Severní Marseilles

Jaká je hranice mezi dobrým a špatným poldou? A jaká je hranice mezi tím, co dělá člověka z ghetta kriminálníkem a "tím, co pomáhá komunitě?" 'BAC Nord' je vlastně nádherná ukázka toho, jak dnešní Svět funguje (ač jen inspirováno skutečnými událostmi) a jak se snaží každý každého ve finále jen a pouze ojebat, aby se měl lépe, dostal se do lepší pozice, cítil lépe sám o sobě, v bezpečí. Je to vše jen hra, kde málokdy narazíte na něco opravdu ryzího a upřímného. Chápu, kde se tahle mentalita bere, když člověk vyroste, nebo žije ve velikém městě, když chce mít život, lepší, než ostatní, nebo jen "mít se lépe" "nezaplést se do sraček" "nejít odnikud nikam" - mě tohle vždy míjelo, zároveň ale vím, že kdybych vyrostl jinde, mohl jsem být tenhle polda, nebo tenhle člen gangu, ale fakt, že nejsem ani jedno, mi dává možnost vidět nezaujatě ten rozdíl. Málokdy je příležitost pro to, být stoprocentní a bezchybný, i jako polda, se dopouštíte chyb, i jako zákon, se musíte v pravém slova smyslu, zodpovídat a nic není tak snadné - a tak to většinou končí, že ač vám kdokoliv tvrdí cokoliv, většinou je to obklopeno notnou dávkou sraček, protože každý se musí starat o vlastní holý zadek a zájmy... lidi říkají, slibují, tvrdí, a vy žijete v bláhové nevědomosti, pokud si dovolíte jim věřit, protože "tohohle by se moje blízká osoba přece nedopustila" / "znám tohohle člověka přece celý život". Ve výsledku, je jen na vás, čemu se rozhodnete věřit, je to vše jen vaše volba, se kterou pak musíte žít. Můžete přijmout pohodlí ve lži, ale můžete taky nalézt bolest v pravdě. Tři policisté tohohle příběhu to i přes nasazení pocítí. Gilles Lellouche, který hraje jednu z hlavních rolí, je mi (kupodivu) dobře znám skrze dva filmy co natočil (Narco a Le Grand Bain), stejně tak si pamatuju Karima Leklou z 'Le Monde est à toi', casting hlavní trojice je celkově velmi vyvedený. Charaktery, Chemie. Balanc. Francouzský afekt. Velice solidní záležitost, ač bych řekl, s trochu slabším zakončením. (+track: JuL - La Bandite). (14.04.2023)

Žabožrúti sú zvláštni ľudia. Náboženské problémy vyriešili Bartolomejskou nocou, o prvé kolónie prišli za Francúzskej revolúcie, potom chvíľu bolo Bratstvo-rovnosť-sloboda (s gilotínami), ktorú Napoleon šíril kanónmi po celej Európe vrátane Španielska (kam sa Adolf nedostal). Vo WWI ich zachraňoval celý svet, v WW II bol Adolf cez nedobytnú Maginotovu líniu v Dunkirku za 17 dní. A zase ich zachraňoval celý svet. A nebolo toho dosť. Potupa vo Vietname, Alžíri, Maroku atď, koloniálne panstvo padlo ako domček z karát. A tak sa títo občania s Francúzskymi pasmi pobrali do druhej vlasti. Nasledovali ďalšie vlny migrácie a množenie. Ako to dopadlo ukazuje tento film. „Jenom na koních a ve dvou“ hovorí Igor Hnízdo v Obecní škole. Teraz tam platí „Jenom v obrnených vozidlách a ne míň ako jedna rota“. Žabožrút má typické charakterové  vlastnosti : je No. 1 šovinista v Európe, je arogantný a nikdy nepodrží ak je problém (či už pracovný, ľudský alebo napr. Mnichov). Keď mu dajú moc nasadí dvojrohý Napoleónsky klobúk a túži vládnuť železnou rukou. Divák si všimol aj nejaké tie facky pri výsluchu.  Ale má aj dobrú vlastnosť, pracuje len 35 hod/týždeň, je gurmán a preto má 2 hod obednú pestávku, problémy rieši slovom Merde. Čo už, aj  ich symbol Galský kohút aj keď je po kolená v lajnách  stále si spieva. Za cca 10-20 rokov vitajte v prvom Emiráte so šáriou v Európe. Ja sa vyhýbam už teraz - tam len pri núdzovom pristátí. Koniec Beaujolais a Champane, zostanú len syry. To ich dorazí úplne. (25.09.2021)

