Poslední poprava

Škoda, že do toho nebolo vložených viac emócií. Film je chladný, čím chce pripodobniť socialistickú dobu a to sa mu darí dobre, ale na druhej strane mohol v druhej polovici trochu pritlačiť na pílu, aby nám prišlo toho človeka viac ľúto. Dobrá téma, ktorá obsahovala aj zbytočné scénky, napríklad sa nám Franz za polhodinu neviem či nie štyrikrát vyspal so svojou ženou, to neviem k čomu malo viesť, alebo šlo len o zakomponovanie povinnej nahej zložky. (18.09.2022)

Nahschuss, Nackenschuss, vezmu to šusem. Film, který bych nejraději zařadil do složky "přepisování historie současným německým filmem", ne proto, že k této události nedošlo, ale pro toporný a neumělý přístup, jakým byla podána. Nepochybuji o tom, že Franziska Stünkel chtěla prodat všechno, co ví o Stasi, ale prodává to příliš lacino (kapitán tajné služby se při letmém spatření mrtvoly ve vaně okamžitě pozvrací; a už někdo buší na dveře zatímco, když psal tajný vzkaz na toaletní papír, nikdo ho nerušil.) Kadlubem filmu bylo zřejmě zobrazení morálního úpadku člověka s původně čistými city drženého ve spárech policejní mafie, ale ani to dobře nefunguje - neustálé usrkávání z butelky alkoholu, aniž by se kdy pořádně opil, s tím také nekamarádí. Současně je tu Werner Teske představen jako dokonalý oportunista, bere si vše, ale platit nechce za nic. Na film jsem se koukal s rostoucí rozmrzelostí a nakonec se stejně nedokoukal; slabá režie i slabý scénář. Malarkey píše ve své recenzi: Ta doba musela být odporná a nechápu nikoho, kdo na ni může vzpomínat jen v dobrém. Ja také ne, i když házet mrtvoly do přehrady a vybíjet důchodce není také žádné terno. - Při psaní této slátaniny mě napadla souvislost s Kleistovým Michaelem Kohlhaasem, který byl též "vrchností" popraven. Přestože jeho filmové zpracování stálo rovněž za starou belu, není od věci porovnat charaktery odsouzených a přesun hodnot, na kterým jim záleželo (Teske jako by ani nebyl Němec). PS: V NDR jsem žil v letech 1972-6 a s STB (nikoli Stasi) mám také své zkušenosti. (14.01.2024)

Nesplnilo to moje očakávania. Film pôsobí skôr ako rehabilitácia STASI sponzorovaná z ich spiacich Švajčiarskych účtov a bývalých členov, krorí prehodili kabáty na úspešných podnikateľov (ako u nás).Hovorí to čosi o praktikách STASI, ale už výber spolupracovníka sa mi zdá nereálny. Slušný človek, čistá minulosť, intelektuál, bez špeciálneho výcviku...nonsens. A potom úpadok, začalo to asi u všetkých alkoholom a tak aspoň na chvíľu vypustiť paru a potlačiť výčitky svedomia. Partnerské vzťahy zruinované, každodenná pretvárka. To mekýši nemôžu vydržať, miesto chladnokrvnosti a akcie vyplakať sa žene na pleci. Tak takto asi Erichovi STASI Genoßen nepracovali (a výsluch ako v rukavičkách), ten mal celú DDR pod palcom. Mohli to aspoň podmáznuť Udo Lindenbergerom  - Sonderzug nach Pankow, nech sa lepšie pospomína na staré časy DDR. Dávam 1* za záver, to už bola čistá robota STASI. https://www.youtube.com/watch?v=b-NSfmhiTBg (20.04.2022)

Německý špionážní film o vědci, kterého zlanařila východoněmecká STASI a nasadí ho v Západním Německu. Film inspirovaný skutečným osudem dr. Teskeho, který byl posledním popraveným v NDR. Je to takové německy chladné až sterilní, sice s hezkým retro vizuálem a výpravou, ale čistě jako špionážní drama průměr, které mi trochu připomínalo daleko dokonalejší Pod jedním nebem (2017). Tady je plusem výborný herecký výkon Larse Eidingera, který se mi líbil už v Perských lekcích (2020). (06.11.2022)

Film je inspirovaný osudy důstojníka STASI Wernera Teskeho (tady vystupuje pod jménem Franz Walter),  který byl posledním popraveným člověkem v NDR. Primárně je to příběh člověka, který je povoláním vědec, ale souběhem událostí je naverbován do tajné služby. Po prvotních úspěších postupně zjišťuje, že na tuhle práci nemá buňky a to ho postupně dovede až k tragickému konci. Pokud bych měl něco vyzdvihnout, tak výkon Larse Eidingera, který zahrál bravurně. Bezvýhradně jsem mu žral všechny polohy od sebevědomého chlapíka na začátku kariéry přes poměrně tvrdého agenta až po rozklepanou trosku. I samotný případ uprchlého východoněmeckého fotbalisty, ve kterém se hlavní hrdina angažoval, byl dostatečně atraktivní, byť je zpracován s jistými rezervami. Co mi ale chybělo byla totalitní atmosféra a všudypřítomná tíseň a i samotná STASI z toho vychází ne snad čistá, ale přinejmenším jen trochu ušpiněná. Když to srovnám s Životy těch druhých, tak je to alfa a omega. Ani samotný závěr ve mě nevyvolal tolik mocí, jako jiné podobně laděné záležitosti. Celkově to není špatné, ale jisté hořkosti ze zpracování se tu neubráním. 65% (17.04.2022)