Napoleon
Napoleon
Napoleon
Napoleon
Napoleon
Režie:
Ridley ScottScénář:
David ScarpaKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Martin PhippsHrají:
Joaquin Phoenix, Vanessa Kirby, Tahar Rahim, Rupert Everett, Mark Bonnar, Paul Rhys, Ben Miles, Ludivine Sagnier, Edouard Philipponnat, Miles Jupp (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Epické drama zachycuje život francouzského císaře Napoleona Bonaparte, jeho vzestup k moci a vztah k životní lásce Josephine, a ukazuje jeho vizionářské vojenské a politické taktiky na pozadí nejdynamičtějších bitevních scén jaké kdy byly natočeny. (Falcon)
Recenze (603)
No řekněme si to na rovinu, vizuálně se jedná o parádní podívanou, bitvy jsou fajn, ale je jich žalostně málo a v podstatě tažení do Ruska je neuvěřitelně odfláklí, v podstatě pár minut a hotovo. Samotný Napoleon je docela zesměšňován na to jaký to byl drak. Takže celkově kino verze takový průměr, prodloužená verze bude snad lepší a i s politikou a více se zameří i na Napoleona jako politika a stratéga, což tady sakra chybělo. ()
Na začiatok uvediem, že som si film užil po vizuálnej stránke. Inak to bolo ako od režiséra videoklipov, ktorý sa snaží skrotiť svoj prvý veľký film. Už od začiatku mi prišiel Joaqin ako mist-cast a iba sa mi to potvrdilo. Film je o ničom konkrétnom. Historický film, kde si len porozprávame od bodu A do bodu Z čo sa stalo a vynecháme pritom zvyšok abecedy, sa nenosil už koncom minulého storočia a nie ešte dnes. Napoleon prišiel, nakoniec nedobyl a odišiel. Ridley z neho neurobil reálnu osobu (a teraz nemyslím len historickú), ale obyčajného šaša. Nemalo to koherentnú víziu, film sa rozutekal. Nevidel som všetky Scottove filmy, ale tento sa mi rozhodne páčil najmenej. ()
Zatím si nechávám rezervu pro režisérskou verzi. Jinak Joaquin Phoenix je v roli Napoleona skvělý, bitvy jsou kapitola sama o sobě, v tomto ohledu je Scott velký mistr, ale chybí mi tu nějaké exponované momenty, na které jsem byl zvyklý z Gladiátora, Barryho Lindona atd., nějaký vývoj postavy, prostě jak napsal E=mc2 - vzestup a pád. Věřím, že to snad napraví výše zmíněná režisérská verze a nebudou to jenom střípky z Napolenova zajimavého života. Ale buďme vůbec rádi, že se ještě takové filmy vůbec točí. Jinak by nám tu pomalu zůstal marvelovský lunapark, jak na to narážel Martin Scorsese. ()
Na Napoleona jsem se upřímně velmi těšil, jednak vzhledem k panu režiséru Ridleymu Scottovi jako takovému, ale také z toho důvodu, protože se mi jeho předešlé dva počiny Poslední souboj a Klan Gucci moc líbily a byl jsem tudíž natěšený na jeho další práci. Očekávání jsem měl vysoká, o to větším zklamáním pro mě Napoleon nakonec je. Ani ne tak svým zpracováním, neboť po filmařské stránce mu toho zrovna moc vyčíst nelze, snímek je kvalitně natočený, vizuálně je nádherný, kostýmy jsou rovněž fajn, triky taktéž. Největší problém nemám s jeho formou, nýbrž s jeho obsahem, tedy s příběhem. Ten vůbec nepůsobí koherentně, spíše než jako ucelený příběh na mě působil jako nějaký prostřih, slepenec různých scén a výjevů z Napoleonova života. Většina událostí je zde vyobrazena hrozně zkratkovitě, dost důležitých životních okamžiků je zcela vynecháno (nebo vystříháno), díky tomu je také návaznost jednotlivých scén někdy značně nepřehledná, často se stává, že pokud divák alespoň trochu nezná