Severní Marseilles

BAC Nord sa rozbieha postupne, asi takých približne prvých päťdesiat minút sa nič také výnimočné nedeje, avšak trpezlivosť sa vyplatí. Potom sa trojica policajtov začne dostávať do komplikovanejších a komplikovanejších situácií. (V mnohom podobné snímky - dosť intenzívna dánska Shorta, prípadne zaujímavý známejší fr. film Bedári). BAC Nord dosť približuje a reaguje na už dlhšie trvajúcu situáciu s hromadou menšín, multikulturalizmom, zvyšujúcou sa kriminalitou v mnohých európskych väčších mestách, kde niektoré neprispôsobivé skupiny začínajú preberať niekedy celé mestské štvrte, neraz vznikajú ghettá, no-go zóny, akési tamojšie mini kalifáty, kde sa ani polícia, armáda neodvážia vkročiť, jedine silou. ("Nevidel si to tam. Začína to byť dosť chaotické. Ako v Bagdade. Bossovia sú nafetovaní od rána do večera. Aby si udržali teritórium, pokojne zabijú. To oni predstavujú zákon. Zbavili sa polišov, politikov aj ostatných. Na sviatky berú deti von. Dávajú im peniaze. Ale žijú v napätí. Kvôli prevzatiu predaja drog dochádza k rozbrojom. Ak si dealer nechá niečo pre seba, hneď sa ozve samopal. Pravidlá už neplatia. Je to divočina. Tá štvrť je šialená.") Spoločensky kritická snímka, ktorá ukazuje v tomto prípade policajtov ako obete a častokrát len ako bezmocných predstaviteľov zákona, čo je dosť prekvapujúce, keďže bežne skôr civilisti neraz bývajú obeťami zlovôle niektorých príslušníkov ozbrojených zložiek, avšak v rámci tejto konkrétnej problematiky to bude akosi naopak a človek až s tými francúzskymi policajtmi pomaly súcíti. ("Sme k ničomu. Sme teraz k ničomu. Je po všetkom. Čím ďalej tú prácu robím, tým mám menšie úspechy. Čoskoro už bude neskoro. Možno už je. V ubikáciách už ani neočakávajú pomoc. Vzdali to. Nič pre nich nerobíme. Pri každej návšteve nás napádajú, nadávajú nám. Deň čo deň ma nazývajú pankhartom... Nesmieme to tak brať. Nesmie sa ničiť vybavenie. Dobre, necháme to tak. Nič nenarobíme. Áno. Tak to je. Nechápem to. Aký je plán?... Načo sme ako policajti dobrí?") Čiže, v rámci hodnotenia štyrikrát hummus, teda ;), štyri červené hviezdy. (15.08.2023)

Začátek rozpačitej, ale pak to nabralo úžasnej švuňk a to strhující tempo už nepolevilo. Ta neexistující pátá hvězda není za ten pozvolnej rozjezd, ale za chybějící informaci o možném motivu šikany těch tří hvězdných policajtů. Závist? Nebo si jejich likvidaci objednal někdo, komu šlápli na kuří oko? Například policajti, kteří byli dobře živi z té zadržené skupiny dealerů? Nebo za tím bylo něco úplně iiného? (19.09.2021)

Tak volně na motivy oněch událostí, až to nemá společného takřka nic. Jakože lautr nic. Což je zcela jedno, jelikož síla adaptace je v poctivé "drsné krimi v tom nejlepším duchu francouzské školy" žánrovce, která má sympatický odklon do dramatické roviny v závěrečné čtvrtině. Přesně takové, jaké si to představíte po Jimenezově předchozí "krimi marseillovce". Což je dobře, protože i ta byla sakra zdařilá. (20.09.2021)

Už jen za odvahu něco takového v dnešní době natočit mají tvůrci můj respket a obdiv. UKázka toho, že některé západní země by si měli ze svého uzemí odečíst, některé čtvrti svých velkých měst, protože ty už dávno nemají pod svou kontrolou, pod čí kontrolou jsou víme asi všichni, ale nesmíme to říkat, protože různé neziskové spolky by okamžitě přispěchali z nálepkou a obviněním. Musím říct, že jsem to celý prodíval v absolutním šoku z toho, že se západního světa čím dál tím více stává svět anarchie, drog a zločinu a vrcholem všeho je hájení takového způsobu života na nejvšších místech. Pěknej film, moc pěknej, dívá se teda na něj značně depresivně, ale dobrou chuť všem. (19.09.2021)

Oč raději bych se na takovýto film ze současné Francie dívala s vědomím, že se nejedná o příběh podle skutečných událostí, nýbrž o fikci. Zahráno to bylo výborně, problémy nastíněny věrohodně, ovšem dají se vůbec ještě jako celek řešit? I kdyby byla vůle na straně státního aparátu, což zdá se, zrovna moc není. (30.04.2023)