Pověst o stříbrné jedli

Parada, pro mne absolutni bomba. Neuveritelne zdarily vyber vsech hercu.Fantasticka hudba.Velice chytry zaber kamery, ktery zachycuje otce a syna na bezeckych lyzich pri vystupu na kopec,pri kterem spolu hovori.Kamera se vubec nehybe a ceka na vrsku , pomalu se nam v zaberu stridaji oba herci podle toho kdy ktery z nich mluvi,presne v tom okamziku nam vstoupi do zaberu ze strany, do kopce vystupuji ze strany na stranu, moc pekne udelano.Jak dlouho mame cekat na Frantiska Vlacila druheho? Muzeme jeste vubec mit nekoho jako byl on? (05.08.2006)

Malá velká poezie. Vláčil znovu poeticky smýšlí o nepopsatelném kouzlu české přírody a stylizuje jej skrze romantické Beskydy. Netřeba dodávat, že toto kouzlo vyniká zejména díky režisérovu citu pro abstrakci a obdivuhodné schopnosti vytvářet z prostého dění ojedinělý zážitek. Pověst o stříbrné jedli tak není jen umělecky založeným filmem, ale je rovněž velmi funkční z hlediska běžné filmové zábavy. 80% (20.12.2013)

I Vláčilovy úlitby režimu neztrácely půvab a úroveň. Skutečnost, že normalizační režim zničil Vláčila-umělce (hodně mu přitížila ADELHEID), patří k jedné z mnoha žalovatelných skutečností sedmdesátých a osmdesátých let. Únik do poetického světa dětských průhledných fakt a neotřesitelných jistot ovšem dokazuje, že ani tady velikán nerezignoval na svou laťku. Naopak. A je tu druhý aspekt té doby. Co bylo vyhozeno z "velkého" hraného filmu pro dospělé, přestěhovalo se - bylo-li třeba, i pod pseudonymy - zpravidla do dětské tvorby. Její kvalita se i proti šedesátým letům významně zvýšila a dosáhla svého, doposud nepřekonaného vrcholu. POVĚST je jedním z kaménků této mozaiky skvělosti a nadčasovosti. (27.08.2007)

Je v tom kus té nepříjemné a přitom vábivé atmosféry Sudet, tak jak je zachycená třeba v Nevrlého Knize o Jizerských horách. Něco jako černá spiritualita, ten obrázek to dělá - je hodně děsivý - opravdu pouze člověk padající ze stromu anebo umrlec sápající se vzhůru? Anebo lidská duše sápající se vzhůru z umrlce? Jako dětský film by to obstálo s pěti hvězdami. Stopáž je ideální - proč všichni, kteří nemají co říct, touží po nudném celovečeráku? (07.01.2012)

Nádhera ve všech směrech. Pradávné tajemství v moderní době neztrácí nic na své tajemnosti, stejně jako osud rodinné česací tradice, která je ovšem velmi adrenalinovým sportem. Hudba a režie bez komentáře, ti dva mě opět vynesli někam do výšin a potvrdili svojí tvůrčí vyjímečnost. Poetické drama v krásném a drsném prostředí. (25.03.2013)