Napoleonům životopis, tak neví, co se právě děje a hlavně proč se to děje. Drtivá většina postav se zde střídá jak svatí na orloji, nezanechají po sobě absolutně nic, přičemž se často jedná o zásadní osobnosti té doby. Joaquin Phoenix nicméně předvedl vskutku brilantní výkon, roli zvládl na jedničku, Vanessa Kirby taktéž nebyla vůbec špatná. Nepovedlo se bohužel ani nějak smysluplně vykreslit vztah mezi Napoleonem a Josephine, ten rovněž díky zkratkovitosti působí hrozně zvláštně a trochu i otravně. Vrcholem filmu jsou pak jednoznačně bitvy, které sice nejsou kdovíjak drsné, jsou ale dobře natočené a z celého filmu jednoznačně nejzajímavější. Stopáž mi ke konci už přišla jako nekonečná, nicméně i ty dvě a půl hodiny byly ve finále prostě málo. Těšil jsem se na krvavé řeže, na strategické plánování bitev, na taktiky, nebo také na intriky a politikaření. Nic z toho jsem bohužel nedostal, což mě strašně moc mrzí, jelikož přesně tyhle momenty mi nejvíc chyběly. Z kina odcházel zklamaný, dlouho jsem musel přemýšlet, co jsem to vlastně viděl a kde se stala chyba, že mě Napoleon nijak extra nebavil a ani nezaujal. Obrovské zklamání, takový přešlap jsem vážně nečekal. Hodnocení nechávám na čistém průměru, byť jsem si vědom toho, že nebýt to film od Ridleyho Scotta, jdu s hodnocením ještě níž. Viděno v kině 22.11.2023. 5/10. ()
70% (3 hvězdy jsou málo, 4 zase moc...) ()
V rámci řemeslné práce se jedná o vskutku dokonalou práci... a tam to také končí. Ridley Scott na svůj úctihodnej věk stále umí člověka uchvátit a také pěkně naštvat. Napoleon je smutným úkazem toho, když zakomplexovanej dědek, brit a (ne)historik jde dělat film o jedné z největších postav světových dějin, který byl ještě k tomu francouz. Z Napoleona si doslova dělá klauna a ego maniaka, kterým nikdy nebyl. Nikdy vám neukáže tvář stratéga, génia a vlastence, ukáže vám pouze proto-verzi Hitlera, kterého několikrát zesměšní a sráží k zemi. Je mi líto, že Kubrick své velkodílo nemohl nikdy dokončit a místo toho, tady máme něco, za co by se nestyděla ani Britská propaganda za dob Napoleonských válek. Stříhalo se jako o život, příběh vlastně neexistuje, je to jenom kostra scének a Phoenix zde byl naprosto průměrný. Během celého filmu šlo vidět, že se nedostal ani pořádně do role. Na bitvy se krásně koukalo, ale historicky to byl výsměch. Waterloo už byla naprostá urážka historie. Francie bojuje ve stylu Sever proti Jihu, ale Britové předvádějí formace? Ridley, Ridley, tys tu Francii musel v hodině Dějepisu nenávidět. Rozhodně kouknu na režisérskou verzi, protože může působit jinak, ale silně pochybuji že se změní i perspektiva. Historii píší vítězové a i po tolika letech si Británie z Napoleona trhá vlásky na hlavě a kope kolem sebe. Jestli toto nic nedokazuje o velikosti osobnosti Napoleona, tak už nic. 50% ()
Tak jsem se konečně podíval na Napoleona. Nebudu to tady nějak zdlouhavě okecávat. Ridley Scott zkrátka umí dobře uchopit historickou látku a převést ji na plátno v naprosto velkolepé podobě. Už v minulosti to několikrát dokázal a zvládl to i s Napoleonem. Film má skoro tři hodiny, ale ani na minutu vám to tak nebude připadat tak dlouhé. (Upřímně se těším na připravovaný režisérský sestřih, který má mít přes čtyři hodiny.) Už jenom to, že je tohle historické drama koncipováno jako takové best of všeho, co Napoleon