Napoleon
Napoleon
Napoleon
Napoleon
Napoleon
Režie:
Ridley ScottScénář:
David ScarpaKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Martin PhippsHrají:
Joaquin Phoenix, Vanessa Kirby, Tahar Rahim, Rupert Everett, Mark Bonnar, Paul Rhys, Ben Miles, Ludivine Sagnier, Edouard Philipponnat, Miles Jupp (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Epické drama zachycuje život francouzského císaře Napoleona Bonaparte, jeho vzestup k moci a vztah k životní lásce Josephine, a ukazuje jeho vizionářské vojenské a politické taktiky na pozadí nejdynamičtějších bitevních scén jaké kdy byly natočeny. (Falcon)
Recenze (578)
Napoleon zcela rezignoval na vyprávění příběhu a soustředi se pouze na vybrane milostne okamžiky a bitvy. Což by tolik nevadilo, kdyby prvního bylo méně a druhého více. Detailněji je zpracované vlastně jen Waterloo, ve všech ostatních případech Napoleon použije lest, ta zabere, Phoenix se zarputile zatváří do kamery a střih. Mezi bitvou a milostnym vzplanutím nic. Přitom by stačilo, aby film aspoň trochu pracoval s ostatnimi postavami,jejich vztahem k napoleonovi a jeho k nim. Ale ne, je to jedna velká odtažitost, a pokud se zrovna netoká nebo nepálí koule, koukáme jen na sled pěkných záběrů a ještě ke všemu bez pořádného hudebního podkresu. Zklamání. Byť opuletně vyvedené. A prodlouženou verzi skipuju, protože zo bude jen více téhož. Zklamání na druhou. ()
Vůbec mi nesedlo obsazení, a to nejen Joachina Phoenixe a jeho ženy Vanesy Kirby (jakkoliv jsou to oba skvělí herci), ale naprostá většina postav byla nezajímavě obsazená. A protože toho Napoleon zažil hodně, a Scott se rozhodl všechny jeho významné události do filmu zpracovat, tak je to velmi zkratkovité, skáče se z jedné scény do další velmi rychle a často, což je značně nepřehledné a matoucí do takové míry, že se v tom divák přestává orientovat. Postavy se tu střídají jak na běžícím páse bez toho abychom si je vůbec stihli zapamatovat, takže při téměř jakémkoliv dialogu napoleona s nějakou postavou často nevíme, jak postava se jmenuje a co je zač. Bitevní scény mají výrazně ubrané barvy, takže ve větších davových scénách není poznat kdo je vůbec kdo, a jsou tím pádem nepřehledné, působí nerealisticky a nezajímavě. Bezpochyby jeden z nejnudnějších životopisných filmů, co jsem kdy měl možnost vidět. Slabé dvě. ()
Nuda, ale jak znám Scotta, tak režisérská verze může být úplně jiný film klidně na 5 hvězd. ()
Jestli ta prodloužená verze nebude, tak to Ridley tentokrát úplně nezvládl, doufám, že bude, protože tohle nebyl film, ale útržky. ()
Celé to bylo co se týče scénáře, příběhu a vyprávění velice popisné spíše než filmové. Bitva tam a tam, v pět hodin odpoledne. Pauza, problémy, láska, Phoenixova zběsilá trkačka. Bitva támhle, šest večer. Kongres ministrů v pondělí, byla bouřka. Ostrov támhle, rok XX. Člověk měl pocit, že listuje stručnou ale né zrovna svižnou učebnicí dějepisu. Na druhou stranu extrémně “filmová” pak byla především výprava, kamera a atmosféra. V těchto ohledech bylo vidět, že R.S. už pár historických dramat stvořil, nicméně v celku se jednalo o snímek zapadající spíše k průměru autorovy tvorby. Ve výsledku mi připadá, jakoby sám Ridley Scott moc netušil, co chce s filmem udělat. Romantické drama? Historické drama? Povídání o odvážném a prozíravém generálovi, ale vlastně trošku vyklepaném zbabělci? Velkovýpravný film o tyranovi a vrahovi? Těžko říct. Historickou přesnost hodnotit nemůžu, neb nejsem historik, a ani nechci, neb jsem