Poslední závod

Alternativní ztvárnění tragických životních osudů Hanče a Vrbaty prolnuté životním osudem jejich německočeského druha Emericha Ratha vyniká i skvělým vystižením dobového hraničářského vlastenectví a naopak německočeského protičeského šovinismu. Celá věc měla svůj zvláštní kontext: za necelého půldruhého roku vypukla první světová válka, proti níž sněhová bouře na krkonošských hřebenech byla spíše jarním vánkem. Vědomí, že jsme s to natočit i takový film je velkým povzbuzením. Podcenit nejde ani jeho poznávací záběr a specifický regionální svět, který je v jeho ohnisku. Připomenutí jmen prvních českých "sportovníků"-vlastenců také není od věci. Celková úroveň včetně hereckého obsazení, v němž vyniká Oldřich Kaiser je vysoko nad polistopadovým standardem českého hraného filmu. (01.04.2023)

Tyhle filmu u kterých víme jak dopadnou, mají nevýhodu, že jim zbývá ukázat jenom to, jak to natočili... Jestli chcete vidět Krkonoše v době dávné, dejte si raději Heřmánkova Krakonoše s lyžníky. Za mě zajímavější až doba socialistická, protože jsem chtěl vidět, jestli bude správce svině nebo ne. Kaiser je opravdu vynikající, přál bych mu ještě několik desítek let života (bez alkoholu) a stejný počet dobrých rolí. Katakombes Milou kinematografos. (07.08.2022)

Když tenhle film oznámili, tak jsem měl neskutečnou radost, že konečně někdo zfilmuje takhle důležitou legendu z hor, kam jezdím celý svůj život. U pomníku Hanče a Vrbaty jsem byl mnohokrát a pokaždé si vzpomenu na ten příběh, jak mi ho vyprávěla maminka. Vždycky mi bylo divný, že neviděl dál, dokud jsem takovouhle mlhu sám nezažil na vlastní kůži. Poslední závod však není jenom o legendě, ale i o příběhu, který mu předcházel a hlavně, který na něj i později navázal. A mě to zkrátka maminka vyprávěla jinak. Já samozřejmě cením, že česká kinematografie se vydává i tímto směrem a že se jí daří prosazovat i takovéto projekty. Ovšem mě vlastně Poslední závod nebavil. Nedokážu asi přesně vyjádřit čím to bylo, ale celou první část jsem se skutečně nudil a film si neužíval. Závod jako takový se tvůrcům povedl a klaním se za to, jakým způsobem tuhle legendu natočili. Možná mi vadí ta přílišná rozpolcenost příběhu s vyprávením z 50tých let, kdy lepí dva příběhy v jeden i když se navzájem maličko protínají. Já bych si to znova už nepustil. Očekávání jsem měl až příliš velká. (50 %) (17.09.2023)

Nevím proč, ale pokaždé, když našinec natočí něco, co má parametry velkofilmu, čiší z toho na mě nepříjemný nádech televize. V tomto případě se jedná o scény v interiérech. Ať už je to v chalupě, hospodě nebo na zasedání lyžařského spolku, je tu cítit papundekl. A to tu žádný není. Svůj díl na tom má i neohrabaně ztvárněné napětí mezi Čechy a Němci. Nicméně scenérie jsou nasnímané nádherně, chumelenice je tísnivá a Hodanovi se podařilo ve mě vzbudit doufání, že to Hanč nakonec ustojí, ačkoliv opak byl daný. A to je podle mě to, co dělá sportovní (a nejen sportovní) film dobrým. Co se herců týče, tak se asi nedá mluvit o nějakých nezapomenutelných výkonech, ale všichni přítomní odvedli poctivou práci a i to se počítá. Hodan ve svěm celovečerním debutu obstál a kdyby se pustil do dalších příběhů českých spúortovců, neměl bych nic proti. Třeba hokejová parta kolem Modrého a Konopáska si o filmové zpracování vyloženě říká. 70% (16.03.2023)

Scénář mi připadal trochu nevyrovnaný. Na příběh tragického běžkařského závodu tu bylo málo Hanče a ještě méně Vrbaty, na příběh o Emerichu Rathovi z jeho pohnutého životopisu vyzobali jen pár třešniček. Ale zatímco scénář se honí za příliš mnoha zajíci, realizace vyšla na jedničku. Od hereckého obsazení až po mrazivé finále titulního závodu. (70%) (17.04.2022)