dokázal, tak se nudit rozhodně nebudete. Skrze Napoleona zažijete francouzskou revoluci, tažení do Egypta, Ruska, bitvu Tří císařů u Slavkova a k závěru i legendární Waterloo. Akční scény jsou naprosto dechberoucí, hlavně Slavkov, který je za mě pomyslným vrcholem filmu. Je fajn, že to celé není založené jenom na tom, jak Napoleon někde sedí na koni a rozkazuje a je bezchybným a dokonalým. Film se dotýká i jeho osobních trablí co se žen týče a ani na vteřinu mi to nepřišlo rušivé nebo navíc. Naopak to prohlubovalo jeho osobnost, která zpočátku působí dost chladně a bez emocí. S čím mám ale problém je ale to, že film působí jako taková malá (skoro tříhodinová) ochutnávka na prodlouženou verzi, kterou Ridley Scott chystá. Jak jsem zmínil, film se snažil pokrýt celou kariéru Napoleona, ale hodně věcí vynechal a hodně věcí dost skrouhnul na dost krátké scény. Člověk by třeba čekal, že exil na Elbě bude taková ta klasická část filmu, kde je hlavní hrdina na dně, něco ho motivuje a dostane zpátky energii a elán. Tady je scéna, jak loď pluje k ostrovu, záběr na Napoleona na útesu jak něco žere, kouká na loď a řekne něco ve stylu: "Musím se vrátit do Francie." Bum. Střih a je zpátky. Z filmu to působí, že tam byl tak den dva, ale v realitě tam byl skoro rok. Bohužel podobných situací, které by potřebovaly více prokreslit, bylo víc. Upřímně si myslím, že by místo filmu Napoleon sedla seriálová podoba - nějakých 10 epizod, každá po hodině a hned by se tenhle problém s uspěchaností vyřešil. Ale celkově si film nemůžu víc vynachválit. Byl to velký zážitek a jsem rád, že se velkolepé historické filmy vrací. ()
Na to že Napoleon byl asi v 61 bitvách, tak zde byly ukázány pouze tři a jen velmi stručně... Bohužel nezbývá než souhlasit s ostatními, že kino sestřih filmu určitě neprospěl. A prodloužená režisérská verze by mohla být lepší až vyjde. Nicméně i tak se jedná o kvalitní film, kde jak bitvy tak milostný život Napoleona byl zde skvěle přednesen. A v neposlední řadě i dobré herecké výkony ústřední dvojice. Zatím tedy 6,5/10 (viděno v kině). ()
Životopisny historicky film Francúzskeho cisára, počas jeho obdobia bojov , podvádzania jeho ženy , narodenie syna. Film sa mi páčil nechýbala akcia myslím,že je odlišný od iných podobných preto sa nedá porovnávať. Za mňa spokojnosť na 4* ()
Film má své vrcholy, ale je v něm více chyb než zásahů, což má za následek dvouapůlhodinový zážitek, který vyvolává frustraci z promarněné příležitosti. ()
Tak toto se úplně nepovedlo. Výprava sice dobrá, bitva u zamrzlého jezera také, ale jinak plošina plochá. Američani toto prostě zpravidla přizpůsobí svému vnímání - vizuální efekty (umí a mají na to penízky), milostná zápletka či rovina ano (jakoby z povinnosti nesmí chybět), však nevyjádřili nic, prakticky vše podstatné minuli, Scott býval dobrý, obávám se trochu, že jeho jméno je zde použito víceméně komerčně a práci "odvedli" asistenti - Ridley má taky 86 let (!). Film neurazí, ale taky nic nedá... ()