šel do kina na americký film s rozpočtem 4 miliardy korun a nikoliv do Muzea Národních Napoleonologů v Honimírské ulici (dříve Muzeum Spontánních Obdivovatelů Wikihesla Freddieho Mercuryho). R.S. ale poměrně zdařile předložil divákovi deskripci jednotlivých vojenských střetnutí, jejich strategií a Napoleonových taktických ne/úspěchů. Film sám o sobě na 3*, ale za odvahu natočit (či se pokusit natočit) velkolepé historické drama o významné evropské figuře, nikoli o polobuzerantských vylatexovaných hrdinech poletujících před green screenem, budiž 4*. ()
Ridley Scott sice potvrdil roli věhlasného režiséra, kdy s nasazením insecenuje bitevní scény plné lidské a koňské krve a oddělených končetin, nicméně už si jen velmi těžko mohl poradit se scénářem, jenž je plytký a v mnoha ohledech zbytečně tradiční. Je z toho jen takový průlet okolo Napoleona, jeho vzestupem, pádem, vzpourou a smrtí. Do toho se tam sice velice snaživě vkládají romantické pletky s Josefínou, tedy jeho životní láskou. Bohužel nám film nenabízí v této poloze pořádné drama a všechno je řečeno minimem dialogů. Vše je tak nějak rychle proskočeno od námluv, nevěr, přes problémy s početím a nepůsobí to nikterak uspokojivě. Navíc pohled na Napoleona je také psychologie prost, víme, že byl obdivovaný, zároveň krutý, byl fixovaný na svou matku, byl dětinský, ale i nadprůměrně inteligentní v boji a zároveň je tam i jeho nějaké trauma ze samotného boje, neboť jakmile vyrazí sám do bitvy chová se jak zmatené dítě na pískovišti. To působí krajně neuspokojivě a bez potřebné odvahy, neboť by se s tím pracovat opravdu dalo. Se vzpomínkami na Last Duel, je Napoleon sice budgetem dražší, ale v dramatické rovině chudý příbuzný. Celý problém je i nijaké atmosféře, přičemž vše asi bude mít lepší náboj v onom proslulém directors cutu, který mě ale opravdu nezajímá. Film na plátně v kině je prostě takovýto a s tím se musí divák smířit. Záměrně nekomentuji dějinné fakta, protože okolo Napoleona vím jen ty nejzásadnější milníky, které tu jsou a moc navíc tam toho asi nebude, ale jak říkám nevím a pro film je to vlastně fuk. Co se mi moc líbilo byla hudba, tu sice tentokrát nedělal Harry Gregson Williams, ale i tak si pestrá paleta motivů zaslouží vaše ucho, od typicky historické, po vangelisovské nálady. Ale bohužel sečteno podtrženo tomu chybí dost na to, aby o tom mohl člověk říct, že to je dobrý film. Bohužel je to jen obyčejný, téméř ničím zajímavý historický film, jakých bylo natočeno mnoho i Joaqiun Phoenix se v tom nějak ztratil. Tudíž průměr, neboť od Ridleyho Scotta vždycky čekáte více. 50% ()
Na Napoleona jsem se upřímně velmi těšil, jednak vzhledem k panu režiséru Ridleymu Scottovi jako takovému, ale také z toho důvodu, protože se mi jeho předešlé dva počiny Poslední souboj a Klan Gucci moc líbily a byl jsem tudíž natěšený na jeho další práci. Očekávání jsem měl vysoká, o to větším zklamáním pro mě Napoleon nakonec je. Ani ne tak svým zpracováním, neboť po filmařské stránce mu toho zrovna moc vyčíst nelze, snímek je kvalitně natočený, vizuálně je nádherný, kostýmy jsou rovněž fajn, triky taktéž. Největší problém nemám s jeho formou, nýbrž s jeho obsahem, tedy s příběhem. Ten vůbec nepůsobí koherentně, spíše než jako ucelený příběh na mě působil jako nějaký prostřih, slepenec různých scén a výjevů z Napoleonova života. Většina událostí je zde vyobrazena hrozně zkratkovitě, dost důležitých životních okamžiků je zcela vynecháno (nebo vystříháno), díky tomu je také