Velké prádlo

"Den bez televize je jako jídlo bez nápojů." :o) Ve své době komedie s lehkým sci-fi prvkem se již proměnila v retro podívanou. V podání nápaditých tvůrců bych si dokázal představit i volný remake, kde by parta protestních záškodníků místo televizních antén ničila wi-fi routery. :D  Myšlenka o zhoubném vlivu závislosti na masovém médiu se mi jeví jako nadčasová a zpracování pořád svěží. Atmosféra roku 1968 zde hýří uvolněním s chutí společensky bojovat za své cíle a proti problému (ještě před deziluzí, kterou v nejednom státě následně přinesly zlomové politické událostí) a připomene v pozadí i okamžiky čekání na první barevné TV vysílání. Jean-Pierre Mocky v plné formě uměl spojit klasickou groteskní komedii s nápaditým absurdním humorem a „intelektuální“ satirou z kruhu vyšších míst. Ty nejlepší komedie pana režiséra mě vždycky dostanou i za opětovných zhlédnutí, mj. poznáním, kolik úžasných nápadů, drobných vtípků nebo slovních narážek jsem dříve nedokázal plně vnímat. Už jen ty absurdní rozdíly přes ulici od baráku k baráku, kde v jednom kvůli poruše topení bojují s neustálým těžkým vedrem, zatímco ve druhém mrznou v zimním oblečení, jsou něco! Nebo série až „sklepáckých“ dialogů s absurdními slovními přestřelkami, sborovými promluvami a živými zpívankami(!) mezi profesory a spol. během akce na střechách, na chodbách, v restauraci... a celkově svižně nabitá kadence humoru a akce, která napíná a baví až do závěrečného vysílání a mě samotného vypuzuje k hlasitému pobavení. Bourvil a Dubillard tvoří náramně sehranou profesorskou dvojku a když se ještě k nim přidají ve vedlejších rolích Lonsdale, Chauffard nebo Poiret, nadšen ze všeho ostatního již časem překusuji i pár trapnějších fórků ze strany F. Blanche, který mi v pár scénách shazuje dojem o nějakých těch 5% dolů. Přesto pro mě znovu ohromný zážitek a sláva Mockymu za tak skvělé, originální a nekorektní komedie, z nichž tuto jsem si s chutí připomněl v den 5. výročí režisérova úmrtí. „Jeden skromný divák je vám vděčný, pane profesore, že se s váma může seznámit...“ [90%] (09.08.2024)

Za úvodních 20 minut bych dal bez váhání plný počet, jenže pak moje dojmy začínaly jít čím dál tím víc dolů a vtipné scény tam sice byly pořád, ale taky jich bylo stále méně a méně. A celá prostřední část mě chtě nechtě celkem nudila. Ale jinak má tahle bláznivá komedie (cílená nejspíš hlavně na mládež?) nejeden zajímavý a vtipný nápad a hlavně se mi hodně líbí samotný námět, který by na svou dobu mohl mít až lehoučké přesahy do sci-fi. Celkově to ale pro mě je průměr, nemůžu si pomoct. Btw mám pocit, že většinu toho dobrého na filmu obstarává Bourvil, ale takový Roland Dubillard zase stojí za většinou scének, které mě na tom filmu nebavily a popravdě mi jeho postava celou dobu přišla krapet otravná. A taky jsem doufal, že to jeho "povolání" do toho bude nějak víc zapojené, když už nic jiného... 3* (06.02.2022)

Profesor Armand Saint-Just (Bourvil) už má plné zuby toho, že jeho žáci spí na hodinách. Příčinou této neaktivity je televize a fůra času, kterou před ní děti tráví. Narozdíl od svých kolegů, kteří se snaží vliv televize tlumit různými peticemi, přejde Saint-Just k radikálnějším činům a spolu s několika dalšími se rozhodne ničit televizní antény pomocí speciálního roztoku...Je opravdu vidět, že Velké prádlo pochází od tvůrců komedie Přátelé kopretiny. Opět je v centru dění anarchistická skupinka snažící se svérázným způsobem napravit nějaký společenský jev a opět po ní dychtivě, avšak neúspěšně pase policie (komisař a jeho nohsledi jsou dokonce obsazeni stejnými herci). I gagy se pohybují v podobném duchu nadsázky, avšak díky hudbě na mě filmy působily trochu jinak. Zatímco flétny Gérarda Calviho dávaly Přátelům punc jisté poetičnosti, zde s dravým motivem Francoise De Roubaix film vyznívá o trochu více crazy. Každopádně je škoda, že se na tento snímek zapomnělo, přináší totiž jednu z mála příležitostí vidět Bourvila v trochu jiné roli než typického dobráčka. (09.06.2011)

Režisér Mocky vymýšlel nebo si vybíral opravdu nápadité náměty ke svým filmům.  A tady mě po celou dobu bavilo i to provedení. Sice jsem se nemlátila smíchy od začátku až do konce, občas mi nějaký ten fórek přišel trochu laciný, nicméně chvíle, kdy to trochu drhlo, hned zase vyvážila svižná Roubaixova muzika. Přikláním se tedy ke čtyřem hvězdičkám a přemýšlím o tom, proč se snímek jmenuje Velké prádlo. Asi se zeptám Willyho Kufalta. (26.10.2023)

Nevšední film, tématem ale aktuální i po více než čtyřiceti letech. Mocky nikdy netočil "normální" filmy, ale zatímco Přátelema kopretiny jsem se horko těžko prokousával, tady jsem se na mnoha místech opravdu bavil. A to nejen díky Bourvilovi, zaujala mě například Alix Mahieux jako potřeštěná paní Delaroque. (19.09.2012)