Severní Marseilles

„JSME K NIČEMU…“ ///    Policejní jednotka vs. přistěhovalci. Ne nelegální…. prostě ti domorodí Arabáči, co maj v Marseille svoje čtvrti atd… Takže drama z francouzský reality. Kurva, kam jste (jsme) se to dopracovali? Jestli se nestane zázrak, tak… tohle totiž už nedá nikdo (normální cestou) dohromady! Ale není to jen vo tomhle - voni z toho udělali ještě větší lidskej humus, než je „návštěva“ vyhlášený Marseillský čtvrti. Líbí se, že se nikdo s ničím nezdržuje ani nesere,  jednoduše vyprávěj o všem, jak to tenkrát bylo. I když asi teda tak nějak přibližně... Poctivý, francouzský, policejní drama.   ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu kusy podle skutečnosti. 2.) Chystám se navštívit tetičku v Marseille.  /// Thx za titule „Michal Pokorny“.     /// PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  * (15.10.2021)

Kromě příběhu samotného, který byl velmi dobře natočen, obsazen, mělo to švih, styl, grády, je osvěžující, kterak se toho tvůrci politicky korektně nebáli a naservírovali nám v doprovodných záběrech zajímavou podívanou na způsob žití sociálně slabých, emocionálně křehkých, ustrkovaných etnických skupin, kterým je třeba odevzdat nejlépe vše, ideálů včetně. Pro někoho normální povinnost, která ho dělá lepším, ještě lepším, nejlepším, protože jinak by byl asi naprosto nezajímavou existencí, však pro realistu náhled na cosi, co  už někde po světě viděl a nedokáže to dostat z hlavy (třeba v jihoafrickém Shittownu řekněme před dvaceti lety, od té doby a už tam turistiku nesměruje..) nebo to může divák méně zcestovalý, kovaný jen bazénovými destinacemi s all inclusive servisem, znát ze slavného bijáku, který jiní filmařští kabrňáci nazvali Černý jestřáb sestřelen, a našlo by se jistě více starších kousků... Neskutečný bordel, anarchie, anti systém, stát ve státě, Kábul v Marseilles... V takových oblastech být policajtem nebo sousedem musí být chuť. Pěkné. No. Pokud má někdo, při pohledu na tohle, problém s Luníkem IX., možná by měl překopat žebříček hodnot. Zlaté ohně, panely bez drátů, kradené slepice v dírách po oknech, světlíky bez stupaček, či noční zpěvy s kytarou... Já byla v Marseilles v roce 1999. Budu si ji tedy pamatovat takovou, jaká bývala. Tím nic nepokazím. (09.11.2021)

Už jen za odvahu něco takového v dnešní době natočit mají tvůrci můj respket a obdiv. UKázka toho, že některé západní země by si měli ze svého uzemí odečíst, některé čtvrti svých velkých měst, protože ty už dávno nemají pod svou kontrolou, pod čí kontrolou jsou víme asi všichni, ale nesmíme to říkat, protože různé neziskové spolky by okamžitě přispěchali z nálepkou a obviněním. Musím říct, že jsem to celý prodíval v absolutním šoku z toho, že se západního světa čím dál tím více stává svět anarchie, drog a zločinu a vrcholem všeho je hájení takového způsobu života na nejvšších místech. Pěknej film, moc pěknej, dívá se teda na něj značně depresivně, ale dobrou chuť všem. (19.09.2021)

Oč raději bych se na takovýto film ze současné Francie dívala s vědomím, že se nejedná o příběh podle skutečných událostí, nýbrž o fikci. Zahráno to bylo výborně, problémy nastíněny věrohodně, ovšem dají se vůbec ještě jako celek řešit? I kdyby byla vůle na straně státního aparátu, což zdá se, zrovna moc není. (30.04.2023)

Tak volně na motivy oněch událostí, až to nemá společného takřka nic. Jakože lautr nic. Což je zcela jedno, jelikož síla adaptace je v poctivé "drsné krimi v tom nejlepším duchu francouzské školy" žánrovce, která má sympatický odklon do dramatické roviny v závěrečné čtvrtině. Přesně takové, jaké si to představíte po Jimenezově předchozí "krimi marseillovce". Což je dobře, protože i ta byla sakra zdařilá. (20.09.2021)