návaznost jednotlivých scén někdy značně nepřehledná, často se stává, že pokud divák alespoň trochu nezná Napoleonům životopis, tak neví, co se právě děje a hlavně proč se to děje. Drtivá většina postav se zde střídá jak svatí na orloji, nezanechají po sobě absolutně nic, přičemž se často jedná o zásadní osobnosti té doby. Joaquin Phoenix nicméně předvedl vskutku brilantní výkon, roli zvládl na jedničku, Vanessa Kirby taktéž nebyla vůbec špatná. Nepovedlo se bohužel ani nějak smysluplně vykreslit vztah mezi Napoleonem a Josephine, ten rovněž díky zkratkovitosti působí hrozně zvláštně a trochu i otravně. Vrcholem filmu jsou pak jednoznačně bitvy, které sice nejsou kdovíjak drsné, jsou ale dobře natočené a z celého filmu jednoznačně nejzajímavější. Stopáž mi ke konci už přišla jako nekonečná, nicméně i ty dvě a půl hodiny byly ve finále prostě málo. Těšil jsem se na krvavé řeže, na strategické plánování bitev, na taktiky, nebo také na intriky a politikaření. Nic z toho jsem bohužel nedostal, což mě strašně moc mrzí, jelikož přesně tyhle momenty mi nejvíc chyběly. Z kina odcházel zklamaný, dlouho jsem musel přemýšlet, co jsem to vlastně viděl a kde se stala chyba, že mě Napoleon nijak extra nebavil a ani nezaujal. Obrovské zklamání, takový přešlap jsem vážně nečekal. Hodnocení nechávám na čistém průměru, byť jsem si vědom toho, že nebýt to film od Ridleyho Scotta, jdu s hodnocením ještě níž. Viděno v kině 22.11.2023. 5/10. ()
Bezkrevné a bez emocí. Napoleon má fantastické bitvy a dva herce, kteří neslezou z plátna, ale vše okolo, ať už se jedná o šíleně prostříhaný scénář, ostatní neexistující postavy nebo fakt, že to občas připomíná regulérní komedii. Na režisérský sestřih jsem zvědavý, ale upřímně nepředpokládám zlepšení. V Posledním souboji byl Ridley v lepší formě. ()
Jak ráda bych viděla director:s cut.. fascinující nahled do dávno zmizelého světa. Zkuste si znovu pustit soundtrack. ()
Napoleona nežeriem, ale tento film je výsmechom jeho osobnosti a navyše je venovaný scottovmu psovi. 1) chaotický zlepenec. 2.) plochý a nezáživný prednes. Ako chápem, že ak by sa snažil niekto vysmiať Napoleonovi tak aspoň nech jeden element filmu je dobrý, pretože ak to už tak je tak je to iba patetický odflákanec. Ani neviem ako viac to popísať, je tento komentár chaotický a nezrozumitelný a taký jalový? Tak presne taký bol ten film. Venované mojim oblúbeným bežeckým teniskám. ()
Jak se dalo očekávat, film je silně profesionální, perfektně zpracovaný a hlavně za to je moje hodnocení. Dějově se jedná o vojenskou historii velkého vojevůdce a jeho cestu k vzestupu na vrchol a pak konečný pád. Do filmu se muselo vtěsnat spousta událostí a nezbylo místo na větší hloubku postav. V podstatě jsou viditelné jen dvě postavy, Napoleon a Josephina. Ostatní jsou jen stíny. A vzhledem k délce filmu a množství děje, jsou zde hluchá a zdlouhavá místa, která se dala nahradit něčím jiným a pružnějším. Bitvy jsou parádně natočené a podmanivé a nemyslím si, že by film měl být jedna nekončící bitva. Ale právě proto, že film byl podán jako jakási historická rekonstrukce a přitom tam byly ty brzdící chvíle, tak by to další bitevní pojetí jen zlepšilo. ()
Chtělo by to mín řešit nevěry. plodnost a otcovství a podstatně víc ukázat geopolitké rozložení Evropy a hlavně mi tam chybělo vykreslení Napoleonovi umění války, výběr místa bitvy, rozložení sil, bojové strategie. Slavkov je brutální scéna jen je moc krátká. On je to film o jednom z největších bojových stratégů lidských dějin a skoro nic tam o tom není. V čem byl vlastně výjimečný - to se moc nedovíme. ()
