Superman se vrací

Naprostá sázka na jistotu, takhle bych nazval celý průběh filmu. Vše klape jak na drátkách a atmosféra se dosti přibližuje starým Supermanovým eskapádám (což pokládám za plus). Brandon Routh je opravdu skvěle přirozený a k roli Supermana byl zrozen. Ostatní herci v čele s ujetým Spaceym jsou taky dobří a hodně mě překvapilo obsazení "teenagerského ksichtu" Kal Penna, ale jako vůbec nevadil. Efekty jsou bravurní a nakonec mě velice potěšilo jak si Singer pohrál s Marlonem Brandem. Jo abych nezapoměl, úvodní titulky jsou stejně majestátné jako kdysi. (27.07.2006)

Abych řekl pravdu, tak jsem se na Supermanův návrat těšil - v tomhle roce asi nejvíc. Z toho pohledu jsem zažil velké zklamání.... Tenhle film by se hodil tak na veletrh milionářů. Je drahý, je to na něm vidět a najde si asi i mnoho obdivovatelů (stejně jako mobil za 10 milionů :). Každá drahá věc by ale (i přes svů zevnějšek) měla "fungovat". A tenhle film bohužel "nefunguje" (alespoň na mě ne). Co je to platné, že vám na pár místech vyrazí dech, když je celý takový chladný a bez schopnosti vyvolat emoce.... Vždycky se bráním srovnávání s původním snímkem, ale tady vyhrává Donnerův Superman (i přes dnes už úsměvné triky a 5x nižší rozpočet) na celé čáře. (01.11.2006)

Pro me jako divaka ktery nikdy neobdivoval ani nezavrhoval supermanske filmy je toto pokracovani zklamani. Za ty penize bych cekal jine kafe... Nejvice me zarazi tak dlouha stopaz. Je tam hodne zbytecnych scen ktere jen film brzdi. Je to jen takovy stary film v novem kabatku. A to ze ma bezvadne triky v dnesnich dnech nestaci.... Snad jedine sceny krom akcnich u kterych sem se bavil byli s ucasti Kevina Spaceyho, obvzlaste scena na lodi kdyz vysvetluje svuj plan je bezchybna. (21.01.2007)

Když nepočítám krásně psychopatického Kevina Spaceyho (který asi jako jediný pochopil, že brát fenomén Superman vážně je jako smát se i při dvacáté repríze němé grotesce, jejíž jedinou náplní jsou kopance do řití a dortové bitvy) byl pro mě tento Singerův velkofilm nechutně dlouhým zklamáním trpícím stejnými neduhy jako Nejmegalomanštěji Pojatá Dobrodružství Úžasného Pavoučího Muže. S těmi několika vážnými tématy, která Superman nabízel, se už velmi dávno (a vzhledem k tomu, co Singer doposud vytvořil, mě bolí, že to musím říct) podstatně zdařileji vypořádal Richard Donner - a to je jeho Superman dnes co do vizuálu vcelku směšným pokoukáním. Brandon Routh navlečený do nejtragičtějšího kostýmu, jaký na sebe kdy superhrdina natáhl, na mě působil jako Peter MacNicol vecpaný do gelového svalovcotvorného oblečku v poslední (a stejně tragické) sérii Ally McBealové - a to není dobře ani na poměry kryptonsko-smallvillsko-metropoliského nabíječe. Věci vypůjčené od Donnera v kombinaci s na Bryana Singera nepochopitelně lacinými momentkami typu "Promiň, Lexi!!!" a ostudně ignorovanými do očí bijícími nelogičnostmi jako je celá ta rodinná záležitost kolem Jamese Marsdena prostě v té obrovitáááánské záplavě hróóóóózně drahých digitálních triků působí zcela jinak než by bylo záhodno nejen u jména Bryan Singer. Hanba, ostuda, výsměch rudým kozačkám a 40% za nestárnoucí Williamsovu hudbu a Spaceyho střiženého "na Hálu". A při vědomí, že TOHLE odtáhlo Singera od X-Menů, se mi i to zdá zbytečně velkorysé. (03.01.2008)