Vůbec mi nesedlo obsazení, a to nejen Joachina Phoenixe a jeho ženy Vanesy Kirby (jakkoliv jsou to oba skvělí herci), ale naprostá většina postav byla nezajímavě obsazená. A protože toho Napoleon zažil hodně, a Scott se rozhodl všechny jeho významné události do filmu zpracovat, tak je to velmi zkratkovité, skáče se z jedné scény do další velmi rychle a často, což je značně nepřehledné a matoucí do takové míry, že se v tom divák přestává orientovat. Postavy se tu střídají jak na běžícím páse bez toho abychom si je vůbec stihli zapamatovat, takže při téměř jakémkoliv dialogu napoleona s nějakou postavou často nevíme, jak postava se jmenuje a co je zač. Bitevní scény mají výrazně ubrané barvy, takže ve větších davových scénách není poznat kdo je vůbec kdo, a jsou tím pádem nepřehledné, působí nerealisticky a nezajímavě. Bezpochyby jeden z nejnudnějších životopisných filmů, co jsem kdy měl možnost vidět. Slabé dvě. ()
„France, Army, Josephine..“ - možná právě takhle se dá nejlépe popsat, co byl Napoleon Bonaparte zač, a i jak se ho tvůrci snaží divákovi uchopit. Ve svém neuvěřitelném 29. celovečerním filmu se Ridley Scott vrací k tomu, co umí nejlépe - historické filmy. Za svoji dlouhou režisérskou kariéru, kterou tehdy začal u reklam, než na prahu čtyřicítky navždy přesedlal na celovečerní bijáky. Všechno otevřel filmem jménem Soupeři, který spojoval dva důstojníky právě z napoleonských válek, které neustále nutil střetávat se v souboji, jen aby se nyní po více než 45 letech do této doby zase vrátil.. Už bych nevěřil, že se Ridley odhodlá k filmu jako je Napoleon, že ještě na stará kolena ukáže celému světu, že se v dnešní době pořád dají točit historické velkofilmy, i když to tentokrát s Napoleonem bude složitější.. Dokázal se tak Ridleyho Napoleon zařadit mezi Bondarčukovo Waterloo a miniseriál Napoleon? Napoleon není zpovědí o jeho době, ale především o něm samém od začátku do konce, i proto film ukazuje třeba bitvu o Toulon, která nejen, že není úplně poutavá a úlohou Napoleona vybočuje se ze všech následných Napoleonových bitev, ale především tu na její úkor mohlo být něco jiného, pokud ovšem nevyprávíte právě životopisný příběh jeho osoby, v tom případě dává smysl, že ukážete událost, díky níž byl povýšen do hodnosti generála.. Tradičně mám rád to úvodní seznámení hlavních hrdinů a přesně v podobném stylu to Ridley ukázal už v Klanu Gucci, že to možná mohlo někde tady i celé začít. A i tady na bále, je první setkání Napoleona s Josefínou prostě skvělé, kdy od začátku se daří nastavit patřičně jiskřivou chemii mezi duem a možná až nečekaně brzy ukázat, že právě jejich vztah bude jádrem filmu. Samotná Vanessa Kirby, která ani původně neměla stát Bonapartemu po boku, mě tady vyloženě baví a nic proti dřívějším představitelkám téhle císařovny, ale poprvé z ní mám pocit, že dokáže oslnit natolik, že je jasné, proč pro ni NB obětoval tolik, ale taky dokáže dost působivě prodávat svůj vliv na samotnou Napoleonovu osobu, i přes všechny špatnosti, které si pár mezi sebou dělá.. Škoda, že to vyznívá, že Napoleon byl na vše sám, když přitom klíčových osob bylo několik, jenže když nevypráví příběh o válce v Prusku nebo nepokojích ve Španělsku, je asi pravda, že jména jako Massena nebo Davout divák nutně slyšet nemusí, i když třeba právě tahle dvojice mi vždy přišla na francouzské straně bojiště vedle Murata nejzajímavější.. Ach ano Murat, dostávám se k tomu největšímu v Napoleonských válkách a k události, která obzvlášť pro českého diváka má speciální místo – bitvě u Slavkova. Počkat, počkat bitva? Proč? No, jasně, vždyť já úplně jako samotný film zapomněl zmínit, že po událostech Velké francouzské revoluce Rakousko vyhlásilo Francii