Režie:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Audrey Tautou, Gaspard Ulliel, Dominique Pinon, Chantal Neuwirth, André Dussollier, Ticky Holgado, Marion Cotillard, Dominique Bettenfeld, Jodie Foster (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Píše se rok 1919. Mathildě je devatenáct let. Před dvěma lety odešel její snoubenec Manech na frontu v Somme a jako mnoho jiných byl zabit "na poli cti". Alespoň tak to stojí v oficiálním oznámení. Ale Mathilda odmítá uvěřit. Je si jistá, že kdyby Manech zemřel, ona by to cítila. Vedena svou intuicí se drží poslední jiskřičky naděje, která ji spojuje s jejím milencem. Marné jsou pokusy bývalého seržanta přesvědčit ji, že Manech zemřel v zákopech na "území nikoho" společně s dalšími čtyřmi muži. Mathildina cesta je plná úskalí a překážek, ale ona se jich neleká. Všechno je možné pro toho, kdo má odvahu postavit se osudu. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (319)
MMM a MMM..... /// Takovej ten film od J.P.Jenueta, ve kterým prdící pes štěstí přines. Poetika Amélie – nejen vypravěčská, ale i obrazová. Výborný válečný scény, typickej filtr a romantická Matylda, jejíž srdce bije jako morseovka (a je dobře stavěná). Rozjíždí se pátrání, které bude vyžadovat štěstí, trpělivost a které hlavně nesmí zabít jedno : NADĚJI! Místy zbytečně dlouhý a ,,o ničem“, někdo by klidně napsal, že to byla nuda. Není to úplně jednoznačný hodnocení, ale snad proto, že lidi mají rádi šťastný konce, snad proto, že chceme věřit, že láska překoná všechna zakletí i války, snad, že toužíme po šťastném návratu....kdo ví.....PROČ PLÁČEŠ? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kdy můžu umřít výstřelem do vzduchu. 2.) Myslel jsem, že J.P. Jenuet točí jen depresivní záležitosti. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ ** ()
Jeunetova vojnová love story sa vyznačuje vizuálnou onaniou (famózna výprava, bohato rozvrstvená kolorizácia od chladných, šedomodrozelených vojenských sekvencií až po sépiovo hnedo-hrejivé zábery z domova, ktoré vyzerajú ako rozpohybované staré fotografie), ktorá ale žiaľ úplne prebíja v podstate jednoduchý príbeh o nezlomnej vôli násjť stratenú lásku, zbytočne fragmentárne rozdrobený, komplikovaný a zahltený veľkým množstvom postáv. ()
Mathilda nepatří mezi ty hrdinky, které se snaží mstít. Je to malá osůbka, kterou v životě potkalo mnoho zlého, ale přes všechny strasti se snaží být na svět milá a hlavně pořád věří. Věří, že se její milý vrátí a i když jí přátelé vymlouvají její naivitu, ona se nenechává zvyklat. Kdybychom totiž něvěřili, stál by náš život za velký kulový......Jean-Pierre Jeunet dostal opravdu velký dar. Dar tak velký, že by ostatní režiséři měli pokleknou. On dokáže tak poeticky, krásně, lidsky, barevně odvyprávět příběh prostinký a na první pohled jednoduchý až oči přecházejí. Od komediální Amélie přesedlal na dramatickou vlnu, kterou proměnil jediným záběrem na tsunami a vás strhne rychlostí kosmického větru. Scény z války jsou opravdu reálné a připadáte si jakoby vedle vás měl přiletět granát, pořád jste ve střehu a mrazení nepřestává vaše tělo opouštět ani po dvou hodinách. Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Právě proto mám filmový svět tak rád, dokáže vás alespoň na chvíli vytáhnout z otupělé všednosti světa a já jsem mu za to moc vděčný. 100% ()
Zlatavý filtr je sundán, titulky skončily a Jean-Pierre Jeunet u mě bohužel ztrácí auru výtvarně velmi nadaného tvůrce, který umí s dostatečnou soudností nakládat s vizuálními hrátkami a nápady. Nedokáže se totiž rozhodnout, jaký žánr vlastně pro film připravil. Od začátku do konce nepřestane přeskakovat mezi válečným dramatem, ponurou detektivkou a sladkobolnou romancí. Jenže Jeunet není Minghella, aby dokázal servírovat druhý Cold Mountain a místo toho se v prvních dvou jmenovaných žánrech často ztrácí. Válečný film jako takový by mu asi šel, ale občasným opakováním některých scén dokáže neskutečně nudit, stejně tak jako při Mathildině vyšetřování, které dokonce v některých chvílích přestane dávat smysl. Když navíc v těchto dvou částech začne zkoušet dojímat, je občas až k smíchu. Co mu ale jde, to je romantika. Jakmile se objeví scéna vzpomínek na společné chvíle milenců, téměř jsem přestával dýchat, stejně jako při jejích zoufalých pokusech "Budu počítat do sedmi a jestli..." Můžu tedy konstatovat, že jsem se na Zásnuby bez problémů dodíval do konce a přál jsem si happyend, ale ta forma, kterou jsem k obsahu dostal, mi silně vadí. 55% ()
Rád počúvam príbehy o večnej nádeji, či už je to ten o pobyte v Shawshanku alebo akýkoľvek iný a na tuto romantickú vojnovú detektívku radosť pozerať, najmä ak nemáte nič proti naturalistickému vojnovému násiliu zaujímavo skĺbenému s príbehom lásky. Scenár vyzerá komplikovane, ale nebojte sa - režisér Jeunet nás pevne drží za ruku. S presným hereckým obsadením, vrátane podporných postavičiek a scénami surovými a krásnymi (zápalky). Škoda, že sa sem nezmestil Ron Perlman (zato Jodie Fosterová si užila). ()
Galerie (38)
Photo © Warner Bros.
![Příliš dlouhé zásnuby - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/482/158482459_5be22e.jpg)
Zajímavosti (43)
- Smutná melódia, ktorú Mathilde (Audrey Tautou) hrá na tubu, je "Aase's Death" z Peer Gynt Suite od Edvarda Griega. (Pat.Ko)
- Jeunet dvakrát spomína film Krstný otec II (1974) vo svojom komentári. Raz to je v scéne, kde je muž bodnutý do zadku (zmieňuje Roberta De Nira v jednej scéne z Coppolovho filmu). Druhá zmienka sa týka použitia hnedých jesenných odtieňov, ktoré použil pre väčšinu svojho filmu. (Pat.Ko)
- Keď Mathilde (Audrey Tautou) v rozhovore s Tinou Lombardi (Marion Cotillard) hovorí o vraždách, ktoré spáchala, Tina odpovedá: "Je ne regrette rien" ("Nič neľutujem"). Toto je tiež názov známej piesne Édith Piaf, ktorú Marion Cotillard zahrala vo filme Edith Piaf (2007), tri roky po tomto filme. (Pat.Ko)
Reklama