve spojení s překvapivě povedeným akčním snímkem docela uspokojivý, na to že narozdíl od Asimova se ve scénáři nějaká ta díra najde a místo filozofických příběhů o třech zákonech a úloze a možnostech strojů je tu jen další umělá inteligence se syndromem Shodan a týpek "já vám to od začátku říkal" stojící proti ní, pochopitelně s fešnou intelektuálkou po boku. Proyasově filmu o robotech nelze upřít nabušený vizuál ani atmosféru, na které má svůj podíl i práce skladatele Marca Beltramiho. Nejde nepřiznat ani to, že některé scény pohltí i dost skeptického diváka (to jsem jako že já). Stejně tak ale nejde nepromluvit o překombinovanosti zběsilého otáčení celými záběry, obzvlášť patrného v závěru filmu a největší pecce do vazu, kterou je neskutečně trapný product placement (tím nemyslím Audi!!!) napasovaný do filmu stylem "hlavní hrdina je čistě náhodou zažraný do přelomu 20. a 21. století". To je nedůstojné i pořádného tak trochu temného akčního nářezu s jakousi myšlenkou, který se Alexu Proyasovi povedlo vytvořit. Ode mě 70% a poznámka, že ASIMOV NAVŽDY ZŮSTANE JEN JEDEN. (02.04.2007)

Ač nejhorší Proyasův snímek, tak si stále drží vysokou kvalitu. Důkaz, že "letní blockbuster" nemusí být blbý film, u kterého se musí vypnout mozek a přetrpět dvě hodiny filmu kvůli čtvrt hodince nové generace CGI efektů. Mám jen dvě zásadnější výtky a ani jedna není "regulérní". Tak za prvé mi není jasné co to má společného s Asimovem. Pokud ho někdo zná a jde na to kvůli tomu bude zklamán, pokud ne, tak mu to jméno stejně nic neřekne. Krom tří zákonů robotiky (které jsou stejně ignorovány), pár jmen a jedné milé narážky v továrně tam nic z něj není. Druhá výtka směřuje přímo na Alexe za to, že ustoupil ze svého trendu nemasových, kultovních podívaných. První, ale platí jen jako podivení a druhé je pochopitelné, protože chtěl natočit akční scifi podívanou, která by komerčně uspěla a to se mu povedlo na maximum. (02.09.2004)

Znepokojenie z možnej rovnakosti. Je až taký rozdiel medzi stvorením a zrodením ? Znepokojenie z existencie nového, inteligenciou človeku blízkemu druhu. Napriek stále vyspelejším technológiám, isté veci sú zatiaľ tabu (klonovanie ľudí, výroba biohumanoidov). Film ponúkol v prvej polovici prostredníctvom vízie blízkej budúcnosti úvodné pochybnosti vynikajúcim skĺbením akcie a deja, aby nakoniec skĺzol k efektnej akčnej naháňačke s nejednoznačným vyústením. Lesklí priesvitní roboti pôsobili akoby tiene ľudí, vykonávajúcich pre nich ponižujúce a časovo zbytočné úkony. Miestami pripomínali nechcené, odložené rovnaké dietka, alebo výtvory s vlastnou smutnou dušou.(najmarkantnejšie pri scéne v skladisku vyslúžilých robotov). Pekný príklad vytvorenia diela , ktoré sa dá príjimať rovnocenne vo viacerých rovinách. Zaujalo ma aj pomerne korektné správanie ľudí vo filme: akoby chceli ukázať všadeprítomným, večne slušným a úslužným robotom, že aj oni vedia byť takí istí. 70% (11.03.2005)