válku, protože jim popravila princeznu a navíc se Napoleon korunoval císařem, čímž dal za vznik druhého evropského císařství, čímž celou Svatou říši římskou (čti Rakousko) urazil – ano, ten obřad korunovace se Ridleymu povedl i díky ponechání Napoleonova arogantního proslovu - a s tím, že na jeho stranu se připojila jak Velká Británie, Rusko a Prusko, ani ne tak ale pro závazky k Habsburskému císaři, nýbrž z obavy o situaci ve Francii obecně.. A aby Napoleon předešel invazi těchhle spojenců do Francie, kde by mohli narušit jeho propagandou řízený režim prosperity, vyrazil on sám do střední Evropy, aby se armádami střetl. A přes řadu velkých a menších bitev se tak skutečně dostáváme až ke Slavkovu, což obzvlášť pro nás Čechy je trošku citová záležitost, když jde o určitě nejslavnější bitvu, která tady proběhla. Jen v rámci napoleonských válek jde vlastně jen o jednu z mnoha a obzvlášť z Ridleyho britského pohledu, bohužel pro nás, se nemusí legendární konflikt, který by sám mohl stačit na jeden velkolepý film, tak děsně důležitě, navíc zase pokud vyprávíte životopis o Napoleonovi a nikoli o jeho válkách.. Samotná bitva je asi nejkontroverznější moment v celém filmu a i když se to nezdá, tvůrci vlastně svým ztvárněním možná dokazují, že mají načteno mnohem víc, než se na první dobrou jeví.. Je tak skoro škoda, že po bitvě se vrací příběh jen do osobní roviny Napoleona, kde řeší problémy s otázkou dědice, kterého jako císař potřebuje pro upevnění svého postavení, ale láska Josefína mu ho zkrátka není schopna dát, což je pak důvodem pro rozvod a potencionálně otevírá tvůrcům možnost ukázat Napoleonovy milostné pletky i jinými směry (Marie Walewská, Marie Luisa..), ale to se ve vyprávění, v němž je vztah Josefíny s Napoleonem takový opěrný bod, tvůrcům nehodí.. Vždy jsem měl moc rád ten Napoleonův vztah s ruským carem Alexandrem I., především pro jeho pojetí samotným carem, který bral francouzského císaře jako vládnoucí vzor a dokázali si spolu povídat i o něčem jiném než o politice. Tažení do Ruska je obecně považováno od začátku jako omyl a podcenění pověstné ruské zimy (nacisti měli z čeho čerpat), ale ono nechybělo moc a přineslo by ovoce.. Následuje uzavření nosné linky celého příběhu, tedy vztahu Napoleona a Jozefíny, tedy oznámení Hortenzie (už fakt neřešte, že zase z filmu nevíte, kdo to je) o nešťastné smrti bývalé francouzské císařovny, což je pro mě vzhledem k okolnostem a skvělému výkonu Vanessy Kirby možná nejsilnější okamžik celého příběhu a v něčem už pro mě tady film končí. Ale právě i tím dokazuje Ridleyho Napoleon, že linka o vztahu Jozefíny a Napoleona není pro film tak klíčová a jen několikrát sloužila jako jakási berlička.. A co následuje po útěku z Elby? Vídeňský kongres a na něm zmínka o Belgii (Scarpo tvl, ty máš jediný štěstí, že ty čísla v historii musí dávat po sobě smysl!).. Je trošku vidět, že už to v závěru chtějí mít tak nějak všichni za sebou. Všem je jasné, že musí přijít Waterloo, které vystřídalo původně hlavní linku stavěnou na vztahu Napoleona a Jozefíny.. Waterloo je přesně takové, jak bych si představoval celý film. Krásně krok po kroku, nastiňuje dokonce taktiky obou stran (představuje i třetí v záloze) a poprvé vnímá bitvu jako součást války a místo na mapě Evropy, kam může kdokoli přijít bez pozvání, poprvé mají armády aktéry zálohy (i