Dannyho parťáci 2

Na Dannyho parťáky 2 jsem čekal každý den po shlédnutí dílu prvního. Ve druhém dílu se film více než na ostatní zaměřuje na Brada Pitta a překvapivě na novou tvář Catherine Zeta-Jonesovou. Více prostoru než v prvním dílu zde dostává také Matt Damon. Děj tu popisovat nebudu, buď jste si jej přečetli v obsahu, nebo v ostatních komentářích, než jste se dopátrali ke mě;) . Film samozřejmě více pobaví diváka, který neviděl díl první, ale pro ty co první díl viděli, je druhý doslova až ten druhý v pořadí. S filmem strávíte příjemné odpoledne, večer, noc... Ale vracet se k němu asi nebudete. (31.05.2005)

Nekonzistenční mix stylů, filtrů a hereckých osobností, který chce být tak světaznalým kouskem, že v konečném hodnocení působí spíše jako vidlák snažící se zapadnout mezi společenskou elitu v kostkované košili a odérem z vepřína. Jak se říká, marnost nad marnost a pan Soderbergh by si měl uvědomit, že sice umí mixovat, ale kupit přes sebe obrazy bez silnější pospolitosti a jakéhosi účelu trochu pozbývá smyslu. I při rezignaci na přílišnou a zbytečnou překombinovanost se už dnešní divák rohlíkem opít nenechá a u téhle mozaiky se vlastně jenom silně nudí. (28.09.2005)

Parťáci se rozhodně nevydali po osvědčených kolejích, naopak. Přidali spoustu zákrut, které je málem dovedly až do záhuby. Záchrannou brzdou se tak pro ně podle očekávání stává šarm a kouzlo osobnosti těch nejdůležitějších zúčastněných. Líbí se mi ta naprostá preciznost a technická dokonalost, ale nemůžu se zbavit kyselé pachuti toho, že obojí přišlo na úkor bezstarostné a zároveň kvalitní a chytré zábavy. Ono vykrádat pro vlastní výdělek a pohodlný zbytek života je mnohem sympatičtější než vytahování party ze starých průšvihů, případně soutěžení o post toho nejlepšího. (06.08.2008)

Solidní, byť scénářem i hereckým obsazením poněkud přeplácaný průměr. Pouze hlavní postava má dostatek prostoru něco předvést; ostatní se vždy tak objeví a zase zmizí. A možná se znovu objeví a nebo také ne. Opravdu vydařené scény jsou ty kde si herci dělají legraci sami ze sebe; kupříkladu řešení věku Dannyho alias George Clooneyho či záměna Julie Roberts za Julii Roberts. (17.12.2004)

Po tom co Nečas z ODS oznámil, že si sice ze svých daní platím sociální pojištění, ale žádnej důchod nedostanu, protože jsme prý špatně hospodařili , / to nevím, jestli jsem jako hospodařil špatně jen já z Nečasem nebo jak? / jsem se rozhodl, přidat k Dannyho parťákům. Pozvu je do naší země , ukážu jim kde je nejvíce peněz a společně okradem Nečase z ODS a já budu mít na důchod. Určitě by to nebyla tak složitá loupež jako v tomto filmu, kde jsem občas nevěděl čí jsem a jak se jmenuju. Naštěstí to bylo docela vtipný, tak jsem se alespoň smál a tím vykazoval známky pro okolí, že tomu rozumím. Taky už mě začala srát Julia Roberts, jeden díl jsem jí ještě toleroval, ale radši budu, když jí budou strkat do filmů na které se nekoukám. Jo a kdo se mě v tomhle dílu líbil hodně, byl Noční Lišák v podání Vincenta Cassela, toho sem pozvu taky. Ten by mohl okrást Klause. To by byl soubjíček dvou superveličin oboru. Noční lišák se svou akrobacií přes bezpečnostní lasery a Klaus se svou kuponovou privatizací. Taky by mě zajímalo kde Pitt kupuje ty luxusní hadry, jsem byl v Hypermarketu, ale ty hadry tam prostě nebyly. (11.07.2007)