Maso a krev

MASO A KREV je prvním americkým filmem Paula Verhoevena, na kterém je ale vidět, že ho v zahraničí natočil proto, že mu na takový scénář nikdo z domácích producentů nechtěl dát peníze. Zatímco ve své americké tvorbě bořil mýty a řetězil atrakce, v evropské se více věnoval postavám a vyprávění příběhu, což je patrné i na španělsko-americkém koprodukčním počinu, ve kterém sice stále jde o postavy a příběh, ale akce je motivována kompozičně (celý závěr)._____ Nechybí Verhoevenova oblíbená témata, která jsou již vyjádřena v samotném názvu (násilí a sex má ale společenský charakter, není samoúčelné); mužská postava trpí božským komplexem a je blouznivá, žena je stejně chytrá a silná jako muži - ze znásilňované se stane znásilňovatel; náboženská symbolika v podobě nasvícení postav snímaných z podhledu je patrná i v obsahové rovině, kdy jsou "hrdinové" vedení sochou svatého; postavy nejsou černobílé - vzdělaná a ušlechtilá panna se projeví jako zrádná děvka, násilník a vůdce zase jako muž se smyslem pro (morální) spravedlnost; dějinný vývoj nikdy nekončí._____ Pokud se dá tvorba "(o)bludného Holanďana" vnímat jako jedna obsáhlá kniha, kdy každou kapitolu tvoří jeden film, kdy americký zrcadlí jiný evropský, pak MASO A KREV je pokřiveným odrazem televizního, dobrodružného a zábavného seriálu FLORIS. Je příznačné, že zatímco FLORIS byla první spolupráce Verhoevena s Rutgerem Hauerem, který byl do role vybrán kvůli své fyzičce, MASO A KREV je jejich spolupráce poslední (po 4 filmech). Hauerovi se nezamlouvala prezentace ústřední postavy, protože chtěl na americkém kontinentu prorazit jako hlavní kladný hrdina... což si splnil ve stejném roce JESTŘÁBÍ ŽENOU. A Verhoevenovi se zase splnil sen natočit dobrodružnou dobovou fantasy podívanou, ve které by neztratil dotek s domovem, ale prorazil i v zahraničí. I když málo známé dílo známého režiséra, MASO A KREV se může postavit vedle BARBARA CONANA (k oběma složil hudbu Basil Poledouris). 9/10 (22.01.2007)

Zábavně cynický, naturalistický a vynalézavý historický krvák plný morálních dilemat, sexu (pozoruhodné znásilnění Jennifer Leigh) a krve a také velmi nápaditého dobývání středověkého hradu zahrnující jak DaVinciho válečný stroj (dřevěný obrňák s výsuvnou lávkou), tak biologický útok (morem nakaženou mrtvolou vystřelenou katapultem). Škoda jen, že to nemá velkofilmovější kameru. (10.03.2008)

Provokatér Paul Verhoeven zato zase jednou pořádně vzal a natočil krvavý film ze středověku. Všude přítomný mor, špína středověku a množství šarvátek. Prosadil si svého oblíbence a krajana Rutgera Hauera do jedné z hlavních rolích a natočil naturalistické drama, kterému by pomohlo, kdyby se z filmu nechtělo udělat krvavou řež. Děj mně přišel oproti cákancům krve o dost slabší. Hauer to jako sympatický žoldnéř uhrál, bylo to období, ve kterém sbíral svoje největší úspěchy, ale ostatní herecké obsazení už nepatřilo k tak známým. Také to bylo vystavěno tak, že se spíše dalo fandit záporákům, kteří byli podáni propracovanějším způsobem. Pak se do toho přidá milostný motiv mezi žoldnéřem a šlechtičnou a film pak začne připomínat krvavou pohádku, než nějaký reálný historický film. Spousta naturalistických scén, dobrá režie Paula Verhoevena, hudební doprovod Basila Poledourise a navrch kvalitní výkon Rutgera Hauera, to jsou hlavní přednosti filmu, který se svého času stal hojně vyhledávaným na vhs. 60% (14.06.2012)

Až na dobrou atmosféru a výpravu je ten film hrozná ptákovina. Z tvrdého žoldáka a lupiče je najednou trapák, kterému bych měl fandit? Verhoeven staví na nekorektnosti, která, jak je u něj obvyklé, sklouzává do úchylnosti, až mám pocit, že při natáčení držel v ruce i něco jiného než kameru. Nezbývá než citovat kolegyni Rozum i cit, jež ve svém komentáři pro změnu cituje svého přednášejícího: ,,Dnešní výklad se vám bezpochyby bude líbit. Obsahuje totiž sex, násilí a ničení cizího majetku." (16.06.2010)

Opravdu úsměvná variace středověku s nevídaně kreténským mysteriózním (?) "feelingem" a rádoby krvavými akčními scénami. Celé poselství tohoto filmu opravdu nechápu, jelikož občas má divák tzv. WTF pocit a říká si jestli měli tvůrci všech pět pohromadě. A věřte tomu nebo ne, to dvouhodinové hašteření herců působí všelijak jen ne filmově. Očividně byly časy, kdy byl Verhoeven ještě v plenkách a do šokujícna a mraziva měl ještě ke zdolání velký kus cesty. Alespoň se na tomto paskvilu nacvičil. Bohužel však způsobil i v podstatě konec Rutgera Hauera, který se postupem času začal objevovat stále více a více ve vedlejších rolích, což je relativně podivné, neboť i jako úchylný žoldák s kolečkem navíc má poměrně dost charizmatu. (09.06.2008)