Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Luboš FišerHrají:
Ilona Svobodová, Josef Vinklář, Karel Heřmánek, Ferdinand Krůta, Miriam Kantorková, Jan Hrušínský, Renáta Doleželová, Josef Žluťák Hrubý, Miluše Zoubková (více)Obsahy(1)
Ani dcera nedokáže přemluvit Josefa Vinkláře, aby se zbavil své alkoholové vášně. Komorní psychologické drama o mladičké dívce, která se rozhodne vyhledat svého otce, jehož jméno i adresu zná jen ze zasílaných alimentů. Po rozpačitém shledání záhy pochopí, že otec, pracující na geologickém průzkumu, je těžký alkoholik, reagující tak na svůj zbabraný život. Stroze vyprávěný, komorně pojatý a černobíle natočený příběh se odehrává uprostřed zasněžených pustin a spoléhá na vynikající, oduševnělé herecké výkony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (80)
Herecke vykony na urovni,Josef Vinklar vynikajici. Pribeh mne trochu zklamal, byl dost jednoduchy, rekneme citelny. Kamera super, jeden neuveritelny zaber kdy si pan Vinklar sedne pred ohen u ktereho uz sedi pes, ktery je k nam zady,umisteni maringotek take vybrano sikovne lze to obzvlaste ocenit , kdyz se dvere jedne zaviraji a v stejnem momentu oteviraji dvere druhe ve vlastne jednom a tom samem zaberu. ()
Nesmírně komorní a tichý film, působivě nasnímaný černobílou kamerou a ozdobený na svou dobu zcela mimořádnými hereckými výkony. Minimalistický skvost. Dosti rušivě sice působil postsynchron Ilony Svobodové a je škoda, že si Vláčil tuhle věc neohlídal, ale jinak nelze Hadímu Jedu mnoho vytknout. Pokud jde o příběh samotný, je znát, že Vláčil žel až moc dobře věděl o čem točí. Zároveň muselo být pro něj i pro štáb, zvláštní, možná očistné a terapeutické a možná naopak nesmírně hořké a bolavé, točit právě tuhle látku... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Enšpígl, triatlet, Marthos, swed, zette, fuckme, pOne ()
Na tomto vcelku banálním a všedním příběhu není mnoho zajímavého. Trochu ho povýšíme, když do hlavních rolí dosadíme skutečné osoby: tehdy již možná nejlepšího českého herce všech dob a hereckou debutantku. Ještě víc ho povýšíme, když přihlédneme k čistotě obrazů Františka Vláčila. Přestože se mu ikonu notorika (ani přes své vlastní zkušenosti) nepodařilo načrtnout tak, jak sám je znám z vlastní zkušenosti od mládí po stáří, podařilo se mu zachytit jedinečný a konkrétní vztah otce a jeho dcery. ()
Kolik takových lidí je. Holdují alkoholu a důvody k tomu mají růszné. Zde hlavní postava žije v maringotce, je neuvěřitelně uvědomělý a občas rád pije. A jak tak dumá nad svým životem, tak se u něho objeví jeho dcera, která hledá ztracené pouto se svým otcem. On tvrdí, že ji má rád, ale není schopen pro ni nic udělat, jen jí dávat rady. Ona by ho chtěla mít taky ráda, ale neví jak na to. ()
Ve Vláčilově tvorbě spíše nenápadný film, který je třeba chápat v kontextu jeho vzniku. Pak černobílé kouzlení kamerou, strohá komornost a bezútěšné téma působí jako nesporný přínos. Rovněž jde asi o Vláčilův nejpřístupnější snímek, který si zakládá na jednoduchosti a skoro i nedějovosti, přesnosti dialogů a mimických reakcí. Jde o herecký film, v němž ústřední čtveřice bere dech svými výkony, jimž suverénně vévodí Vinklářovo ztvárnění alibistického, ale přesto neodpuzujícího hrdiny a výtečně soustředěný výkon Ilony Svobodové, která dokáže vyjádřit i to nejjemnější hnutí v tváři. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (8)
- Vlaďka (Ilona Svobodová) říká, že má čtrnáct dní zimní prázdniny, ale že budou možná delší. V lednu 1979 byly v Československu vyhlášeny celostátní uhelné prázdniny. Celá ekonomika byla těžce postižena vlnou silných mrazů, které náhle udeřily v noci z 31. prosince 1978 na 1. leden 1979. Tak silný a zejména rychlý pokles teploty způsobil energetickou i dopravní kalamitu celému Československu. Poprvé v historii bylo dokonce omezené vysílaní Československé televize z důvodu úspor elektřiny. Ve školách byly od 8. ledna vyhlášeny uhelné prázdniny, které byly 11. ledna prodlouženy až do 29. ledna. (sator)
- Televizor v maringotce je Tesla 4157AB Daria, vyráběný v letech 1978/79 Teslou Orava n. p. (sator)
- Vrtař Péťa (Karel Heřmánek) fotí fotoaparátem značky Praktica PLC 2, vyráběným v letech 1975 až 1978 východoněmeckou firmou Pentacon. (sator)
Reklama