Insidious: Červené dveře

Nový Insidious se určitě neřadí k vrcholu série a ani se nedá mluvit u nějakém průlomovém pokračování, ale na zlatý průměr film naštěstí dosáhne. Trochu mě zde mrzí první polovina filmu, ve které se toho moc nestane a její tempo je tak pomalé, až jsem si říkal, jestli se konečně začne něco dít, a nebo si z nás WIlson v režiserském křesle dělá prdel, ale druhá půlka výsledek zachraňuje a od doby, co se na plátně objeví "červené dveře" už je na co koukat. Infarktové lekačky jsou ve vysoké kadenci a fungují skvěle, na druhou stranu o atmosféře se mluvit moc nedá a stejně tak posun v ději celé série nebo detailní vysvětlování dílů předchozích je zde nulové, což je vcelku škoda. Kdyby po mě někdo chtěl definici průměrného, neambiciozního, zlatého středu, řekl bych mu Insidious 5, protože přesně tím film je. Díky druhé půli si divákovu pozornost udrží, ale nic víc než klasickou hororovku zde nečekejme, zkrátka jakoby se Wilson štítil vybočit z běžných konvenčních kolejí a zkusit risk na jackpot, takhle je to prostě jen sázka na jistotu. (12.07.2023)

Bezkonkurenčně nejubožejší díl této slušné hororové série, který nemá absolutně co nabídnout.  Od předchozího dílu uteklo dlouhých 5 let a pokud jste stejně jako já viděli předchozí díl v době vydání, tak vám mohu garantovat, že se v ději stejně jako já ztratíte. Proč by se totiž měli tvůrci ohlížet na diváky, brát ohledy na jejich chatrnou paměť a vymyslet po 5 letech zcela nový příběh, když se dá zrecyklovat obsah starého dílu a zabalit to celé do nesnesitelně chaotického kabátu, kde se každý spolehlivě ztratí. Vznikla tak naprostá píčovina s krajně nesympatickým hlavním hrdinou, ze kterého vyrostl vydatně odpudivý kokot. Mám pocit, že zde na plné čáře selhala režie a absence zkušeností je u Patricka Wilsona znát snad v každém záběru. Tento paskvil nemá nejmenší potenciál si vás zaháčkovat a vtáhnout do děje. Je to jen nepovedený recyklát, místy skoro až nějaká surrealistická chaotická píčovina s naprosto ubohým příběhem. Vůbec mi nesedl směr, kterým se tento film rozhodl vydat. S každou další minutou je snímek větší a větší utrpení. Závěr je poté vyloženě směšný. [25 %] (15.08.2023)

Jediné, co můžu hodnotit kladně, je technická stránka filmu, ale ta je už standartem od jedničky. Ne, že by tady bylo všechno špatně, jen je to úplně zbytečný a šíleně nudný. Nic to nedalo, nic nového se člověk nedozví, jen se recykluje co už bylo řečeno a viděno. Nulová atmosféra a hororovou stránku to úplně hodilo do piče. 1* a.k.a 15% (01.02.2024)

Josh všechno zapomněl a tak se může nechat strašit nanovo a jeho schopnosti cestování po zásvětí zdědil jeho syn, který, kupodivu, taky všechno zapomněl. A tak se tu vlastně jen recyklují předešlé díly a sem tam mi připadalo, že se snad používají i stejné záběry. Pár fajn momentů se tu našlo, ačkoliv strašení příliš nelekalo, atmosféra jakž takž a herecky se to dalo tak napůl, protože představitel Daltona byl na bombu. Nicméně na duchařském poli je teď docela sucho, takže člověk vezme zavděk čímkoliv, co dosahuje alespoň na průměr. A to je přesně tenhle případ. 50% (03.08.2023)

Série Insidious je moje oblíbená hororová série. Každý díl mám rád. Líbí se mi, že každý díl je zajímavý svým příběhem, démonama, dobrou atmosférou, funkčními lekačkami a do toho postavy, které mě baví. Pátý díl navazuje na první dva díly (trojka a čtyřka se odehrávají před jedničkou) a vrací se původní obsazení v čele s Patrickem Wilsonem. Ten si vyzkoušel poprvé režii u celovečerního filmu. Vrací se i démon z jedničky. Takže jak tohle dopadlo? No… moc dobře ne. Musím se přiznat, že po odchodu z kina jsem si říkal, že to zas taková hrůza nebyla. Ale po několika hodinách jsem si uvědomil, jak moc ten film nefunguje. Filmu hrozně trvá, než se začne něco dít. Což mi nevadí. Mám rád jakýkoliv druh filmu. Jenže zde hrozně trvá, než se začne rozjíždět děj. Film je o vztahu otce a syna. Celou dobu jsem s tím neměl příliš velký problém. Ve finále je to, ale hrozně nezajímavý a uspěchaný dílo, kterému jakoby chybělo 10 stránek scénáře. Co chci říct je to, že film jakmile se začne rozjíždět, tak se zničehonic přeskočí do finále a je během chvíle konec. Filmu se ani nedaří moc dobře budovat atmosféru a místo toho se zde snaží Wilson sázet na lekačky. Těch je tady opět, jak je zvykem u této série hned několik. Například u té první se musím přiznat, že mi málem bouchlo srdce. První lekačka totiž přišla úplně odnikud. No a právě ta první byla také nejpovedenější… zbytek byly čekaný. Samotný démon, který se vrací z prvního dílu je nevyužitý a nemá Tak zapamatovatelný momenty jako v prvním díle. Dokonce i samotná hudba mě poněkud zklamala (možná za to může fakt, že den před projekcí jsem si dal jedničku a tam je to zkrátka jiný kafe). Suma sumárum ve finále je to průměrný kousek, kterému musím odebrat tu jednu hvězdu, kterou jsem mu po projekci chtěl dát. Jako horor totiž tento film moc dobře nefunguje. P.S. Leigh Whannell tady chyběl… jeho scénáře byly mnohem funkčnější než to, co tady Scott Teems napsal. PP.S. Lin Shaye potěšila. 4/10 (09.07.2023)