Režie:
Jiří VěrčákKamera:
Josef ŠpeldaHudba:
Josef SpitzerHrají:
Oldřich Vízner, Ondřej Havelka, Lucie Zedníčková, Lubomír Lipský st., Milan Lasica, Jana Synková, Petr Vacek, Ota Jirák, Jitka Molavcová, Valérie Zawadská (více)Obsahy(1)
Saturnin je sluha, který se stane pánem svého pána. Mladý muž dobrého společenského postavení a vychování, trochu konzervativní, získá, ne vlastní vinou, sluhu Saturnina. Ten se de facto stane pánem svého zaměstnavatele a způsobí v jeho dosud poklidném životě řadu překvapivých zvratů a situací. Ty by se bez Saturnina daly těžko zvládnout. Už proto ne, že by bez něj pravděpodobně nikdy nenastaly. Saturnin je v Čechách pojmem již několik generací. V roce 1942 napsal spisovatel a novinář Zdeněk Jirotka (1911 až 2003) knížku s tímto názvem a od té doby byla vydána dvanáctkrát. Čtenáři ji milují pro její suchý humor, ne nepodobný "anglickému", množství parodií a nadsázky a zejména pro absurdní situace, do kterých uvádí svérázný sluha Saturnin celé své okolí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (426)
Dal jste snad méně než pět? Setapouch! Sobí hnusec! To nedolovím, nedolovíííím! Výborně přeneseno ze stránek na plátno, casting vážně sedl (když jsem poprvé zahlédl uhrovitého swingaře, očekával jsem krach veškerých nadějí), humor který hladí po duši a občas jí nechá i decentně vystříknout nefalšovaný úsměv. ()
Nelíbí se mi tahle verze, protože připomíná spíše rozhlasovou hru. Ano, příjemně starosvětskou, ale rozhlasovou. Všechny vtipy jsou bez ladu a skladu odvyprávěny. Chybí tomu inscenační nápad, převedení slovních vtipů do obrazových. Už jen ten začátek - představte si, jak by jinak vypadala úvodní scéna, kdybychom ve velkém detailu viděli tvář doktora, na níž občas přistane šlehačka, a on naprosto vážně vypráví svou o koblihách. A jak kamera odjíždí, vidíme v celku, jak celá kavárna spolu bojuje a svádí šlehačkovo-koblihovou bitvu. Prostě se na to sice příjemně dívá, ale vtipy jsou zabité, občas dokonce stokrát zopakované, aby je pochopil i největší blbec (ví Bůh-výbuch), a jedinými pozitivy jsou dokonalý Vízner a ke konci setapouch. ()
Vízner jako Saturnin předvádí svůj životní herecký výkon, žádný jiný herec (Havelku jsem nikdy nemusela) mu zde nesahá ani po kotníky. Opravdu jsem se bavila, ale přítomnost tety Kateřiny (já vím, v knize je jistě také, jenže mně je Synková vrcholně nesympatická) sráží tuto podívanou o stupínek dolů. ()
Film zabíjí superlevné zpracování na úrovni lepší televizní inscenace. Je to věčná škoda, už kvůli skvělým hercům. Ale jednu věc mi snímek dal, chuť přečíst si předlohu. Kdysi jsem v rozhlase náhodou zaslech úryvek z knihy, četl ho pan Svatopluk Beneš, brečel jsem smíchy. Takže si zřejmě dám tu práci a obejdu knihkupectví, ať tam nekupuju jen počítačovou literaturu :-) ()
Viděl jsem verzi dlouhou dvě hodiny a musím říci, že od cca poloviny jde o špičkovou a inteligentní komedii, která těží maximum z odlišných charakterů. Skvěle komorně natočeno i zahráno. Casting je navíc excelentní a tak to byla v podstatě luxusní jednohubka. Jeden ne z mnoha porevolučních filmů, který se fakticky povedl, což je u adaptace divadelní hry také hodno obdivu. 75% ()
Galerie (8)
Zajímavosti (13)
- Místo, kde kotvil hausbót, bylo Dětský ostrov v Praze. Dědečkova vila se nacházela v Hýskově. Také se natáčelo na Valdštejnských zahradách a na Bubovických vodopádech v okresu Beroun. [Zdroj: filmovamista.cz] (SONY_)
- Ondřej Havelka (Jiří Oulický) pojetí své role a její kontakt/kontrast s jeho vlastní povahou komentoval: "Dohodli jsme se s panem režisérem, že budu hrát co nejcivilněji. Jsem s dobou, v níž se film odehrává, spojován díky muzice, kterou zpívám a skutečně jsem do ní velmi ponořen. Řekl bych, že jsem ve vztahu k meziválečné kulutře jako 'zamilovaný badatel'. V okamžiku, kdy obléknu kostým, jse má vnitřní představa o vnějším chování tak jasná, že bych dalším hraním nějaké stylizace takzvaně zdvojoval informaci, a to je vždycky zbytečné a hloupé. V roli Jiřího Oulického jsem v podstatě Ondřejem Havelkou. Já jsem i v civilu plachý a tichý člověk. Máte-li pocit, že jsem na jevišti energický, je to tím, že sám jazz je vitální a energický. Proměním se až ve chvíli, kdy si obléknu frak a popřípadě i stepařské boty. V ten moment do mě vstoupí zvláštní exhibicionismus, který v civilním životě neznám a nemám." (NIRO)
- Když Jiří Oulický (Ondřej Havelka) se Saturninem (Oldřich Vízner) jedou k dědečkovi (Lubomír Lipský st.), má jejich automobil volant vlevo, ačkoliv podle tehdejších pravidel (jízda vlevo) by měl mít volant vpravo. (ladyViolet)
Reklama