Superman se vrací

Když nepočítám krásně psychopatického Kevina Spaceyho (který asi jako jediný pochopil, že brát fenomén Superman vážně je jako smát se i při dvacáté repríze němé grotesce, jejíž jedinou náplní jsou kopance do řití a dortové bitvy) byl pro mě tento Singerův velkofilm nechutně dlouhým zklamáním trpícím stejnými neduhy jako Nejmegalomanštěji Pojatá Dobrodružství Úžasného Pavoučího Muže. S těmi několika vážnými tématy, která Superman nabízel, se už velmi dávno (a vzhledem k tomu, co Singer doposud vytvořil, mě bolí, že to musím říct) podstatně zdařileji vypořádal Richard Donner - a to je jeho Superman dnes co do vizuálu vcelku směšným pokoukáním. Brandon Routh navlečený do nejtragičtějšího kostýmu, jaký na sebe kdy superhrdina natáhl, na mě působil jako Peter MacNicol vecpaný do gelového svalovcotvorného oblečku v poslední (a stejně tragické) sérii Ally McBealové - a to není dobře ani na poměry kryptonsko-smallvillsko-metropoliského nabíječe. Věci vypůjčené od Donnera v kombinaci s na Bryana Singera nepochopitelně lacinými momentkami typu "Promiň, Lexi!!!" a ostudně ignorovanými do očí bijícími nelogičnostmi jako je celá ta rodinná záležitost kolem Jamese Marsdena prostě v té obrovitáááánské záplavě hróóóóózně drahých digitálních triků působí zcela jinak než by bylo záhodno nejen u jména Bryan Singer. Hanba, ostuda, výsměch rudým kozačkám a 40% za nestárnoucí Williamsovu hudbu a Spaceyho střiženého "na Hálu". A při vědomí, že TOHLE odtáhlo Singera od X-Menů, se mi i to zdá zbytečně velkorysé. (03.01.2008)

No tak nevim, jak tohle ohodnotit. Na jednu stranu jsem cekal, ze ani Singer nevymysli nejakou originalni zapletku, coz se potvrdilo, ale na stranu druhou, je to zpracovane perfektne. Ale stejne mi pride puvodni Superman svou atmosferou lepsi. Co se tyce hercu, tak Spacey je fakt perfektni, skoda, ze se nenasere vickrat. Jedinou prednosti Brendana Routha je to, ze vypada jak Reeve, jinak mi misty prisel jak teplous a Kate Bosworth mi vubec nesedla. Z ostatnich stoji za zminku snad jen James Marsden, i kdyz je tu trochu navic a Marlon Brando "v roli" Supermanova otce. Triky jsou fakt hodne dobry, i kdyz ne bezchybny, misty je videt, ze jsou pocitacovy. Je fakt, ze misty jsou naprosto bombasticky, hlavne pri nakejch vetsich zaberech, ale pri tak velkym rozpoctu by mohli bejt jeste lepsi. Hlavni problem pribehu je, ze je zbytecne dlouhej, nektery "dojemny" pasaze s Supermanem a Lois bych vynechal, dale tu je nekolik predvidatelnejch a nekolik jinde videnejch scen a hlavne je asi tak pulka filmu jako komedie. A kdyz pominu nelogicnosti, jako Supermanuv oblek atd., tak i presto tu zustane nekolik nedomyslenejch veci. A Superman v nemocnici, to uz bylo vylozene trapny. Ale pokud budu film brat jako poctu puvodnimu Supermanovi a jako oddychovej letni blockbuster s nekolika hodne dobrejma akcema a peknou hudbou, bude to na 5*. (27.07.2006)

Nejvíc oceňuju, jak se Singer drží zpátky, aby nevyšel z rámce, zůstal klasický, neudělal ze Supermana nic fajnovějšího a modernějšího, nic překvapivějšího ani složitějšího, než to má být. Naivní pohádka, u které se člověk nesmí na nic ptát, nic domýšlet, a jen všechno chápat jako tu nejprovařenější, nejprostší symboliku, smrtelně zranitelnou každým pronikavějším a odvážnějším pohledem - ale když na tu hru přistoupíte, dostane se vám čiré nostalgické rekonstrukce naivního vidění světa, které je dnes už pryč, stejně zakonzervované v jiném čase, nemístné a nedosažitelné jako ruměnce na tvářích husopasek a stejně půvabné pro ty, kdo chápou, že kdysi to všechno, rodina, padoušství i spasitelství, býval něčí sen, důvod k fantastickému a horečnatému vzhlížení. Tenhle film je klidná a rozmyšlená pocta zašlým časům, která dokázala ukázněně potlačit, že pochází a vztahuje se už odjinud, ze světa jinak uspořádaných tužeb i možností. Takhle nějak by asi měl vypadat nesebestředný hold. (19.11.2014)

vidím, že komiksové filmy to tu často nemají lehké, ale chápu, že konkrétně tento film neosloví každého. Singer nám pomalu, polehoučku představuje Muže z oceli, jeho návrat na zem, jeho problémy a zároveň již připravuje Luthora pro další pokus o zničení světa.. Supermanovo mládí je jen zkratkovitě načrtnuto, scéna s prvními pokusy o létání atd.. Možná bych ocenil, aby to bylo trochu delší, ale dobrá. To by ten film už asi většina nepřežila opravdu.. Pak už první záchrana, děj začíná zrychlovat, Superman se snaží dobít spět srdce své Lois, vše je krásně dopodrobna a až roztomile popisováno. Singer měl pro postavy vždycky pochopení a dokázal je řádně rozvíjet. A pak už začíná dlouhý závěr, další dojítí Supermana až k limitům a nádherný závěr.. (scéna se sluncem a čerpáním energie, jakožto i střetnutí se s Lois a s .. chlapcem.. tady je opravdu vidět, že to není jen tak klasický komiksový film, tedy nějaká řežba, ale citlivé až dojemné představení chlapíka, který nemá na Zemi téměř konkurenci.. taková první pocta Supermanovi (18.10.2008)

Proč ve filmu kouří jenom Lex Luthor? Proč v něm chybí opravdu komická figura? Proč pány nahradily chlapecké plakáty a dámy zase holčičky na příliš vysokých podpatcích? Proč se ze supermanského mýtu stala opulentní ježíšovská paralela? Proč má chlapeček astma? Odpověď je nasnadě: světem podle Bryana Singera jsou totiž (a) otrocky „upřímná“ melodramata, (b) násobené emoce outsiderů a (c) autoerotické konotace mesiášství. Jenže to poslední, co (jakýkoli) komics potřebuje, je režisér, který se bere příliš vážně, nemá smysl pro fantazii, nadsázku ani zkratku, a nezvládá základní režijní dovednosti. Je špatný vypraveč, nejde mu akce ani komika, neumí evokovat prostředí ani budovat postavy, tragicky vyznívají pokusy o složitější stavební jednotky (viz paralelně vedené scény). Jednoduše řečeno, takový režisér by v klasickém Hollywoodu umřel hlady. Kýč jak bič. (05.08.2006)