Půlnoční běh

Na Půlnoční běh jsem poprvé vyběch jako mladej cucák v roce 1988 v Týně nad Vltavou, ač v kině byla jen má babička a pán s deštníkem. Film mě svou zábavností a příběhem natolik očaroval, že druhý den ráno jsem šel jedný panimámě na vesnici vykopat brambory a ona mě dala za odměnu 10Kčs. A hned jsem věděl jak vydělaný peníze co nejrychleji utratit. Přesně v 17:00 jsem už stepoval před pokladnou kina, která otvírala v 17:15. Za 6Kčs jsem si koupil lístek . Jelikož se mnou šla má dětská kámoška Naďa hned jsem věděl co udělám ze zbytkem penízků. Vedle měli strašně dobrou vanilkovou zrmzku za 3Kčs. Na dvě zmrzky nebylo a tak jsem koupil jednu a věnoval jí Naděnce, nejdříve jsme jí jedli společně, ale pak jsme si jí naházeli na ksicht, což v kině přijemě chladilo. A co bylo nejkouzelnější ?? Ten film se mě líbil snad ještě víc než poprvé a víte kdo byl v tom kině kromě nás, ten samej pán s deštnikem co na prvním promítání !! No a bezmála 20 let po téhle story se najednou tenhle film objevil v televizi a mě se vybavilo úplně všechno. A víte co je nejkouzelnější?? Mě se ten film líbil snad ještě víc než dřív ! Jestlipak se dívala Naděnka a pán s deštníkem. Tipuji, že jo. Vždyť co je lepšího, než se dobře pobavit a tenhle film to umí už 20let. (17.08.2007)

"Znám Vás dvě minuty a už se mi nelíbíte." Mně se tedy líbil zapšklý Jack, pozitivní Vévoda, zabržděný Marvin i věčně nakrknutý zvláštní agent Mosely. Byla to prostě zábava, když drsňáka, který ledabyle štve mafiány i FBI, dokonale prudí účetní s mnoha fóbiemi. Navíc jsem se naučil, jak se získává pěsťofóbie, jak se okrádají majitelé baru o "falešné" dvacky a zejména jak se dá pistolí sestřelit vrtulník. To všechno mě bavilo kdysi v kině a bavilo mě to i dnes při další z mnoha repríz. (11.06.2019)

Letadlem, autobusem, vlakem osobním i nákladním, autem půjčeným, kradeným i policejním, peřejemi, pěšky, jen ne lodí - vykouřit za pět dní dva kartony marlborek, ty nevíš, Roberte, že kouření škodí? Leccos zachrání De Nirův komediální talent, nicméně k lepšímu profilu by toto road movie potřebovalo o pár minut sestříhat a hodnotnější přínos Beethovenova páníčka do chemické buddy sloučeniny. Mít výsledky agenta Moselyho, už se ani nesnažím o vydání nové legitimace agenta FBI, ale zrovna se zajímám o platovou třídu obsluhy kopírky.. (22.06.2015)

Tento druh filmů, ve kterém je nesourodá dvojka nucena cestovat nejrůznějšími dopravními prostředky napříč USA a trable se jim při tom lepí na paty, mám rád. No a Midnight Run patří k tomu nejlepšímu, co jsem měl zatím možnost v tomto žánru road movie vidět. Není to sice filmový zážitek, ze kterého byste si sedli na zadek, ale je to příjemná a nenáročná komedie, ve které Robert De Niro a "ten táta z Beethovena" odvedli dobrou práci. (02.01.2011)

po mega uspechu "policajta z beverly hills" sa martin brest opat rozhodol pre mix akcnej-komedie a opat bol z toho hit (i ked nie tak financne ako kriticky). duo de niro a grodin maju spolu slusnu chemiu a akcne sceny maju spravne tempo (hlavne vrtulnikova akcia je vynikajuca), ale na povrch sa dostava nesvar vacsiny brestovych filmov a to prehnana dlzka (vrchol je jeho trojhodinovy "zoznamte sa jack black") co polnocnemu behu dost skodi, ale stale ide o slusnu buddy-cop komediu... (04.03.2018)