Poslední závod

V ČR sportovní snímky svoje zastoupení asi moc nemají.  Filmu o běžkáření jsem taky moc neviděl, a nejspíš ani mnoho dalších neuvidím.:D  Tady jde především o příběh tří nezlomných běžkařů: Hunče, Ratha a Vrbaty, jejichž zápal je dovedl až ke hrdinské i když možná naprosto zbytečné smrti.  Jde o velmi silný příběh v syrovém prostředí. Ale i při tom respektu, který musí vyvolat, na mě tohle zpracování zavání možná až moc útržkovitým odtažitým studeným odvyprávěním , kdy emoce ve  mě dokázalo vyvolat teprve finále. Šulc (Hádek) určitě dostal daleko více prostoru než další dva aktéři tragédie. A  ta linka z roku 1953 se i přes mou slabost pro filmové návraty do komunismu mohla klidně vypustit. Navíc mi přišlo, že vykrádá Obsluhoval jsem anglického krále. Možná největším (a zároveň nejsmutnějším) překvapením pro mě je, jak tady  můj oblíbený Kaiser vypadá jako oteklý dědek. Snad ho ještě trochu postaršili, ale po řadě jeho jiných skvělých charakterních už jsem to vidět nepotřeboval, když v něm stále dříma mistrovský komik. Sice jsem se na film nedíval kvůli Kaiserovi, ale když jsem zjistil, že tam bude, těšil jsem se o  to víc. Takže mě trochu zklamal. Takže příšte bych mu (a sobě)  přál lepší vážnější roli nebo zase ještě nějaké pořádné komično. Doporučil bych Klauny, které jsem viděl minulý týden a líbily se mi podstatně víc (včetně Kaiserova výkonu), přičemž jsou sice o devět let starší, ale mají skoro o polovinu méně hodnocení. Smutné.:-( (10.12.2022)

Alternativní ztvárnění tragických životních osudů Hanče a Vrbaty prolnuté životním osudem jejich německočeského druha Emericha Ratha vyniká i skvělým vystižením dobového hraničářského vlastenectví a naopak německočeského protičeského šovinismu. Celá věc měla svůj zvláštní kontext: za necelého půldruhého roku vypukla první světová válka, proti níž sněhová bouře na krkonošských hřebenech byla spíše jarním vánkem. Vědomí, že jsme s to natočit i takový film je velkým povzbuzením. Podcenit nejde ani jeho poznávací záběr a specifický regionální svět, který je v jeho ohnisku. Připomenutí jmen prvních českých "sportovníků"-vlastenců také není od věci. Celková úroveň včetně hereckého obsazení, v němž vyniká Oldřich Kaiser je vysoko nad polistopadovým standardem českého hraného filmu. (01.04.2023)

Příběh by si zasloužil víc gradace. Možná míň se zaobírat minulostí a víc vykreslit hrdinovy osudy v 50tých letech. Zobrazit tu absurditu člověka německého původu, přesto však žijícího v Čechách a hlásícího se k tomu. Člověka, který všem překážel a přitom neudělal nic špatného, jen prostě byl. Tu bizarnost, že se připletl k pozdějšímu natáčení toho, co kdysi osobně sám zažil. Takže věděl, jak to bylo, a jak jinak to zpracovala komunistická propaganda. ….  Rozhodně dostatek gradace je však v samotném závodě. Z něj přímo vane smrtonosný chlad a definitivní osudovost. SHRNUTÍ: Když ti mráz zaleze pod nehty i přes obrazovku. (16.05.2023)

Jsem nesportovní člověk původem z Vysočiny, takže s příběhem Hanče a Vrbaty jsem se setkal poprvé až díky Poslednímu závodu. Do kina mě nalákaly řemeslně udělaný trailer, herecké obsazení a samotný námět z našich dějin. U některých snímků brblám, že by potřebovaly zkrátit, zatímco u Hodanova filmu bych klidně uvítal čtvrthodinku navíc, jelikož mi v některých místech přišel film zkratkovitý - nejvíce to bylo patrné u linie s Vrbatou. Abych si odbyl výtky, překvapilo mě, že když se rámcový příběh z konce 50. let točil okolo Ratha, byla linie z let 1912-3 zaměřena především na Hanče. Přesto se však jedná na české poměry o kvalitní film, který vedle silného (byť místy zkratkovitého) a (doslova) mrazivého příběhu zaujme i po technické stránce - a to především kamerou a nepřeslechnutelným hudebním doprovodem. Z herců mě nejvíce zaujali Hádek s Kaiserem. Slabší čtyři hvězdičky! (25.03.2022)

Mám hodně rád sportovní filmy, a na poslední závod jsem se moc těšil. Film má historicko-politický kontext, má napětí, a povedenou technickou stránku. K čemu to ale všechno je, pokud je scénář nepolíben dramaturgií. Ve výsledku má divák pocit, že v první půlce ještě koukal na nacionalistický sportovně-společenský konflikt, a v té druhé na pietně lítostivý film jěště před tím, než by kdokoliv umřel. Výsledný dojem je rozporuplný, a tak se dá říct, že se jedná o promarněný potenciál. "Zátopek" měl taky své mouchy, ale jednalo se o mnohem komplexnější počin, který si s radostí pustím znovu. (06.08.2022)