když je paradoxně ve skutečnosti měli celou dobu v každé předešlé bitvě, jen se tím nikdo nezaobírá). No a bitva samotná? Lahůdka a poprvé skutečně jako fanoušek napoleonských válek vidím, co jsem si od filmu od začátku naivně přál. Ridley tak na závěr navazuje na Bondarčukovo Waterloo a servíruje jednu z nejepičtějších scén v rámci Scottovi filmografie, kterou dokonce dokáže i perfektně hudebně podchytit. Bylo to tak těžké nahodit tuhle bombu? Jenže v téhle době většinu diváků Napoleon už asi ztratil a otázek, proč to nemohlo přijít už dřív je víc než dost.. Ovšem i nadále ze všech zobrazených bitev je právě Waterloo o třídu jinde a může působit jako z jiného filmu.. A jelikož, jak už jsem několikrát zopakoval jde o medailonek Napoleonovy osoby, kde je vlastně podivem, že neukazuje vojevůdcovo dětství, tak dává smysl, že film končí právě jeho smrtí na ostrově sv. Helena, a dokonce ve správné datum (kéž by to byla samozřejmost).. Není vůbec snadné se k poslednímu celovečernímu filmu mnou oblíbeného Ridleyho Scotta nějak vyjadřovat, jelikož naráží přesně na omezenost diváků, na kterou není film připraven, a i když se režisér nakonec omlouvá za všechno možné, musím mu dát za celé dílo kredit. Napoleon není vyprávěn bezchybně a už vůbec, jak by si diváci přáli, i přesto, že ten příběh by se podle mě mohl linout úplně sám. Jen na všechno musí být čas, a ten prostě ve dvou a půl hodinách není.. Původně jsem se neplánoval ke „kino-verzi“ Napoleona nějak vyjadřovat a už vůbec ne nijak obsáhle, ale když nyní samotný Ridley Scott začíná působit s vydáním svojí rozšiřující skoro dvojnásobné verzi, že na ni nikdy nedojde (vůbec nejlepší na něco lákat už před premiérou, odradit některé diváky od návštěvy kina čekajíce jen na čtyřhodinovou verzi, a pak ji v rozhovoru jen tak mezi řečí div nezrušit), musel jsem k Napoleonovi přistoupit jinak.. A i když pro mě pořád zůstává čtyřdílný Simoneaův miniseriál vrcholem životopisného zpracování francouzského vojevůdce a císaře, tak ve mně Ridleyho Napoleon rozhodně vyvolává řadu emocí, které se postupně po čase dost vyvíjejí. Bylo by až moc snadné loňského Napoleona odsoudit, i když k tomu pro několik nepříliš vlídně vykládaných učebnicových faktů, či absolutně divácky nevděčně vedenému vyprávění jistě vede cesta, ale je naopak mnohem zajímavější k Napoleonovi usednout s mnohem otevřenějším přístupem, který by třeba mohl diváky podnítit k podrobnějšímu studiu historických pramenů.. Je to tak troufalé vyprávět životopis po svém, v němž tvůrci upřednostňují, co oni uznají za vhodné. Nevím, proč vykládá film jak milostný příběh, když jeho vlastní nežádoucí odlesky ignoruje.. Jenže právě takový příběh bych nakonec žákům na školách pustil. Takhle by se mělo k historii přistupovat ne jako dogma, ale jako interpretaci. Napoleon nebyl kladný hrdina, ale ani diktátor a za každý pokus o jeho převedení na filmové plátno chci poděkovat. Není tady možné se vymlouvat na absenci historických pramenů, když jde o období, které je už opravdu velmi dobře a mnoha zdroji zmapováno. Ale není nic horšího než si ji vyložit jen podle jednoho pramene.. A jako příběh soustředící se čistě na Napoleonovu figuru je možná až záměrně egocentrický. Ale pokud si jste schopní pospojovat souvislosti, přijmout britskou zapšklost režiséra, není vlastně problém si Napoleona ve svojí kinoverzi užít.. Aneb, jak Ridley Scott marně hledá oporu v dekonstrukci jedné z nejslavnějších postav dějin. /viděno v kině/ 80% --- DC: Delší rozmáchlejší, ovšem v podobném duchu jako původní verze, proto k nápravě dojmů dojde těžko. Tvůrci pochopili, že chybí některým skutkům pozadí, proto naštěstí dostáváme více ze zahraniční politiky. Navíc stěžejní vztah s Jozefínou působí vrstevnatěji.. Stále jde ale o nenaplněný potenciál.. 85% () (méně) (více)
