Hvězdná pěchota

Shlédnout Hvězdnou pěchotu je jako navštívit bizarní museum budoucnosti, přičemž v prvním patře jsem narazil na sbírku přeproteinovaných bezobratlých členovců, ve druhém poschodí budiž v krvavých lakunách vystaveny usekané a utrhané lidské končetiny a trupy s ohromnými dírami, a o další patro výš jsem se octnul přímo uprostřed kolosálních vesmírných plavidel, stanic a výsadkových modulů. Tahle výstava působí nechutně, monstrózně, zábavně a jedinečně zároveň, protože jejím autorem, stejně jako vrátným, který mě do tohoto světa vpustil, není nikdo jiný než Paul Verhoeven. Jeho spektakulární sci-fi podívanou zaplavily hordy arachnidů s klepety a makadly ostrými jako břitva, obří brouci s těly inkrustovanými pancířem a bojové turbovážky, a proto není nic triviálnějšího než proti nim postavit vyzbrojenou leteckou i pozemní pěchotu plnou prkenných herců. Detailní porcovaná může začít, kromě hlav padají ultradrsné hlášky a celé to je neskutečně zábavné a oslnivými vizuály skutečně velkolepé. 105 miliónů dolarů(rozpočet)/121 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (20.05.2006)

Bug Hills 90210 wounded... Někteří jako by si tady nepatrně pletli R.A.Heinleina s Konradem Henleinem, ale skutečnost spíše směřuje k tomu, že v mládí je nejdůležitější zůstat sám sebou (nejlépe ve vojenské uniformě), nenechat roztahovačného komunistického brouka žít a hlavně ke všemu přistupovat s vědomím, že noční můra krevních bank Verhoeven je krásný, na ideály šlapající úchyl, co k smrti nerad dočítá literární předlohy svých snímků až do konce.. (18.07.2011)

To je tak mile ulítlé, že tuhle kombinaci přitroublých hrdinů a brutálních scén musí zbožňovat i filmoví hnidopiši. Když moje milá bude pilotkou, určitě se ve federální armádě najde místo i pro mě. Klidně coby obyčejný pěšák. Jenže slibná kariéra velitele pěchotní roty brzy vezme za své, našeho Johnnyho stíhají výčitky svědomí a navrch mu jeho milá dává na dálku sbohem. Pochopí tak, že v téhle válce, kdy nepřítel nebere zajatce, pro něho není místo. Jenže Brouci zaútočili na jeho rodné město a už není cesta zpátky. Na jejich domovské planetě bude třeba každého, kdo má nohy a ruce. Tedy alespoň jednu. Digitální brouci se musí líbit. I po letech. Jejich interakce s herci je velmi přesvědčivá. Jenže pouze o speciálních efektech to není. Za kamerou je totiž holandský provokatér Paul Verhoeven, který se inspiroval válečnými týdeníky a který rýpe do chlapácky patetických filmů, seriálové kýčovitosti i americké pospolitosti. Nejprve představí story jak z Merlose Place, následně lpí na krvavém detailu, kterak se z někoho stávají dva kusy. Mám lehké podezření, že v době svého uvedení leckterý divák „nepochopil“, že Verhoeven tenhle kus natočil s pořádnou dávkou nadsázky a se svým typicky zvráceným přístupem. Na detaily kašle, objevuje se řada otázek, na které Verhoeven nehodlá odpovídat. Je tu od toho, aby krystalicky bavil. A to se mu daří. I po letech. Palec nahoru za drive Diny Meyer a Poledourisovu hudbu. (28.09.2015)

