Vojtěch, řečený sirotek

A že prý na Novou vlnu nelze navázat, Tyc je jediný, který podal důkaz, že ano a jeho debut musel v době vzniku vzbudit velká očekávání v porevolučních krocích naší kinematografie. Obecně platný příběh jaksi mimo čas a konvence, suverénní a esteticky bohaté filmové zpracování, živočišná postava přesně podána Petrem Formanem, opravdu výjimečný počin v době vzniku, který se spolu s dokončenými snímky jako Pasťák a Archa bláznů stál poslední odezvou této tradice, avšak i tak zůstává trochu ve stínu mnohovrstevnatějších a pro dnešek stále aktuálních (i když dobových) děl. (16.03.2009)

V naší kinematografii jsem se nesetkal s tak těžce sledovatelným snímkem. U nás přece jenom převažují filmy s dějem než vesnické balady. I přestože je Vojtěch, řečený sirotek plný krasných a atypických záběrů nemohu dát čtyři či dokonce pět hvězdiček, jelikož jsem se docela nudil a z letargie mě dostal až perfektně vygradovaný závěr. 65% (30.04.2012)

Kamera, hudba, poetika Nové vlny i bezútěšná atmosféra poválečných let, tomu všemu nelze nic vytknout, ovšem nemůžu si pomoct, celé mi to přišlo tak nějak zmítající se v křeči, především díky šroubovaným dialogům často ochotnicky přednášeným (už ten úvodní monolog...). A Vojtěch často působil v podání Petra Formana spíš než jako divoch jako momentálně zaostalý. (23.10.2010)

Je to takové příjemně poetické a i když si to moji plnou pozornost neudrželo po celou dobu, stejně se mi na to dobře dívalo. Stejně jako třeba u Cesty pustým lesem si tohohle filmu dost vážím, protože je jedním z posledních skutečně poetických filmů v období, kdy zde ještě vznikaly celkem normálně. Teďka se tu objevují jen výjimečně a je to strašná škoda. Tohle se navíc dost snaží o Vláčilův styl, což mi na jednu stranu sedělo, ale na tu druhou je pořád znát, že se to o ni stále jen snaží a že to prostě je jenom absolventský film. Na ten je to ale skutečně povedené, i když ty herecké výkony s tou vytvořenou atmosférou ne vždy fungují. Je to skutečně pozoruhodný film a formou má dost do sebe, ale stejně jako u jemu podobných ze stejné doby tomu prostě shází něco víc, po čem bych si řekl, že to určitě musím vidět někdy znova. Ale zároveň bych se tomu asi ani nebránil. Tak jako tak, důvod pro čtvrtou hvězdičku zatím bohužel nenacházím. Silné 3* (15.01.2022)

I když do Kina na Granici jsem jel především za Polskou kinematografií, rozhodně jsem si pečlivě pročítal i českou sekci a být třeba fanoušek Švankmajera tak si pošmáknu, ale to já nejsem a tak jsem si vyhrábl tento klenůtek, který mě hodně dlouho unikal, aby ne, když po naše televize snědl asi prášek neviditelnosti, nevadí takhle jsem ho mohl alespon vidět v překrásným kině Theater. Já se asi 6x díval na filmošku Zdeněka Tyca, jestli nemám vlčí mlhu a jedná se skutečně o debut, protože dostat do filmu takovou lidskou bezprostřednost přes Pétu Formana a jedinečné krajinové záběry, to je silná profi práce. Je jasný, že Zdeněk Tyc šedesátkovou vlnu má nakoukanou hodně pozorně. Svoboda, souznění s přírodou, smutně veselý příběh, ukazující hnus i krásu lidských povah. Fenomenální výkon Petra Formana a je režijní mistrovství Zdeňka Tyce, ozářilo mou kino graniční misi pěti hvězdičkama a nezapomenutelným filmovým zážitkem. (28.04.2019)