Soumrak bohů

Žeravý kov sa taví, prelieva. Horúčosti oceliarne dominuje sálavé ostrooranžovočervené svetlo. Vstupné obrazy vnútra ohnivých pecí a lejúceho sa kovu tak pripomínajú skôr vstup do pekelnej tlamy, do ktorej súbežne s následným časovým zarámovaním príbehu smeruje Európa a vlastne celý svet. Je predvečer II. svetovej. Rodina oceliarskeho magnáta slávi narodeniny rodinného patriarchu. V ten večer žiaria nielen pece v rodinnej továrni, ale rozhorí sa i Ríšsky snem aby sa jeho skazou zároveň začala skaza rodu, ovládaného nenásytnou túžbou po moci, perverznými vášňami, pomstou a nenaplnenými ambíciami. Neskrývané alegorické, obrazovo famózne posolstvo o biede vodcovského fanatizmu. Bledé masky (spievajúceho transvestitu, matky rodu pri incestnom oidipovskom styku i svadbe, nalíčení kankán tancujúci náckovia) sú poslami smrti z údolí hedonizmu - sexu, zábavy i svadby (úrovní radosti) a zvestujú neodvratnú skazu odchádzajúceho veku akej-takej sporiadanosti. Poznámky: Súhlasím s MIMICOM, ten záverečný tichý záber nemal chybu:) a pripájam sa k petícii o jeho voskový odliatok a umiestnenie do Grévinu. A mimochodom: veľmi tiež súhlasím aj s užívateľom giblma, že tí, čo sa tu v komentároch v súvislosti so Súmrakom bohov oháňajú neoralizmom (Radek99, sud) sú fatálne mimo. (18.10.2011)

Luchino Visconti nám opět předvádí jednu ze svých mohutných exhibic na téma zmar a zkáza šlechty. V tomto případě si vzal na paškál fašistické Německo třicátých let a rozpracoval velkolepou fresku na téma jak chutná moc. Film zobrazuje spoustu úchylek a slabostí lidí, ne ovšem s odporností a oplzlostí, podává ho s náležitou hrdostí a noblesou zpod krásné neorealistické kamery. Herecké výkony jsou výtečné, jenomže polovina filmu se mi zdála, bohužel, tak nějak zbytečná. 60%. (27.11.2006)

Visconti (stejně jako o pár let později Pasoliny) prezentuje fašismus (potažmo nacismus) jako nejen mocenskou, ale i sexuální deviaci a představitele totalitní moci jako osobnosti perverzní po všech stránkách. Podobná interpretace historie byla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let poměrně rozšířená (nejen ve filmu) a snímku neubírá nic z jeho působivosti. (25.09.2007)

Propracovaný Visconti (někdy možná až "přepracovaný" - třeba v popisu noci dlouhých nožů)... Výheň pecí, ve kterých se zpracovává ocel na kulomety, a hranic, na kterých se pálí knihy... Essenbeckové s přidruženou továrnou služebníků starajících se o jejich blaho... Nová "elitní společnost", ve které je vše dovoleno a požár Říšského sněmu jako signál k jejímu nastolení... Kdo jsou ti, kteří dosud nedovedou myslet stranicky?... Volby jsou šumafuk, je třeba získat průmyslníky (jádro filmu) a wehrmacht (dlouhá scéna ve zmíněné noci dlouhých nožů)... Cesta sexuálního devianta (travestie, pedofilie, incest) Martina Essenbecka do čela firmy (už v SS uniformě) je spíš výjimečná než typická... Komentář a hodnocení od NinadeL* považuji za odůvodněné i možné, stejně tak jako shrnutí: "...kdyby to téma bylo tak silné a v jádru pravdivé, jak se nám Visconti snaží vsugerovat". (03.09.2015)

Podľa vyjadrenia L. Viscontiho samotného, bolo zámerom filmu poukázať, kam až je schopná zájsť ľudská prehnitosť a skazenosť - v tomto prípade slúži za príklad jedna bohatá šľachtická rodina, v časoch rodiacej sa obludnej nacionálnej demokracie v predvojnovom Nemecku. Myslím, že sa mu to podarilo dokonale. Zo Sodomy a Gomory nezostal ani len ten prach a popol, toto bola totiž dráma, ku ktorej by sa hrdo prihlásil aj Sofokles. Samozrejme, nie všetko tu zodpovedalo realite - autor si trošku pozmenil históriu (napr. niektoré udalosti okolo Noci dlhých nožov), ale to sú len také maličké chybičky krásy, ktoré pôvodný a hlavný zámer nazretia do najtemnejších zákutí ľudskej duše vôbec neovplyvňujú. Toto bola trefa do čierneho, absolútny filmársky skvost. (18.05.2016)