Asi znovu psát "nečekal jsem to" nebudu, neboť po předchozích třech filmech už jsem byl připraven, že i tento film může být velká pecka. Ale že se to opravdu vyrovná Základnímu Instinktu, v mnoha věcech ho dokonce i předčí a spojí vše, co jsem si v té krátké době u řezníka oblíbil, jsem opravdu nečekal. Geniální zesměšnění patriotismu, závislosti USA na armádě a posedlost zbraněmi, povýšenectví ala My máme největší bouchačky a atomovky a proto jsme páni a dalších zajímavostí, kterými Amerika už notnou chvíli oplývá. Nedivím se, že tohle se USA nelíbilo, ale pro jiné lidi včetně mně to byla úžasná komedie. Fašistický totalitní vojenský stát, parádně zobrazen častými sestřihy z televizních novin, kde do každé zprávy perou propagandu a verbovací podtext, dělení se na občany a civilisty, různé poznámky během filmu (omezení dětí, líbání apod..) a vedoucí vědci v pláštích ala gestapo.. K popukání :D A vypadá to, že si rejža nedělal srandu jenom z tohohle, ale i ze všemocného Hollywoodu, neboť se svým "svěžím" (čti krvavým) způsobem snaží o boření čehokoliv zajetého a když ne, aspoň si z toho pěkně střílí. A když začne válka s brouky, je to takový masakr, že jsem kromě hororu nikdy nic podobného nikde neviděl.. Brouci bodají, trhají, vysávají, pálí, mačkají a všechno naprosto explicitně zobrazeno.. Válečné scény tedy natočené velmi dobře, výcvik v rámci hlavní myšlenky pěkně přehnaný, ale přitom sakra zajímavý, po technické stránce těžká pecka - vesmírné scény v epizodě 1 my ass.. Už ted je mi jasné, že tohle se zařadí do mé topky nejlepších velkolepých scifi.. Jak je vidět, funguje film na mnoha rovinách, snad jen ten Rico v některých scénách lezl na nervy svými Barbie pohledy a vzhledem. Naštěstí byl většinou těžce od broučího sajrajtu a v přilbě, takže pak působil docela sympaticky. Ženy, stejně jako minule v Instinktu, úchvatné, jak Denise, tak Dina a takový Ironside předvádí peklo!! Roughnecks, Razscak's roughnecks!!! A na ústřední hudební téma (aspon si myslím, že to bylo ústřední) jsem se vždy těšil.. Sérii s Verhoevenem tímto tedy ukončuji, dokud nenatočí zase něco, co by mně opravdu zaujalo, protože po roce 2000 je to bída. Nechápu, proč nenatočil aspon jedno pokračování této pecky. Počkat, jak se tak dívám, šlo to s ním po Hvězdné pěchotě pěkně z kopce a když se tak dívám na, sice jisté rysy jeho tvorby vykazující, ale jinak sterilní a telenovelově vypadající trailer na jeho nový film, začínám podezřívat Hollywood a vládu USA, že ho nějak zlikvidovali.. (29.06.2012)

Omluvte mě, ale nedokážu tento film vnímat jinak než skrze autora jeho literární předlohy. Proti Heinleinovi jako autorovi mám snad s vyjímkou knihy "Dveře do léta" neuvěřitelnou averzi. Spojuje v sobě mnoho věcí, které nesnáším: Liberalismus v jeho sobecké podobě, militantní narcisismus, eugenické psedudovědecké teorie. Třebaže přešel politicky v šedesátých letech z prava do leva, což v jeho případě znamená z extrémního liberalismu do extrémního anarchismu, v jeho podání je to v podstatě to samé. Je přesvědčen, že vláda nás vykořisťuje a každý se má o sebe starat sám. Slabí musí zemřít a vyklidit místo těm silnějším. Co se stane v takovém světě s námi slabými mimo svět jeho superhrdinů nám neříká. Taky ovšem má slabost pro armádu. Ve své podstatě je sociální darwinista a bohužel myslí všechno, co říká naprosto vážně. Podává to sice zábavnou formou, ale mě je z toho nakonec stejně na zvracení. - Pokud jde o film sám, chápu slova KevSpa, že je tento film parodií. Skutečně se tak vzhledem k absenci jakékoli věrohodné psycholigizace postav a jejich jednání jeví. Vidět ho skrze toto prizma je jediná možná rozumná interpretace. Můžete mu dát za pět a můžete dát odpad!, obojí je stejně odůvodněné. já se v tomto případě hodnocení raději vyhnu. (12.09.2004)