Počkám si na director's cut. Lebo kino verzia bola taká zrýchlená, až moc ()
Pre nezainteresovaného diváka 158 minút čistého chaosu, pre zainteresovaného celkom slušný kvízmúvi so zadaním; doplňte chýbajúci dej/hist.udalosti/postavy medzi jednotlivými scénami tak, aby vám vo výsledku dávali zmysel. Byť v tej prvej skupine, hodnotím nižšie. Každopádne som veľmi zvedavý na full verziu, no mám celkom silné obavy. ()
Měl to být seriál, kde je čas vykreslit postavy, místa a události. Napoleonáv život se prostě nevejde do 158 minut. Klidne mohla být celá série o tažení do Ruska. Ten kdo má rád a zná historii musí být zklamán převelice. Ti jenž jsou generací tiktoku stejně nic o Napoleonovi neví a bude to pro ně jako kniha, kterou čtou tři roky do půlky a pak to vzdají. ()
Herecky fantastický koncert, škoda jen toho rychlo-sestřihu...nějak jsem kolikrát něvěděl kdy a kdy v kolik a proč...3 bitvy docela stáli i za to, jen jsem doufal v nějakou delší a taktickou podívanou. I tak Ridley si jede to svoje a těším se na Gladiatora. ()
POSLEDNÍ SLOVO: Totálně divně sestřihaný film, ve kterém se nic neděje. A když už jo, tak je to zmíněno meziřečí, či to divák musí odhalit z kontextu toho, co se (ne)děje na plátně. Nuda, nuda, nudaaa 20 %, 1/5 ()
Joaquin Phoenix a krutá realita tehdejší doby, to nejvíc, co mohlo v člověku zanechat silnou stopu po shlédnutí filmu. Co se tyče dějství, bohužel v tak rychlém tempu si člověk jednotlivou dějovou linii nedokáže poradne užit. Snad až trochu více v úplném závěru. Film stojí za to vidět, hlavně v kině! ()
Zatím poslední Scottovo velkopanské rozmáchnutí po filmovém plátně jakoby leželo v režisérově paměti z jeho podle mne nepříliš zdařilé prvotiny "Soupeři" také z napoleonské doby. Avšak tento poslední s geniální strohostí vystižený osudový vztah Císaře s Josefínou je fikaným Scottovým majstrštychem. Důmyslně totiž zacílil na odvrácenou stránku Napoleonovy osobnosti a rafinovaně odklonil důraz nežli na válečná jatka právě na vztahovou interní linii vojevůdce čímž nedubloval omleté, notoricky známé geopolitické souvislosti a již nepřekvapující válečné obrazy jeho imperiálních úspěchů a strategických schopností. (Avšak pokorně doznávám, že teoretická tréninková průprava proběhla "Napoleon - Metternich: The Beginning of the End" a "Waterloo" 1970). Napoleon by jistě Scotta nepochválil za spolupráci se Scarpou, který směnil důraz úderu než na velkolepost válečné vřavy na bitevních polích a zápach střelného prachu z jeho potu spíše za závan vůně ženského rozkroku do imperátorova chřípí. A tento hazard se mu vyplatil neboť osvětlil oprávněnou, přírodou fylogeneticky vyžadovanou sexuální orientaci vojevůdce, výši jeho testosteronu v krevním řečišti a povznesl nebo alespoň dorovnal jeho dosud neznámou touhu po kralevici nad jeho chorobnou sebestřednou ješitnost sycenou cynickým pohrdáním milionovými lidskými ztrátami. Sázka fištróna Scotta na neomylného Phoenixe a ne vždy, však v tomto případě opravdu jedinečnou Kirby nedělá z eposu Oscarový trhák, ale ztrátou v mé paměti neutrpí. ()
Související novinky
Steven Spielberg se chce vrátit k mimozemšťanům
Od roku 2022, kdy Steven Spielberg představil fandům svůj Zlatým Glóbem ověnčený osobní film Fabelmanovi, jsme moc netušili, k čemu se chce jeden z nejslavnějších režisérů všech dob příště… (více)
Druhý Gladiátor byl extrémně drahý