Nuda, ale jak znám Scotta, tak režisérská verze může být úplně jiný film klidně na 5 hvězd. ()
Na tenhle film jsem se chystal už celkem dlouho, ale než na něj došlo, tak jsem stihl zaregistrovat spíš negativní ohlasy, ať už tady, nebo ze svýho okolí. Mě to teda ve finále nepřišlo vůbec špatný. Scott natočil nejdůležitější okamžiky vojevůdce od jeho povýšení na generála, až po jeho vyhnanství pro mě celkem poutavě. Taková ta omáčka kolem jeho vztahu s jeho láskou se dala taky zkousnout, takže jediný zklamání pro mě byla natočená bitva u Slavkova, od které jsem čekal víc a nedostal skoro nic. 60%. ()
Jelikož už Ridleyho dobře znám, rozhodl jsem se jeho další historickou epiku v kině vynechat a počkal jsem si na prodlouženou verzi. No a podle toho, co jsem slyšel o kinoverzi, jsem na těch 40 minut navíc čekat snad ani nemusel. Výprava je sice, jak to tak u Ridleyho bývá, pořád naprosto špičková, ale příběh je roztříštěný až běda a Phoenix celou dobu vypadá, že by byl raději někde jinde. Nemůžu si pomoct, ale říkám si, jestli se v anglickém režisérovi přeci jen neprobudil jeho vnitřní patriot a nezkazil to schválně. Tomu by třeba napovídalo i to, že se v textu před závěrečnými titulky zmiňují pouze počty mrtvých v Napoleonových bitvách. O jeho úspěších a především jeho odkazu tu nepadne ani zmíňka. Taková postava jako Napoleon si zasloužila zacházet s větší úctou. Ale bitvy byly fajn, to zase jo. 5/10 ()
Celé to bylo co se týče scénáře, příběhu a vyprávění velice popisné spíše než filmové. Bitva tam a tam, v pět hodin odpoledne. Pauza, problémy, láska, Phoenixova zběsilá trkačka. Bitva támhle, šest večer. Kongres ministrů v pondělí, byla bouřka. Ostrov támhle, rok XX. Člověk měl pocit, že listuje stručnou ale né zrovna svižnou učebnicí dějepisu. Na druhou stranu extrémně “filmová” pak byla především výprava, kamera a atmosféra. V těchto ohledech bylo vidět, že R.S. už pár historických dramat stvořil, nicméně v celku se jednalo o snímek zapadající spíše k průměru autorovy tvorby. Ve výsledku mi připadá, jakoby sám Ridley Scott moc netušil, co chce s filmem udělat. Romantické drama? Historické drama? Povídání o odvážném a prozíravém generálovi, ale vlastně trošku vyklepaném zbabělci? Velkovýpravný film o tyranovi a vrahovi? Těžko říct. Historickou přesnost hodnotit nemůžu, neb nejsem historik, a ani nechci, neb jsem šel do kina na americký film s rozpočtem 4 miliardy korun a nikoliv do Muzea Národních Napoleonologů v Honimírské ulici (dříve Muzeum Spontánních Obdivovatelů Wikihesla Freddieho Mercuryho). R.S. ale poměrně zdařile předložil divákovi deskripci jednotlivých vojenských střetnutí, jejich strategií a Napoleonových taktických ne/úspěchů. Film sám o sobě na 3*, ale za odvahu natočit (či se pokusit natočit) velkolepé historické drama o významné evropské figuře, nikoli o polobuzerantských vylatexovaných hrdinech poletujících před green screenem, budiž 4*. ()
