Můj miláček ráže 6,65

Slibný námět je tu zabitý režisérovou neschopností pochopit, na co se vlastně zaměřuje. Dear Wendy začíná jako sociální sonda do zaostalé komunity amerického městečka a poté se průběžně změní na rádobykontroverzní blábol, který v závěru úplně ztrácí nit. Larse von Triera radši brát jen ve formě, kdy si své myšlenky kočíruje sám. (19.04.2008)

Pomalá, ale roztomilá zbrojní fetišárna podle scénáře Larse von Triera a v režii jeho dogmatického kámoše Thomase Vinterberga o tom, jak vám nablýskaný kousek kovu v kapse může zvýšit sebevědomí a pomoci zlepšit ale i ukončit váš život. Vrcholí zajímavou přestřelkou se záběry toho, co udělá kulka v lidském těle, amimacemi trajektorií střel nebo prostřihy na mrtvoly zasažených ležící v márnici. (05.05.2008)

Ach dear Wendy, či s tebou porobili! Slušný nápad tohto dielka, ktorý mohol byť značne rozvinutý sa premenil na dlhú nudnú drámu. Sľubný začiatok, ktorý vás plne do deja vtiahne hlavne vďaka ksichtu Jamieho Bella a peknému scenáru sa o 50 minút zmenil k nepoznanie. V druhej polovici vás nezaujme hádam nič, príbeh sa na vás obracia akýmisi vykonštruovanými dramatickými scénami, ktoré vás neobdaria, skôr zničia samotný film a oberú vás o akúkoľvek dobrú náladu. Charakterovo boli postavy a postavičky vykreslované veľmi dobre, no v druhej polovici sa na hlavné postavy v dostatočnej miere zabúda. Soundtrack treba pochváliť rovnako ako aj hercov, ktorí sa všemožne snažili ešte aspoň niečo z efektu zachrániť. Scenár celkovo dobrý, čo sa týka kamery na niekoľkých miestach veľmi tmavá, inde naopak veľmi svetlá. Prvých 50 min na 80% zvyšok na necelých 30%, takže asi 50% (18.11.2009)

Tak aby bylo jasno, milá Ameriko, zbraně jsou špatné, rozumíme si? Můžete se snažit jak chcete, ale tam, kde se objeví zbraň, to nikdy nemůže dopadnout dobře. Tak to alespoň tvrdí pánové von Trier a Vinterberg a činí tak způsobem, který mi nepřijde zrovna dvakrát zajímavý (i když někdo to asi uvidí jinak). A proto je pro mě největší devizou filmu představitel hlavního hrdiny. Mít svoji vlastní pistoli, určitě by se jmenovala Jamie. (23.04.2008)

Já tohle jako kritiku amerického systému nevnímám. Je to zkrátka film o outsiderech, kteří "vyrostou" díky zbraním, což sebou kromě pozitiv na začátku nese hlavně negativa na konci. Tento příběh se mohl odehrávat stejně tak ve Finsku nebo v jiném státě, kde je snadný přístup k zbraním. Takže je to spíše takové pojednání o nebezpečnosti zbraní, dovedené na hranici absurdity. Každopádně já se tím pronudil, protože kromě slibného úvodu a slušného, ač předvídatelného, závěru, tu nebylo nic, co by mě zaujalo. 30% (10.01.2010)