Loňské stávky se nějak podepsaly snad na každém natáčení. A čím větší produkce, tím více studia pravděpodobně krvácela, když se práce na filmu zastavily. Své o tom ví Ridley Scott, který loni na… (více)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (více)
Krásné svátky a PF 2024
Nebýt přesunu druhé Duny na jaro 2024, byl by uplynulý filmový rok výjimečný. I přesto ale byl skvělý, plný filmových překvapení. Tím největším byl “selfmade fenomén” sociálních sítí Barbenheimer,… (více)
„France, Army, Josephine..“ - možná právě takhle se dá nejlépe popsat, co byl Napoleon Bonaparte zač, a i jak se ho tvůrci snaží divákovi uchopit. Ve svém neuvěřitelném 29. celovečerním filmu se sir Ridley Scott vrací k tomu, co umí nejlépe a to historické filmy. Za svoji dlouhou režisérskou kariéru, kterou tehdy začal u reklam, než na prahu čtyřicítky navždy přesedlal na celovečerní bijáky. Všechno otevřel filmem jménem Soupeři, který spojoval dva důstojníky právě z napoleonských válek, které neustále nutil střetávat se v souboji, jen aby se nyní po více než 45 letech do této doby zase vrátil.. Už bych nevěřil, že se Ridley odhodlá k filmu jako je Napoleon, že ještě na stará kolena ukáže celému světu, že se v dnešní době pořád dají točit historické velkofilmy a to se povedlo, i když to tentokrát s Napoleonem bude složitější.. Dokázal se tak Ridleyho Napoleon zařadit mezi Bondarčukovo Waterloo a miniseriál Napoleon? Napoleon není zpovědí o jeho době, ale především o něm samém od začátku do konce, i proto film ukazuje třeba bitvu o Toulon, která nejen, že není úplně poutavá a úlohou Napoleona vybočuje se ze všech následných Napoleonových bitev, ale především tu na její úkor mohlo být něco jiného, pokud ovšem nevyprávíte právě životopisný příběh jeho osoby, v tom případě dává smysl, že ukážete událost, díky níž byl povýšen do hodnosti generála.. Tradičně mám rád to úvodní seznámení hlavních hrdinů a přesně v podobném stylu to Ridley ukázal už v Klanu Gucci, že to možná mohlo někde tady i celé začít. A i tady na bále, je první setkání Napoleona s Josefínou prostě skvělé, kdy od začátku se daří nastavit patřičně jiskřivou chemii mezi duem a možná až nečekaně brzy ukázat, že právě jejich vztah bude jádrem filmu. Samotná Vanessa Kirby, která ani původně neměla stát Bonapartemu po boku, mě tady vyloženě baví a nic proti dřívějším představitelkám téhle císařovny, ale poprvé z ní mám pocit, nejen že dokáže oslnit natolik, že je jasné, proč pro ni NB obětoval tolik, ale taky dokáže dost působivě prodávat svůj vliv na samotnou Napoleonovu osobu, i přes všechny špatnosti, které si pár mezi sebou dělá.. Škoda že to vyznívá, že Napoleon byl na vše sám, když přitom klíčových osob bylo několik, jenže když nevypráví příběh o válce v Prusku nebo nepokojích ve Španělsku, je asi pravda, že jména jako Massena nebo Davout divák nutně slyšet nemusí, i když třeba právě tahle dvojice mi vždy přišla na francouzské straně bojiště vedle Murata nejzajímavější.. Ach ano Murat, dostávám se k tomu největšímu v Napoleonských válkách a k události, která obzvlášť pro českého diváka má speciální místo – bitvě u Slavkova. Počkat, počkat bitva? Proč? No, jasně, vždyť já úplně jako samotný film zapomněl zmínit, že po událostech Velké francouzské revoluce Rakousko vyhlásilo Francii válku, protože jim popravila princeznu a navíc se Napoleon korunoval císařem, čímž dal za vznik druhého evropského císařství, čímž celou Svatou říši římskou (čti Rakousko) urazil – ano, ten obřad korunovace se Ridleymu povedl