Kromě příběhu samotného, který byl velmi dobře natočen, obsazen, mělo to švih, styl, grády, je osvěžující, kterak se toho tvůrci politicky korektně nebáli a naservírovali nám v doprovodných záběrech zajímavou podívanou na způsob žití sociálně slabých, emocionálně křehkých, ustrkovaných etnických skupin, kterým je třeba odevzdat nejlépe vše, ideálů včetně. Pro někoho normální povinnost, která ho dělá lepším, ještě lepším, nejlepším, protože jinak by byl asi naprosto nezajímavou existencí, však pro realistu náhled na cosi, co  už někde po světě viděl a nedokáže to dostat z hlavy (třeba v jihoafrickém Shittownu řekněme před dvaceti lety, od té doby a už tam turistiku nesměruje..) nebo to může divák méně zcestovalý, kovaný jen bazénovými destinacemi s all inclusive servisem, znát ze slavného bijáku, který jiní filmařští kabrňáci nazvali Černý jestřáb sestřelen, a našlo by se jistě více starších kousků... Neskutečný bordel, anarchie, anti systém, stát ve státě, Kábul v Marseilles... V takových oblastech být policajtem nebo sousedem musí být chuť. Pěkné. No. Pokud má někdo, při pohledu na tohle, problém s Luníkem IX., možná by měl překopat žebříček hodnot. Zlaté ohně, panely bez drátů, kradené slepice v dírách po oknech, světlíky bez stupaček, či noční zpěvy s kytarou... Já byla v Marseilles v roce 1999. Budu si ji tedy pamatovat takovou, jaká bývala. Tím nic nepokazím. (09.11.2021)

„Přestaň se hrabat v debilních ubikacích. Sto eur za zásah.“ - „Někdo to musí dělat!“ - „Srovnej si to v hlavě. Špičkovej dealer či kapsář, žádnej rozdíl. Jasný? Chtějí, abychom plnili. Spolu s kvalitou.“ - „Kvalitou?“ - „Jo, kvalitou. A vyřizovali pouze stížnosti. S dealery jsou jen potíže…“ Marseille, malebný jih Francie a ideální místo pro život, chtělo by se říct. Ale zároveň i oblast, kde vládnou drogové gangy, které se policii vysmívají a jednotliví pěšáci s odznakem můžou tak akorát sklopit hlavu a chytat malé ryby. Každodenní marný boj proti lidskému odpadu ovšem člověka omrzí a udělat rozhodnutí, které může všem změnit život, je tak lákavé. Jenže nakonec vás ani nemusí dostat v ulicích, ale pěkně od kancelářského stolu…Krimi, které se nebojí pojmenovávat věci tak, jak jsou. Je plné (lidské) špíny, frustrace, slušně akce (samotný zátah je parádně napínavý a o postavy máte skutečně strach, protože situace se může kdykoliv nepěkně vyhrotit) a směrem ke konci i deziluze (neb hrdinům je potřeba se patřičně odměnit za jejich službu, že). Solidní 4*. (16.01.2022)

Už jen za odvahu něco takového v dnešní době natočit mají tvůrci můj respket a obdiv. UKázka toho, že některé západní země by si měli ze svého uzemí odečíst, některé čtvrti svých velkých měst, protože ty už dávno nemají pod svou kontrolou, pod čí kontrolou jsou víme asi všichni, ale nesmíme to říkat, protože různé neziskové spolky by okamžitě přispěchali z nálepkou a obviněním. Musím říct, že jsem to celý prodíval v absolutním šoku z toho, že se západního světa čím dál tím více stává svět anarchie, drog a zločinu a vrcholem všeho je hájení takového způsobu života na nejvšších místech. Pěknej film, moc pěknej, dívá se teda na něj značně depresivně, ale dobrou chuť všem. (19.09.2021)