Stíny horkého léta

Rozhodně je krásné vidět, co dokázal maestro Vláčil udělat s příběhem, který by se vcelku snadno za jiných okolností a v jiných končinách mohl stát běžnou žánrovkou. Děj má celkem jednoznačně ono osudové, archetypální ladění, díky kterému není žádné překvapení, k jakému závěru dospěje, ovšem cesta je to zajímavá. Především ta eskalace napětí (kterému zásadně pomáhá - byť místy trošku iritující - hudba Zdeňka Lišky) je výborná. Jen škoda, že scénář nebyl ještě o trochu vyladěnější - motivace hlavní postavy jsou, především v závěru, místy prapodivné, ba až přímo nelogické. (29.06.2024)

Kukura vystrúhal ikonickú postavu, akej ťažko hľadať páru, Vláčil potom dodal dusno, ktoré mu mnohí môžu iba závidieť. Veru, byť toto western z nezávislej taliansko-americkej produkcie, nenájdeme kultovejší. Akurát dejová línia mohla byť o čosi rafinovanejšia, pretože nič proti finále, iné byť nemohlo, ale dovoliť divákovi aby ho odhadol už po pár úvodných minútach a ani v najmenšom detaile neprekvapiť, to sa nerobí. Príliš modelové, čo ale nič nemení na fakte, že sa jedná o prvotriedny filmový zážitok, v rámci čs. filmu potom ojedinelý výkon. (23.01.2014)

Komorní baladický home invasion se zneklidňující Liškovou hudbou a atmosférou, natáčený v mém milovaném Štramberku. Inteligentní chlapská podívaná směřuje s rozvážností hlavního hrdiny a za výborných úsporných dialogů (záporáci nemluví vůbec) k nevyhnutelnému závěrečnému výbuchu násilí. Ten bohužel není nijak pamětihodný a stejně tak by mohl být zajímavější děj k němu vedoucí, konkrétně útočníci by mohli své oběti mnohem víc terorizovat. (09.06.2024)

Dlouho jsem hledal psychothriller z rodiny "Strašáků" (tedy boj jedince o své území proti přesile), který by se jim svou atmosférou a vzrůstajícím napětím vyrovnal. Až nyní. A překvapení je o to větší, že jej na svědomí nemá Alfred Hitchcock, William Friedkin, Jacques Deray či Juraj Herz, ale František Vláčil. Z poetiky a básnického nadhledu předchozích děl zbylo jen pramálo. Místo toho se dostavila dusná atmosféra poválečných Beskyd, kde horko cítíte až na jazyku. Juraj Kukura ve své životní roli zahrál naprosto věrohodně muže, který se celý život konfliktům a násilí vyhýbá a nyní bere pod tíhou okolností odvahu a záchranu svých bližních do vlastních rukou. Pětice banderovců jsou opravdu odporné držky, obzvláště za albína Bartošku a Augustina Kubáně by se ani v Hollywoodu nemuseli stydět. Co by to bylo za Vláčilovku, bez hudby Zdeňka Lišky - opět bez chyby. Pan Vláčil nás dokáže napnout (rvačka Ondřeje s Bartoškou), dojmout (zaučování synka a loučení s ním) a připravit nám pár luxusních lekaček (úder pistolí, demižon, krev v potoce), aniž by nějak zvlášť tlačil na pilu. Závěr rovněž patří mezi ty nezapomenutelné. Poslední velký film Františka Vláčila. 100%. (06.01.2009)

Pan Vláčil určitě umí a situace který se film věnuje je rozehraná mistrovsky. Troufnu si říci, že na navození atmosféry je František Vláčil vysloveně mistr řemesla. Práce s herci taky výborná, Kukura naprosto fámozní a Bartoška zmrd k pohledání. Obrazová schopnost vyvolat dramatický moment bez dialogu je jedinečná, ale plný počet dát nemůžu, je mně líto mistře Liško, ale na vině jste Vy, protože Vaše hudba často přebíjela atmosféru filmu, to prostě nebylo úplně šťastný. (28.01.2018)