Poslední závod

V ČR sportovní snímky svoje zastoupení asi moc nemají.  Filmu o běžkáření jsem taky moc neviděl, a nejspíš ani mnoho dalších neuvidím.:D  Tady jde především o příběh tří nezlomných běžkařů: Hunče, Ratha a Vrbaty, jejichž zápal je dovedl až ke hrdinské i když možná naprosto zbytečné smrti.  Jde o velmi silný příběh v syrovém prostředí. Ale i při tom respektu, který musí vyvolat, na mě tohle zpracování zavání možná až moc útržkovitým odtažitým studeným odvyprávěním , kdy emoce ve  mě dokázalo vyvolat teprve finále. Šulc (Hádek) určitě dostal daleko více prostoru než další dva aktéři tragédie. A  ta linka z roku 1953 se i přes mou slabost pro filmové návraty do komunismu mohla klidně vypustit. Navíc mi přišlo, že vykrádá Obsluhoval jsem anglického krále. Možná největším (a zároveň nejsmutnějším) překvapením pro mě je, jak tady  můj oblíbený Kaiser vypadá jako oteklý dědek. Snad ho ještě trochu postaršili, ale po řadě jeho jiných skvělých charakterních už jsem to vidět nepotřeboval, když v něm stále dříma mistrovský komik. Sice jsem se na film nedíval kvůli Kaiserovi, ale když jsem zjistil, že tam bude, těšil jsem se o  to víc. Takže mě trochu zklamal. Takže příšte bych mu (a sobě)  přál lepší vážnější roli nebo zase ještě nějaké pořádné komično. Doporučil bych Klauny, které jsem viděl minulý týden a líbily se mi podstatně víc (včetně Kaiserova výkonu), přičemž jsou sice o devět let starší, ale mají skoro o polovinu méně hodnocení. Smutné.:-( (10.12.2022)

Toto srozumitelné adrenalinové drama o přátelství mezi soupěři je nejpůsobivější  nahoře ve vánici. Kolem Hančova a Vrbatova pomníku nad Mísečkami chodím na běžkách již od dětství, stejně tak do nedaleké horské boudy. Hodně by mě zajímal pestrý život zapomenutého Emericha Ratha, který se pokusil zachránit Bohumila Hanče. Film se snaží postihnout vše. Od sociální a politické situace v Sudetách před první světovou po padesátky. Potěšilo mě, že natáčení probíhalo skutečně v Krkonoších. (11.11.2022)

Výborná záležitost s přesahem. Není to jenom o příběhu Hanče a Vrbaty a o tom, proč mají pomník na vrcholcích Krkonoš. Ukazuje to i náladu na sklonku doby Rakouska-Uherska mezi Čechy a Němci a zachází to až k období totálního komunismu, čímž si film taktéž velice umě kope i do tohoto režimu. No a v mezičase vypráví smutný příběh Hanče a Vrbaty, který v první polovině je víc v poklidu, aby z toho ke konci udělal hodně atmosferický survival horor. Za mě super a herecky to tu taky fantasticky jiskří, byť nejlepší je tu opět Oldřich Kaiser. Jeho role je zde naprosto fantastická. Přitom komunisty v původním filmu Synové hor totálně smazaná. (28.03.2023)

Píděním se po netu s potěšením zjišťuju, že scénář se věrně držel skutečnosti, a za to mu patří důležité body navíc. A jsem i tuze rád za hold velezajímavé osobnosti Emericha Ratha, jehož životní příběh by si zasloužil samostatný celovečerní film, ne-li seriál. Samozřejmě plusem jsou i pěkné krkonošské exteriéry, nebo interiéry (Hančova roubenka). A mínusy? Třeba několik teatrálních a otravně polopatických scén o napjatých vztazích mezi Čechy a Němci za Rakouska, nepříjemná a podle mě nevhodně zvolená "moderní" hudba v několika scénách, nebo nešikovný střih s Vrbatou v závěru. Ale na české poměry nadprůměrně působivé drama. (21.08.2022)

Dokumentarista a scenárista Tomáš Hodan se zkušenějšímu Marku Najbrtovi díval přes rameno při filmování Čertího brka a Prezidenta Blaníka zjevně důsledně. Jeho celovečerní režijní prvotina totiž nabízí o poznání víc než „jen“ důstojné zfilmování výrazného historického příběhu o dvou kamarádech, kteří za tragických okolností nalezli smrt v krutých horských podmínkách. Natáčení na lokacích totiž dodává vizuální stránce hloubku a zvuk ledové vichřice bourá aparatury kina. Je velmi příjemné vidět řemeslně precizní snímek vzniklý v našich podmínkách, přesto se však určitým chybkám vyhnout nepodařilo. Předně jde o občasnou zkratkovitost, nedotaženost některých linek a témat – což je zřejmá daň za jejich velký počet, navíc rozkročený mezi dvěma časovými liniemi. Přestože by jejich propojení mohlo působit organičtěji, pohybujeme se na úrovni pro současnou tuzemskou tvorbu poměrně vzácné – totiž hledání nedostatků okem náročného diváka. Jako celek je však Poslední závod rozhodně zdařilým kouskem, kterému srdíčko nechybí. Více zde. (25.03.2022)