i díky ponechání Napoleonova arogantního proslovu - a s tím, že na jeho stranu se připojila jak Velká Británie, Rusko a Prusko, ani ne tak ale pro závazky k Habsburskému císaři, nýbrž z obavy o situaci ve Francii obecně.. A aby Napoleon předešel invazi těchhle spojenců do Francie, kde by mohli narušit jeho propagandou řízený režim prosperity, vyrazil on sám do střední Evropy, aby se armádami střetl. A přes řadu velkých a menších bitev se tak skutečně dostáváme až ke Slavkovu, což obzvlášť pro nás Čechy je trošku citová záležitost, když jde o určitě nejslavnější bitvu, která tady proběhla. Jen v rámci napoleonských válek jde vlastně jen o jednu z mnoha a obzvlášť z Ridleyho britského pohledu, bohužel pro nás, se nemusí legendární konflikt, který by sám mohl stačit na jeden velkolepý film, tak děsně důležitě, navíc zase pokud vyprávíte životopis o Napoleonovi a nikoli o jeho válkách.. Samotná bitva je asi nejkontroverznější moment v celém filmu a i když se to nezdá, tvůrci vlastně svým ztvárněním možná dokazují, že mají načteno mnohem víc, než se na první dobrou jeví.. Je tak skoro škoda, že po bitvě se vrací příběh jen do osobní roviny Napoleona, kde řeší problémy s otázkou dědice, kterého jako císař potřebuje pro upevnění svého postavení, ale láska Josefína mu ho zkrátka není schopna dát, což je pak důvodem pro rozvod a potencionálně otevírá tvůrcům možnost ukázat Napoleonovy milostné pletky i jinými směry (Marie Walewská, Marie Luisa..), ale to se ve vyprávění, v němž je vztah Josefíny s Napoleonem takový opěrný bod, tvůrcům prostě nehodí.. Vždy jsem měl moc rád ten Napoleonův vztah s ruským carem Alexandrem I., především pro jeho pojetí samotným carem, který bral francouzského císaře jako vládnoucí vzor a dokázali si spolu povídat i o něčem jiném než o politice. Tažení do Ruska je obecně považováno od začátku jako omyl a podcenění pověstné ruské zimy (nacisti měli z čeho čerpat), ale ono nechybělo moc a přineslo by ovoce.. Následuje uzavření nosné linky celého příběhu, tedy vztahu Napoleona a Jozefíny, tedy oznámení Hortenzie (už fakt neřešte, že zase z filmu nevíte, kdo to je) o nešťastné smrti bývalé francouzské císařovny, což je pro mě vzhledem k okolnostem a skvělému výkonu Vanessy Kirby možná nejsilnější okamžik celého příběhu a v něčem už pro mě tady film končí. Ale právě i tím dokazuje Ridleyho Napoleon, že linka o vztahu Jozefíny a Napoleona není pro film tak klíčová a jen několikrát sloužila jako jakási berlička.. A co následuje po útěku z Elby? Vídeňský kongres a na něm zmínka o Belgii (Scarpo tvl, ty máš jediný štěstí, že ty čísla v historii musí dávat po sobě smysl!).. Je trošku vidět, že už to v závěru chtějí mít tak nějak všichni za sebou. Všem je jasné, že musí přijít Waterloo, které asi vystřídalo původně hlavní linku stavěnou na vztahu Napoleona a Jozefíny.. Waterloo je přesně takové, jak bych si představoval celý film. Krásně krok po kroku, nastiňuje dokonce taktiky obou stran (představuje i třetí v záloze) a poprvé vnímá bitvu jako součást války a místo na mapě Evropy, kam může kdokoli přijít bez pozvání, poprvé mají armády aktéry zálohy (i když je paradoxně ve skutečnosti měli celou dobu v každé předešlé bitvě, jen se tím nikdo nezaobírá). No a bitva samotná? Lahůdka a poprvé skutečně jako fanoušek napoleonských válek vidím, co jsem si od filmu od začátku naivně přál. Ridley tak na závěr skutečně ukazuje, co měl v každé předchozí bitvě, anebo se na ně třeba úplně vykašlat. Navazuje na Bondarčukovo