Vůně ženy

Hodně dlouhý, hodně předvídatelný, hodně patetický, hodně krásný, doslova nádherný film, plný nezapomenutelných scén. Al Pacino předvedl cosi naprosto geniálního, zaslouženě získal Oscara, ale krom toho a mimo jiného, úžasného, je ve filmu cosi ryze lidského, mylně pokládáno za naivního, čemu se říká zastání. Zastat se někoho, není samozřejmost. A zastat se kluka, kterého chtěli vylít ze školy a posrat mu tak potažmo celý život pro nic za nic, kvůli tomu i ty přemrštěné ovace v závěru filmu odpouštím. "Už jste skončil?" "Teprve se rozehřívám."  Tango, Ferrari, vůně ženy, Díkůvzdání, v uniformě na hotelu, jaguárová pomsta, závěrečná řeč a nenormálně vtipný gag malé jedovaté holčičky "...nezapomeň na procházku", která mě shodila z gauče a skvělý mlíčňák Chris... Nostalgie za starými filmy tohoto ražení a radost, že se k nim člověk dorve kdykoliv. Pro filmového fanouška povinná jízda. (04.08.2021)

Původní verzi jsem neviděl a upřímně si myslím, že tuto novější asi (alespoň u mne) již nic nepřekoná. K nevidomému Al Pacinovi coby válečnému veteránovi, (který díky své povaze každého od sebe odhání a nikdo jej nechce ošetřovat) je přiveden studentík O'Donell. Ten studuje na univerzitě ale jelikož nedisponuje tučným kontem jako papínkové jeho spolužáků, přijme nabídku od rodini veterána - dělat za přivýdělek mu občasnou společnost či doprovod. Mezi oběma se tak postupně začne vyvíjet přátelství. Opatrovníkovi je pozvolna jasné proč chce plukovník do New Yorku a podaří se mu změnit jeho názor na svoji současnou a další existenci. Sílu nabírající Al Pacino pak začne ze svého opatrovníka z ušlápnutého studenta pozvolna tvořit muže. Závěr byl obravdu brilantní. Další film, kde se klaním umění Al Pacina. Nutno vidět. * * * * * (13.01.2012)

Krásný film. Režisér opět nezklamal, perfektní scénář, souhlasím s dramatem, oba hlavní hrdinové skvělí, vše bez výhrad. Frank a Charlie k sobě patřili jak vůně k ženě. Nádhera, dokonalý zážitek, došly mi slova, jak Frankovi zrak. Takže raději všechny pocity shrnu v jedné podstatné větě: "Měl jsi někdy pocit, že bys chtěl jít a přesto jsi cítil, že bys tu chtěl být? Joo..." Přišla mi chuť na Johna Danielse a to je co říct!! :-) (26.02.2011)

Emoční rozmrdávačka v největší kvalitě. Závěrečnou řeč Al Pacina bych vytesal do kamene a ten bych pak ukazoval všem moralistům, pokrytcům a maloměšťákům. Al Pacino zde předvedl doslova zlatoolympijský herecký výkon. Při scéně kdy nasává Al Pacino vůni žen se mě vybavilo, jak některé dámy za komunistů používaly tehdá módní sovětský parfém a když se postříkaly touhle chemickou zbraní a prošli se pak po Václaváku, tak naše nejslavnější náměstí bylo na týden toxicky zamořeno. Tam kdyby tenkrát chudák Al nasál, tak by svět přišel o jednoho z nejlepších herců téhle planety. (21.01.2008)

Bohužel opět až moc přímočarý příběh, kterému jednoduše nemohu věřit. V podstatě jde o střet dvou různých povah, spíše snad životních postojů i systémů. Ten Charlieho je obyčejný, známý a vůbec nijak zvlášť zajímavý. Zato svět plukovníka Franka Sladea nás musí od začátku ohromit svou rozlehlostí, obsahem i hloubkem, neboť tento slepý veterán je vskutku kultivovanou, šarmantní a značně tajemnou osobou, která se však těžko vzdá toho, čemu ráda navykla. Brzy nás napadne, o co tady asi tak půjde a jakpak to všechno hezky dopadne. Obě tyto osobnosti se navzájem doplní, pomohou si vyřešit své problémy (V případě školních problémů Charlieho je to obsahově hodně ubohé. Neříkám, že Al Pacinův výstup v aule školy nebyl efektní, avšak to, co následovalo, reakce přítomných a celé vyústění sráží film alespoň o dvě kategorie dolů.) a rozejdou se obohaceny a vyrovnány. Proč? Proč z tak zajímavého tématu udělat až takhle sentimentální kousek? Proč musí být absolutně skvělý herecký výkon Al Pacina zasazen do tak nevěrohodného prostředí? Teď jsem opravdu zvědav na originál! - Po zhlédnutí absolutně odzbrojující italské verze mám chuť ještě jednu hvězdičku odebrat. (26.12.2004)