RoboCop

Verhoevenov hollywoodsky celovečerný debut. Pôvodne bol oslovený na Mlčanie jahniat, ale scenár považoval za priemerný (wtf) a myslel si, že taký pochmúrny film bude v kinách divákmi ignorovaný. Nakoniec filmová adaptácia bestselleru Thomasa Harrisa získala Oscar za scenár (!) a s celosvetovou tržbou 272 miliónov dolárov (pri trápnom 19-miliónovom rozpočte) sa o nej vážne nedá hovoriť ako o filme, ktorý bol divákmi ignorovaný. Verhoeven každopádne namiesto tohto natočil RoboCopa, čo je teda vážne bezstarostná úsmevná komédia, Paul, všakže. Tak či onak, ako pomerne čerstvý prisťahovalec (samozrejme z Holandska do USA) dospel k záveru, že preňho (najmä v začiatkoch) bude najlepšie neriskovať a vrhnúť sa na natáčanie sci-fi, kde môže robiť dá sa povedať "všetko". RoboCop bol film, ktorý nevznikal v ľahkých podmienkach, napokon ale všetko úsilie stálo za to, snímka sa stala fenoménom, názov poznal aj divák, ktorý nikdy nebol v kine a 13-miliónový film len za otvárací víkend zarobil v Amerike viac ako 8 miliónov. O tom, aký je dobrý, (ne)paradoxne vypovedajú strašné sequely a seriál, ktoré sa museli zaobísť bez Verhoevena, ktorý dobre vedel, do akých sračiek sa séria rúti a bolo mu jasné, že čosi také nezachráni ani jeho dravá, drsná, sebavedomo robotická réžia. Jednotka je každopádne skvelá, je to kult s radom nezameniteľných (a najmä nezabudnuteľných) scén, s geniálnou partou nechutných záporákov, sympatickými kladnými postavami v čele s herečkou Nancy Allen a do toho musíte vziať do úvahy perfektne ponurú, akoby až post-apokalyptickú atmosféru chudobného, zločinom prelezeného Detroitu, oproti ktorému mesto zo Stalloneho Cobry vyzerá ako rajská záhrada. Skvelý je i dizajn jednotlivých robotov, vrátane kultového "kuraťa" a legendárnej pištole uschovávanej v nohe (režisérov nápad). Verhoevenovi bolo prekvapivo umožnené riadne dupnúť na plyn, čo sa týka násilia, niektoré scény (kyselina, Murpyho poprav) sú ešte i na dnešnú dobu brutálne. (01.01.2005)

Tak oficiální začátek mazání mého dluhu vůči Verhoevenovi. A první kostlivec ve skříni, Robocop, rozhodně nezklamal.. A kromě fajn akčního béčka přidal i věci, na které jsem znalci holandského zvrhlíka/řezníka byl tolikrát upozorňován. A to pořádnou, někdy dost nekorektní nadsázku, nekompromisnost co se brutality týče a taky upozornování na různé problémy společnosti ve formě parádních televizních zpráv a reklam - ta hra Nukem! asi vyjadřuje všechno :) Záporáci jsou schválně až absurdně nechutní, hlášky správně syrové a děj splnující základní požadavky tohoto druhu filmu. Herci by mohli sice být kvalitnější či aspon hlavní hrdina by mohl mít větší charisma (nemohl jsem v něm nevidět policajta z Dextera), ale když nasadí přilbu a vytáhne pořádného kvéra, je vše odpuštěno. Akční scéna v továrně a skoro taneční či kovbojské pohyby byly opravdu skvělé.. SUMA: brutalita, zábavnost, krev, brutalita, trefování se do konzumu, krev.. Jo, není to žádná dokonalost, chybí lepší děj a lepší herci, ale jako malá jednohubka, která může leckoho i překvapit, to funguje. (21.06.2012)

"RoboCop" je absolutne béčkový americký akčný sci-fi snímok z osemdesiatych rokov. Film o fízlovi-cyborgovi a bande gangstov, ktorí vizerajú ako učitelia zo strednej školy. Celé je to prešpikované neuveriteľne stupidnými dialógmi. Predstava režiséra P.Verhoevena o budúcnosti s počítačmi ako skryňa, nezmyselnými technológiami a autami, ktoré už v dobe vzniku tohto diela nemohol nikto považovať za model budúcnosti, je hlúpa. Ako nakonec aj idea a spracovanie celého filmu. A mimo to: A.C.A.B. (All Cops Are Bastards!). ** (18.08.2008)

Jmenoval se Murphy a při jedné akci mu nejprve ustřelili ruku a pak z něj vyrobili cedník. Teď mu říkají RoboCop, má tělo z titanu, ze zločinců dělá hromady rozmašírovaných mrtvol a jeho oblíbenou činností je ustřelování koulí potencionálním znásilňovačům... Kontroverzní Paul Verhoeven natočil dynamický a napínavý příběh o pomstě, plný krve, slušné atmosféry a s parádním sci-fi prvkem. Opancéřovaného kyborga, který se přemisťuje skvělými robopohyby a svůj polokulomet nosí skrytý v pravém stehně, jsem jednoduše žral. Dokonce jsem kdysi zkoušel si ze stavebnice Chevy zbudovat onu mechanickou rozevíratelnou nohu, do které by se vložila zbraň. Jeden pokus se skoro zdařil: asi tříkilový postroj složený snad z osmiset kostiček jsem si pracně navlekl na pravou nohu, v momentě, kdy jsem chtěl vnější stranu otevřít a vyjmout pistoli, mi však návlek z nohy sjel, spadnul na nárt, naštípnul druhou a třetí zánártní kůstku a bylo po robocopování. Když jsem nedávno viděl film znovu, vzpomínky se vrátily. Že bych ze sklepa vytáhnul stavebnici s Chevou?? 13 miliónů dolarů(rozpočet)/53,5 miliónů dolarů(výdělek v USA) (09.12.2007)

Odstupom času dosť rutina, ktorá je zaujímavá hlavne svojim duchom doby. S výnimkou synťákovej hudby sú tam skoro všetky 80s trademarky s osobitným dôrazom na externality reaganovskej Ameriky a to rozmach mestskej zločinnosti, televízie a korporácii. Napriek tomu to nepovažujem za žiadnu satiru, lebo tie akože satirické vsuvky sú úplne primitívne a naivné. 80s akčný štandard. (04.06.2015)