Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba

Jakubova touha po svobodném životě, a s tím spojené střípky poetizmu, dělají z filmu celkem zajímavou záležitost. Stejně tak bohémský život studentů filosofie, řešící i zobrazující otázky nelidské krutosti světa. Část o cikánských "tradicích", lásce i poslušnosti až za hrob, je skutečně tlačena násilně. Snímku to neprospělo a rozděluje ho na dvě samostatné části, z nichž by se daly udělat i dva různé filmy. Po režijní stránce je to ale velmi slušné. Skvěle rozházená dějová line i vedení herců. Např. Adrian Jastraban se v mých očích lehce vymanil z herecké druhořadosti. (13.08.2015)

Jak mám paní Vihanovou rád jako člověka i jako režisérku třeba Pevnosti, tohle je takové klišé, takové multikulti natvrdo, že nemohu jinak. Postavy se žel nechovají životně, jsou jen plakáty k jakémusi ideálu, jsou jen symboly na šachovnici idealistických představ, jak by asi věci měly fungovat, ale nikdy nebudou, protože realita je už několik století někde jinde. (28.12.2014)

Film který v hledání pravdy u přímnosti je zcela směšný. Vihanová pokládá mravní a etické otázky, tak tryskně amatérským způsobem, až to vypadá, že to je její debut. A vůbec se jí nedaří na ně odpovídat, ikdyž to možná ani nebyl její umělecký záměr. Co však bije do očí, je silná romantizace romského problému. V jejím podání jsou to svobodné bytosti, podléhající jiným (vyšším) zákonům. Což je opravdu idiotské. Nejsem rasista, vidím toto etnikum však zcela pravdivě. Romové jsou společenským probleme a tento film ho zcela obrací hlavou dolů a nohama na horu. a místo aby ukazoval čistou pravdu, tak jej zaznaménává růřovým balastem (28.06.2007)

Film oscilujúci medzi drámou hovoriacou o právnych dôsledkoch vraždy mladej ženy a lyrickým pohľadom na zvykové právo i morálne hodnoty cigánskeho etnika. Rozhodne nie špatný nápad (ale ani originálny), avšak formálna stránka snímku je pomerne netradičná a pre diváka náročná na sledovanie (lyricko-epická stránka). Oceňujem však snahu D. Vihanovej pridŕžať sa presných reálií (napr. liturgia, cigánsky slovník, právne poučky a pod.). V konečnom dôsledku ma ale film veľmi neoslovil. Podobne sociálne ladený film o cigánoch je napr. Cigán (2011) alebo Marian (1996). (26.10.2013)

Trochu mě překvapilo zdejší nízké hodnocení tohoto filmu. Já považuji podobné polemiky v současnosti za poměrně smysluplné, protože je vždy důležité respektovat kulturu jiných etnik. A umění určitě mnohokrát sloužilo a bude vždy sloužit i k vyjádření se k současným společenským problémům a otázkám. Byť šlo právě téma "Romové a my" zpracovat filmařsky o něco lépe, nemohu si 4* odpustit za zajímavý podnět směřující k hlubšímu diváckému zamyšlení. (15.08.2005)