Údolí včel

Historický film, ve kterém exceluje Jan Kačer a Petr Čepek. Fanatismus, dogma a askeze jakoby prostupují obrazovkou k vám do obýváku. Do kontrastu se zde staví touha po svobodě a loajalita k řádu. Některé scény jsou velmi drsné a sugestivní. Hudba podtrhuje už tak téměř dokonalý film a dodává ještě mnohem víc na oné "ponuré" středověké atmosféře a dovádí celý snímek k dramatickému a krutému konci. Musím se přiznat, že jsem očekával poněkud jiný závěr, ovšem i tato tečka za zhlédnutými 97minutami, je velice zdařilá a působivá. Dogmatický Armin a osobitý Ondřej jsou výtečně napsané postavy. V mnoha komentářích jsem tu našel odkaz na režiséra Bergmanna, tak i já se mohu k němu přihlásit. Skutečně velmi atmosferické historické drama, které postradá snad jen více nějaké "akčnosti", jež by nedovolila divákovi (mně) se ani vteřinku nudit (=pouze můj subjektivní názor). Kameru hodnotím jako velmi dobrou, ba dokonce výbornou a aranžmá jednotlivých scén je také obdivuhodné. Herci jsou vybráni také na jedničku, jen si neodpustím malou poznámečku: Petr Čepek "je" skutečně opravdový slovanský typ, že? ;) K této moji hnidopišné větičce musím uvést dodatek: přesně tohle bylo trnem v oku i samotnému Vláčilovi :) Komentář uzavírám definitivní tečkou - pěkné 4 hvězdičky. (29.03.2009)

Filmová lahůdka, která vznikla jako vedlejší produkt a chudší bratříček Markéty Lazarové. V podstatě velice jednoduchý děj je natočen poeticky a přitom syrově, jedná se o neobyčejně sugestivní filmový zážitek s hudbou dokonale šitou na míru,výbornou kamerou a skvělými hereckými výkony Čepka s Kačerem. V tomhle filmu ale dokonale platí otřepané "není malých rolí". Tvrdím, že provedené v barvě by Údolí včel bylo poloviční, černobílý materiál spoluvytváří baladickou atmosféru příběhu. Celkový dojem 95%. (29.04.2007)

Příběh náboženského fanatika, který za slávu boží neváha šáhnout pro meč a touha po normálním životě je mu cizí. Člověku se ani nechce věřit, že tenhle film vznikl hlavně proto, aby se využily kostýmy z Markéty Lazarové. Údolí včel je stejně znamenitý, atmosféra 13.století z něj jenom čiší a hudba Zdeňka Lišky je jako vždy jedinečná. (11.05.2003)

Můj pocit již před lety ze zhlédnutí tohoto šperku českého a československého filmu je, že se zde oba jeho tvůrci - Vláčil i Körner - nejvíce přiblížili historické Bergmanově filmové řadě. Ač historický námětem, je evidentně dílem, které prostředkuje mnohé z otazníků doby bezprostředně předcházející osmašedesátému roku. Hloubka těchto dotazů i neúprosnost dialogu, který se za nimi skrýval, jsou nejvíce patrny z hloubky i tragičnosti kofliktu, který je nosným jádrem nejen námětu, ale i scénáře a režie. A také z nevídané míry umělecké výsostnosti, která do toho všeho byla všemi tvůrci vložena. (27.08.2007)

(2x) ,,S nepřáteli můžeš cítit, ale nesmíš odpouštět bratřím, kteří zradili..." Nadčasový příběh o příslušnosti k řádu i touze po svobodě, o citu a lásce, ale také o vině, svědomí a trestu. O dvou mužích, jež jsou si navzájem odlišný ve všech stránkách, ale život jejich osudy spojil v jednu dlouhou pouť a několikrát, byť se načas rozdělí. ,,Nedokáže se bránit, zbloudil, ale jeho duše se vrátí sem..." Zasazení do středověku může v tomto směru fungovat také pouze jako detail, který pak dodává na syrové i tajemné atmosféře drsného, ponurého středověku a samozřejmě v mistrovském Vláčilově podání i na uměleckých kvalitých a jedinečnosti. Fascinující... Vláčilovy opusy Markéta Lazarová a Údolí včel jako celek jsou divácky náročné, těžko strávitelné filmy, ke kterým si divák musí najít cestu, což někdy trvá déle, ale jestli má rád kvalitní domácí tvorby, rozhodně ho neopustí. Tvůrčí kombinace Vláčilově režii, Liškovy hudby, Uldrichovy kamery a bohaté věrohodné výpravy dokonale zastiňuje i Kačera v životním výkonu. Nezapomenutelný výkon krásné Věry Galatíkové a epizodní role Somra, Williga a Macháčka. Z drsné poezie Vláčilova snímku mě nejvíc okouzlila scéna u moře. ,,Také bych je chtěl vidět znova, jako ty, poprvé." 90% (24.02.2018)