Osudové setkání

"Rodinu netvoří vždy jen příbuzenstvo, ale někdy do ní mohou patřit i lidé, které si najdeme, nebo kteří si najdou nás." To je svatá pravda. Škoda jen, když musíme tyto lidi hledat -nebo na ně čekat i tehdy, když na tomto světě naši pokrevní příbuzní, naše skutečná biologická rodina zůstává. Přátelství je krásná věc. Však považte, co může člověku snáze způsobit chvění srdce než zjištění, že tu na tom světě je někdo, kdo ho má bezpodmínečně rád? Je to silné a je to vzácné. Slova jsou nekonečné dobrodružství, spletitá cesta, která se na každém rohu větví. Přestože se zdají být tak přirozená, nastávají chvíle, kdy z nás nevypadávají lehce. A proto jsem se s potěšením díval na tento film, protože byl krásně opravdový, takovým způsobem, jak si to představuju. Třeba mi pomůže chovat se podle toho co už si dávno myslím a co už dávno vím. Slova jsou osvobozující. Ve filmu Dobrý Will Hunting se ptal Robin Williams Mata Damona: "Máš někodo, kdo tě inspiruje?" Až se divím, že lidi, kteří bývají v něčem nejlepší obvykle začínají něčím úplně jiným - mám na mysli osobu Guse Van Santa. "Máš někoho, kdo tě inspiruje?" Chápete důležitost té otázky? Rád bych tenhle komentář nějak výstižně zakončil, ale bohužel, nedostává se mi slov. Přichází mi na mysl ještě jedna věc, kterou bych rád neopomenul: totiž zkusit hodit do prostoru čsfd jiný názor na hlubší myšlenky. Hlubší myšlenky, to je fenomén čsfd. A nejen čsfd, ale i všeho ostaního a všech ostatních, kteří mají co dočinění s filmem. Hlubší myšlenka je slovy dneška ceněný artikl. Je to něco jako zlato pro 21. století. Připadá mi, že jsme uprostřed další zlaté horečky. Současníci, kteří touto horečkou onemocněli ale nehledají zlato. Hledají hlubší myšlenky. Možná Hlubší Myšlenku. Působí chladně, nelítostně, světaznale se vypořádávají s nástrahami každodennosti, máloco (jestli něco) s nimi hne. Probírají se nekončícím množstvím povrchních myšlenek v touze najít Hlubší Myšlenku. Kdybych ale chtěl vyjmenovat jejich motivy, proč tak činí, možná bych onemocněl také. Bůhví čím. Tito lidé by si hlubší myšlenky nevšimli ani tehdy, kdyby se jim s nárazem zavrtala hluboko do řitního otvoru. Tento film ve mě krom příjemného pocitu a několika osobních otázek znovuvyvolal otázkou veřejnou - světe div se - konkrétní. K čemu byla tato změna stránek čsfd? K ničemu. Jaký to mělo smysl? Žádný. Tak proč se tak stalo? Možná v tom někdo najde hlubší myšlenku. (09.02.2011)

Srdcovka, nenapadny film se silnym obsahem a skvelou nejenom barvou pleti kontrastni ustredni dvojici. Gus Van Sant je citlivka, co me dokaze rozmrazit. V jeho filmografii se pribehy outsideru objevuji velmi casto, pokazde trochu jinak, pokazde se silnym dojmem. Videno hned nekolikrat a vzdy jsem si film moc uzil. Pobavil i decentni stek Busty Rhymese... :) (24.11.2012)

Byl by to krásný film, kdyby nebyl tak těžce, ale fakt těžce šablonovitý. Kvůli tomu mu nevěřím nic, hlavně postavy, které jednají vždy a pouze tak, jak se to scénáristovi hodilo a životnost a uvěřitelnost jim prostě chybí. A kvůli tomu zde chybí i nějaký silnější moment, protože všechny scény které se o takový efekt snaží jsou prostě jen vykalkulované. Natočené je to ale naprosto skvěle, zahrané taktéž (a Sean Connery tu má velké charisma a je fajn, že tu vůbec ještě hrál, když už se pak nikde moc neobjevil) a atmosféru to má dost podmanivou, díky které nemůžu říct, že bych se u toho nudil. Navíc i ten námět mě zaujal a příběh o geniálním mladém spisovateli mi je určitě blíž, než o geniálním mladém matematikovi (ono to vůbec má dost podobného s Dobrým Willem Huntingem), jen je strašná škoda, že Van Sant neměl zájem ho vést jakkoli jinak než cestou typického hollywoodského dramatu. Pak bych poprvé v životě uznal, že je schopný natočit i něco skvělého, ale holt se nestalo a skončilo to pro mě i pod Willem Huntingem, protože ten mě sice tolik nechytl, ale zato je promyšlenější a ne tak hollywoodský jako Osudové setkání. Otázka taky je, jestli by vůbec Van Sant byl schopný natočit i něco lepšího, ale těžko říct... 3* (15.07.2022)

Podle mě krásný film o zvláštním přátelství. Vynikající Rob Brown, moje oblíbená scéna je ta, jak poučuje bělocha o historii firmy BMW. Některé scény jsou silně emotivně nabité,ale je tam pár slabších momentů. Sean exceluje především v bytě ( Punch the kees for god sake!!! ) , vtipně napsané dialogy se prolínají s těmi hlubokomyslnými s lehkostí a elegancí. Závěrečný Seanův projev patří k nejlepším z filmu. Nemůžu se ale ubránit pocitu, že přesně v té chvíli měl film skončit. P.S. A taky měl skončit Sean s kariérou a nekazit si ji stupidním filmem Liga vyjímečných. (21.11.2014)