Stíny horkého léta

Kukurovo herectvo je numero uno a hudba, ktorá mi prvýkrát trúbkovo nevadilo, je numero due. Inak príbeh mi prišiel taký bežný, necítil som z neho napätie. Veľká škoda, že film ale nevedel o dejoch budúcich a zobrazuje Banderovcov ako zlých, pretože situácia sa v roku 2022 zmenila a už máme nielen tradičných zlých fašistov, ale aj dobrých fašistov alebo teda aspoň takých, o ktorých sa rozprávať nesmie (nech žije film Volyň). Takže normálne ma až napadlo - za normalizácie a hlbokého socialistického útlaku takýto film mohol vzniknúť. Mohol by aj dnes? 👀 (24.10.2023)

Je pre mňa sviatkom deň, keď na niektorom kanále TV zaradia do programu Vláčilove Stíny horkého léta. Je to úžasný film, ktorý v tomto žánri znesie porovnanie so svetovými špičkami. Pomerne jednoduchý a priamočiary príbeh o neokázalej ľudskej statočnosti, o tom, čo muž, ak je mužom, musí vykonať bez ohľadu na malú pravdepodobnosť úspechu, má v svojej neodvratnosti atmosféru antickej tragédie. Všetky ingrediencie sú najvyššej kvality počnúc hercami, z ktorých nejeden podáva svoj životný výkon, kamerou maznajúcou sa malebnosťou prostredia až po hudbu dotvárajúcu atmosféru. Nemám užšie definovanú topku najlepších československých filmov, ale ak by som ju niekedy vytváral, na Stíny určite nezabudnem. (17.02.2013)

Toto je přesně ten důvod, proč patří František Vláčil mezi nejlepší české režiséry všech dob. I pod tíhou rakoviny minulého režimu dokázal točit takto brilantní díla. Sice jsem tento film, viděný zrovna ve stínu horkého léta, nyní už neshledal tak napínavým jako při prvním zhlédnutí dávno před lety, nicméně stále je vyztužen překrásnou přírodou a věrným valašským nářečím. U snímků pana Vláčila se zkrátka o autenticitu nikdy bát nemusíte. 70% (26.07.2023)

Spokojenost rodinného života v krásném prostředí Beskyd je narušena. Dozvuk let minulých se přiblížil smrtelně blízko a situace nabývá na intenzitě. Veselý statek se mění v pevnost s tichými pohledy, které jsou ovšem více než výřečné. Oni nemají co ztratit a Baran chce žít a chránit. Boj s vlastním rozhodnutím a možnostmi. Hrdina se probouzí a začíná jednat. Liškovo překrásné tóny, které předpovídají danou situaci a Vláčilovo precizní režie i herecké obsazení. Na konci šedé normalizace režisér opět dokazuje svůj neobyčejný talent pro film. (17.06.2012)

Jak rok vzniku, tak téma může a mohlo na první pohled vyvolat - a vyvolávat - dojem, že se jedná o režisérovo pokání a pouť po kolenou. Takto vzniklý pocit je však scestný a pomine v okamžiku, kdy se podíváme do titulků a dostaneme se ke jménu scénáristy. Jiří Křižan téma, které do té doby vonělo - či spíše páchlo - plakátovostí a frází, uchopil jak básnicky, tak žánrově. Vznikl snímek, který sice velmi vzdáleně, ale přece připomíná SEDM STATEČNÝCH. Ondrej Baran, drsný muž kopanic a ještě drsnějšího kopaničářského zemědělství, je náhle, v okamžiku, konfrontován s mikrosvětem pěti banditů, kteří si po válce zoufale probíjejí cestu na kýžený západ. Psychologie vydírání, tichého vzdoru i vůle po akci je v strhující Vláčilově režii stejně jedinečná jako obraz limit slušného člověka v přímé konfrontaci s bezohledným zabijákem. Vítězný zemědělec hyne po vybojované při, do níž je vtažen proti své vůli, kulkou vpálenou do zad. Režimní postavy okresního vsetínského mikrosvěta působí jako kulisy buď z povzdálí, nebo naopak jako mlžné stíny, které se plně zhmotňují až v samotném závěru STÍNŮ. Mimo Kukury září i úsporně hrající krásná Marta Vančurová a pominout nelze ani dialogy, do nichž vstupuje Gustáv Valach. Polohu pro sebe tak neobvyklou zvládl génius českého fiomu s bravurou a mistrovstvím, které tvoří důležitý kámen jedinečné mozaiky vláčilovské filmografie. (28.05.2011)