Ridley Scott sice potvrdil roli věhlasného režiséra, kdy s nasazením insecenuje bitevní scény plné lidské a koňské krve a oddělených končetin, nicméně už si jen velmi těžko mohl poradit se scénářem, jenž je plytký a v mnoha ohledech zbytečně tradiční. Je z toho jen takový průlet okolo Napoleona, jeho vzestupem, pádem, vzpourou a smrtí. Do toho se tam sice velice snaživě vkládají romantické pletky s Josefínou, tedy jeho životní láskou. Bohužel nám film nenabízí v této poloze pořádné drama a všechno je řečeno minimem dialogů. Vše je tak nějak rychle proskočeno od námluv, nevěr, přes problémy s početím a nepůsobí to nikterak uspokojivě. Navíc pohled na Napoleona je také psychologie prost, víme, že byl obdivovaný, zároveň krutý, byl fixovaný na svou matku, byl dětinský, ale i nadprůměrně inteligentní v boji a zároveň je tam i jeho nějaké trauma ze samotného boje, neboť jakmile vyrazí sám do bitvy chová se jak zmatené dítě na pískovišti. To působí krajně neuspokojivě a bez potřebné odvahy, neboť by se s tím pracovat opravdu dalo. Se vzpomínkami na Last Duel, je Napoleon sice budgetem dražší, ale v dramatické rovině chudý příbuzný. Celý problém je i nijaké atmosféře, přičemž vše asi bude mít lepší náboj v onom proslulém directors cutu, který mě ale opravdu nezajímá. Film na plátně v kině je prostě takovýto a s tím se musí divák smířit. Záměrně nekomentuji dějinné fakta, protože okolo Napoleona vím jen ty nejzásadnější milníky, které tu jsou a moc navíc tam toho asi nebude, ale jak říkám nevím a pro film je to vlastně fuk. Co se mi moc líbilo byla hudba, tu sice tentokrát nedělal Harry Gregson Williams, ale i tak si pestrá paleta motivů zaslouží vaše ucho, od typicky historické, po vangelisovské nálady. Ale bohužel sečteno podtrženo tomu chybí dost na to, aby o tom mohl člověk říct, že to je dobrý film. Bohužel je to jen obyčejný, téméř ničím zajímavý historický film, jakých bylo natočeno mnoho i Joaqiun Phoenix se v tom nějak ztratil. Tudíž průměr, neboť od Ridleyho Scotta vždycky čekáte více. 50% ()
Bezkrevné a bez emocí. Napoleon má fantastické bitvy a dva herce, kteří neslezou z plátna, ale vše okolo, ať už se jedná o šíleně prostříhaný scénář, ostatní neexistující postavy nebo fakt, že to občas připomíná regulérní komedii. Na režisérský sestřih jsem zvědavý, ale upřímně nepředpokládám zlepšení. V Posledním souboji byl Ridley v lepší formě. ()
Jak ráda bych viděla director:s cut.. fascinující nahled do dávno zmizelého světa. Zkuste si znovu pustit soundtrack. ()
Související novinky
Steven Spielberg se chce vrátit k mimozemšťanům
Od roku 2022, kdy Steven Spielberg představil fandům svůj Zlatým Glóbem ověnčený osobní film Fabelmanovi, jsme moc netušili, k čemu se chce jeden z nejslavnějších režisérů všech dob příště… (více)
Druhý Gladiátor byl extrémně drahý
Loňské stávky se nějak podepsaly snad na každém natáčení. A čím větší produkce, tím více studia pravděpodobně krvácela, když se práce na filmu zastavily. Své o tom ví Ridley Scott, který loni na… (více)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (více)
Krásné svátky a PF 2024
Nebýt přesunu druhé Duny na jaro 2024, byl by uplynulý filmový rok výjimečný. I přesto ale byl skvělý, plný filmových překvapení. Tím největším byl “selfmade fenomén” sociálních sítí Barbenheimer,… (více)
Reklama