Waterloo a servíruje jednu z nejepičtějších scén v rámci Scottovi filmografie, kterou dokonce dokáže i perfektně hudebně podchytit. Bylo to tak těžké nahodit tuhle bombu? Jenže v téhle době většinu diváků Napoleon už asi ztratil a otázek, proč to nemohlo přijít už dřív je víc než dost.. Ovšem i nadále ze všech zobrazených bitev je právě Waterloo o třídu jinde a může působit jako z jiného filmu.. A jelikož, jak už jsem několikrát zopakoval jde o medailonek Napoleonovy osoby, kde je vlastně podivem, že neukazuje vojevůdcovo dětství, tak dává smysl, že film končí právě jeho smrtí na ostrově sv. Helena, a dokonce ve správné datum (kéž by to byla samozřejmost).. Není vůbec snadné se k poslednímu celovečernímu filmu mnou oblíbeného Ridleyho Scotta nějak vyjadřovat, jelikož naráží přesně na omezenost diváků, na kterou není film připraven, a i když se režisér nakonec omlouvá za všechno možné, musím mu dát za celé dílo kredit. Napoleon není vyprávěn bezchybně a už vůbec, jak by si diváci přáli, i přesto, že ten příběh by se podle mě mohl linout úplně sám. Jen na všechno musí být čas, a ten prostě ve dvou a půl hodinách není.. Původně jsem se neplánoval ke „kino-verzi“ Napoleona nějak vyjadřovat a už vůbec ne nijak obsáhle, ale když nyní samotný Ridley Scott začíná působit s vydáním svojí rozšiřující skoro dvojnásobné verzi, že na ni nikdy nedojde (vůbec nejlepší na něco lákat už před premiérou, odradit některé diváky od návštěvy kina čekajíce jen na čtyřhodinovou verzi, a pak ji v rozhovoru jen tak mezi řečí div nezrušit), musel jsem k Napoleonovi přistoupit jinak.. A i když pro mě pořád zůstává čtyřdílný Simoneaův miniseriál vrcholem životopisného zpracování francouzského vojevůdce a císaře, tak ve mně Ridleyho Napoleon rozhodně vyvolává řadu emocí, které se postupně po čase dost vyvíjejí. Bylo by až moc snadné loňského Napoleona odsoudit, i když k tomu pro několik nepříliš vlídně vykládaných učebnicových faktů, či absolutně divácky nevděčně vedenému vyprávění jistě vede cesta, ale je naopak mnohem zajímavější k Napoleonovi usednout s mnohem otevřenějším přístupem, který by třeba mohl diváky podnítit k podrobnějšímu studiu historických pramenů.. Je to tak troufalé vyprávět životopis po svém, v němž tvůrci upřednostňují, co oni uznají za vhodné. Nevím, proč vykládá film jak milostný příběh, když jeho vlastní nežádoucí odlesky ignoruje.. Jenže právě takový příběh bych nakonec žákům na školách pustil. Takhle by se mělo k historii přistupovat ne jako dogma, ale jako interpretaci. Napoleon nebyl kladný hrdina, ale ani diktátor a za každý pokus o jeho převedení na filmové plátno chci poděkovat. Není tady možné se vymlouvat na absenci historických pramenů, když jde o období, které je už opravdu velmi dobře a mnoha zdroji zmapováno. Ale není nic horšího než si ji vyložit jen podle jednoho pramene.. A jako příběh soustředící se čistě na Napoleonovu figuru je možná až záměrně egocentrický. Ale pokud si jste schopní pospojovat souvislosti, přijmout britskou zapšklost režiséra není vlastně problém si Napoleona ani ve svojí kinoverzi užít.. A pokud někdy opravdu dojde na rozšířenou verzi, mile rád se na ni podívám, jen to rozhodně nezlepší přidání dalších bitev. A spíš bych diváka připravil na vyčerpávající povídání o Napoleonově dětství ve vojenském učilišti, a to už by opravdu bylo pro naprostou většinu moc… Aneb jak Ridley Scott marně hledá oporu v dekonstrukci jedné z nejslavnějších postav dějin. /viděno v kině/ 85% () (méně) (více)