Reportáž psaná na oprátce

Šedesátá léta se nejhůř hodnotí, asi nebylo snadné točit něco nej. V 61. jasně u mě vede Holubice, u většiny Baron Prášil. A pak už je to jen ideologická či jiná bu… A to se snažím být slušná. Ale k reportáži mám jakýsi nedefinovatelný vztah, který mi velí nehodit do odpadu a * udělit. Fakt, Willis je pro mne větší masírování mozků. Navíc reportáž byla jen jedna a jeho je… (04.06.2008)

Představitel hlavní role sice vtipně ladí k těm záběrům na hejna racků nad Vltavou, ale jinak se podle mě pro úlohu Fučíka moc nehodí. Respektive při pohledu na něj a některé moderně vyhlížející filmařské postupy by člověk mohl soudit, že v roce 1961 už se teda někdo odhodlal k dosud mytickému hrdinovi Fučíkovi přistoupit nějak střízlivě a realističtěji. Ovšem zbytek filmu ukazuje, že do toho měl ještě hodně daleko. Dialogy a monology jsou více méně citacemi z knižní předlohy, a už ta navzdory svému názvu působí velmi přestylizovaně. Z charakterů je zajímavější jen Böhm, což bude dáno tím, že ho hraje Hrušínský. Když to shrnu, je to rozporuplný a hlavně docela nudný film. (21.05.2012)

Na film se pamatuji matně. Rád bych ho viděl. Julius Fučík! Jak byl jen zneužitý. Kdekým....Film už mám, takže jsem ho mohl několikrát shlédnout. Řada myšlenek je v něm velmi sugestivní. Přestože výkladů o situacích, ve kterých se J.Fučíka v životě ocitl je víc, a řada z nich si protiřečí, tak přece jen jde o film, který stojí za shlédnutí. Na film je třeba pohlížet i na dobové přesvědčení lidu, že člověk a lidstvo je možno změnit k lepšímu, v což věřil i nacismus, a dříve církve. Spisovatel A.Lustig v pořadu na Plovárně povídal na dotaz M.Ebena, proč byl komunistou, tak že když byl v koncentráku, tak mu imponovalo, jak jsou družní, stateční, cílevědomí. A chtěl být jako oni...Aby divák pochopil některé scény ve filmu, tak je zapotřebí si přečíst i něco o bohémské povaze J.Fučíka. (01.09.2010)

Přestože tento snímek vznikl na začátku uvolněných 60. let, nese všechna negativa filmů z roků padesátých. Příliš schematické, černobílé, strnulé. Postava Julia Fučíka se stává chodícím pomníkem, který deklamuje slova ze své slavné Reportáže. Pokud reportáž chybí, je zde ideální komunista, který nikdy neuhne. Film se tak stává poměrně trapným a nudným. Herci v rámci jednoduchého scénáře neměli co hrát, protože karty byly jasně rozdané. Ty budeš hodný, ty budeš zlý. A ty budeš divák, co se nudí... škoda, ten příběh filmový potenciál má. A nikoli malý. (25.11.2012)

Některé momenty jsou vážně hodně vtipné, což ovšem nebyl tvůrčí záměr. Např. scéna, kdy Julda na vězeňském dvorku během ranni rozcvičky předcvičuje své kolegy vězně. Máchá rukama tak, aby to vypadalo, že pracuje se srpem a kladivem, z čehož pramení myšlenka na Sovětský svaz, která vlévá sílu do žil ostatním spoluvězňům.... (20.09.2003)